HOHNOVÁ, B. Studium přírodních látek obsažených ve vybraných bylinách a méně obvyklých druzích drobného ovoce [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2010.
Ing. Barbora Hohnová začala pracovat na problematice disertační práce v zimním semestru šk. roku 2006/2007. Práce byla zaměřena na rychlé a účinné extrakční techniky, které by byly využitelné k získávání biologicky aktivních látek pro potravinářské účely. Při vypracovávání disertační práce využívala hlavně přístrojové vybavení Ústavu analytické chemie AV ČR v Brně, kde pracovala pod vedením doc.RNDr.Michala Rotha, CSc. Byly odzkoušeny dva způsobu extrakce pomocí stlačených tekutin (Pressurized Fluid Extraction - PFE, Pressurized Hot Water Extraction -PHWE) které představují rychlé, efektivní a k životnímu prostředí šetrné metody. Při práci s instrumentálními technikami prokázala, že má předpoklady pro kvalitní vědecko-výzkumnou činnost. K vypracování disertační práce přistupovala zodpovědně, získané experimentální výsledky průběžně zpracovávala a konfrontovala s odbornou literaturou. Následně je pak ve většině případů publikovala resp. prezentovala na vědeckých konferencích. Získané poznatky pomohou rozšířit využití výše uvedených technik v rámci potravinářského průmyslu, protože metody PFE ani PHWE extrakce flavonoidů z vybraných matric nebyly doposud popsány. Všechny výše uvedené důvody vedou školitelku k celkovému vysoce pozitivnímu hodnocení práce Ing. Barbory Hohnové, vykonané v průběhu vypracování disertace.
Předložená poměrně stručná disertační práce v rozsahu 70 stran je klasicky členěna na teoretickou část (rozsah 28 stran), experimentální část zahrnující stručný přehled použitých metod, výsledky a diskusi (rozsah 31 stran), závěr (1 strana) a literární přehled. Práce je sepsána přehledně, prakticky bez chyb a překlepů, obrázky a tabulky názorně ilustrují text. Citace jsou uvedeny v souladu s příslušnou normou a převážnou část z uvedených 73 odkazů představují aktuální publikace uveřejněné v posledních letech v mezinárodních časopisech. Práce obsahuje i přehled publikační činnosti autorky. Zadáním práce byla analýza zdravotně významných látek v některých méně frekventovaných rostlinách a plodech, posouzení vhodnosti odrůd pro pěstební využití a případně návrh způsobu zpracování do produktů podporujících lidské zdraví. Jedná se o vysoce aktuální problematiku jak z hlediska studia potenciálních zdravotnách účinků rostlinných extraktů, tak i z hlediska rozvoje moderních metod analýzy a identifikace aktivních látek. V rámci práce byla provedena analýza šesti vybraných zástupců flavonoidů v pěti různých typech rostlinného materiálu. Součástí teoretické části byla kromě podrobného popisu rostlinných matric charakterizace flavonoidů a zejména přehled současných poznatků o možnostech jejich extrakce a analýzy. Je škoda, že do experimentální části nebyly zahrnuty i jiné typy fenolických látek nebo dalších biologicky aktivních látek vyskytujících se ve studovaných matricích, jak je uvedeno v literárním přehledu. Nebyly stanoveny žádné skupinové parametry (př. antioxidační aktivita) a nebyly rovněž využity žádné metody k posouzení potenciálního biologického účinku analyzovaných rostlinných extraktů. Za nejcennější část výsledků je třeba považovat testování účinnosti různých extrakčních technik; interpretace výsledků je však poněkud ovlivněna tím, že chybí statistické zpracování získaných hodnot. Není podrobněji uvedeno, kolikrát byly provedeny jednotlivé extrakční postupy a kolikrát byly v každém extraktu analyzovány flavonoidy. Chyby jednotlivých měření jsou komentovány poměrně stručně a umístěny docela nešťastně až ve zcela poslední kapitole. Rovněž postrádám detailnější diskusi získaných výsledků, případně návrh vhodného postupu pro přípravu nějakého typu extraktu použitelného pro praktické účely (př. v potravinářství). Výsledky předložené disertační práce byly publikovány formou 5 publikací v mezinárodních časopisech a prezentovány na řadě mezinárodních i národních konferencí, což dokládá jejich kvalitu, aktuálnost a dobrou úroveň. K práci mám několik námětů do diskuse a drobných formálních připomínke, které nesnižují dobrou úroveň práce. Formální připomínky: 1) str.30 a dále - Stevie není vlastní jméno, není třeba uvádět s velkým začátečním písmenem 2) str.38 - souběžná kvantifikace luteolinu a kvercetinu za podmínek použitých k analýze směsi standardů (obr.14) by mohla být u reálných vzorků poměrně obtížná 3) str.39 - formulace ..pro snadnou detekovatelnost flavonoidů.. není příliš vhodná 4) str.69-70 - v přehledu vlastních prací autorky bych doporučila členění na 1) publikace v časopsiech, 2) plné texty příspěvků ve sbornících a 3) abstrakty příspěvků z konferencí. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem doporučuji předloženou disertační práci k obhajobě. Po úspěšném obhájení doporučuji v souladu s platnou legislativou udělit uchazečce vědeckou hodnost Ph.D.
Doktorská disertační práce je pojata a uspořádána klasicky, text je přehledný. Práce čítá 70 stran, zahrnuje 17 obrázků, 12 tabulek a 73 literárních odkazů a seznam publikovaných a prezentovaných výsledků uchazečky. Téma disertační práce je v současnosti velmi aktuální. Efektivní studium přírodních látek v nejrůznějších rostlinných materiálech vyžaduje vývoj nových metodik jejich izolace, identifikace a kvantifikace, je to proces žádoucí a nezbytný a předložená práce k hledání způsobů jednoznačně přispívá. Cíle jsou deklarované, práce je členěna do několika relativně samostatných (a zároveň na sebe navazujících) celků. V teoretické části autorka nejprve rozebírá a popisuje flavonoidní látky, jejich význam, výskyt a metody analýzy (včetně jejich izolace z rostlinných materiálů). Následně jsou podrobně diskutovány studované rostlinné matrice. Pro další práci by bylo užitečné shromáždit také fyzikálně chemická data (například rozpustnosti) studovaných analytů. Přehled o současném stavu problematiky, je zpracován dostatečně. Celá disertační práce je prezentována přehledně a srozumitelně s logickým členěním textu, je vypracována pečlivě a na úrovni doby. Práce je podložena několika kvalitními publikacemi a je třeba zmínit řadu aktivních účastí na specializovaných konferencích. str. 36 a další - místo desetinná tečka - správně desetinná čárka str. 39 - proč se při ultrazvuku "....nepředpokládala její vysoká extrakční účinnost pro flavonoidy i balastní látky...." viz str. 43 ? str. 40 - studium teplotní stability flavonoidů - byl zkoumán pokles koncentrace standardů s rostoucí teplotou v závislosti na čase? Nedostatečné množství standardních flavonoidních látek?? str. 43, 44 - jak vysvětlíte nižší účinnost ethanolu (ten by byl pro potravinářský průmysl - viz. str. 35, 40 výhodnější) str. 53 - vysvětlete "... předčila trend teplotní nestability jednotlivých flavonoidních látek." str. 59 - dá se nějak určit celková biologická aktivita (popř. celková antioxidační aktivita)? str. 68 - jaký je rozdíl mezi DAD a PDA str. 62-67 a 68-70 proč česko-anglicky? str. 69 - práce Hohnová, Karásek, Vespalcová je abstrakt posteru a nepatří do části Publikační činnost. * Proč nebyla vyzkoušena další rozpouštědla (acetonitril a pod.) popřípadě směsi (u PFE). * Proč nebyl testován ultrazvuk při vyšších teplotách (než 30oC)? * Jaký je názor autorky - co by navrhla pro další výzkum. Práce dokladuje schopnost autorky řešit výzkumné úkoly. Autorka splnila vytčené cíle práce. Prohlašuji, že jsem doktorskou disertační práci Ing. Barbory Hohnové prostudoval, považuji ji za zdařilou a doporučuji ji přijmout k obhajobě. Ing. Hohnová prokázala tvůrčí schopnosti a práce splňuje požadavky kladené na disertační práce v daném oboru.
eVSKP id 32802