VYROUBAL, D. Transportní vlastnosti hydrogelových systémů na bázi dextranu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2018.

Posudek vedoucího

Klučáková, Martina

student se úkolu zhostil poměrně dobře. Měl řešit nové téma, u kterého bylo nejdříve nutné vyvinout vhodnou metodu studia, což zabralo většinu času. Přesto bylo dosaženo slušných výsledků. Chválím zodpovědný přístup a samostatnost. celkově hodnotím stupněm A.

Posudek oponenta

Kalina, Michal

David Vyroubal se ve své bakalářské práci zabýval studiem transportních vlastností hydrogelů na bázi DEAE-dextran hydrochloridu a dodecylsíranu sodného. V rámci experimentálních prací k těmto účelům student využil metodu UV-VIS spektrometrie, pomocí které kvantifikoval obsah použitého barviva – nilské červeni ve studovaném systému. Předložená práce v rozsahu 56 stran je formálně správně rozčleněna na jednotlivé kapitoly (teoretická část – 18 str., současný stav problematiky – 3 str., experimentální část – 4 str., diskuze a výsledky – 17 str., závěr – 2 str.). Jakožto oponent mám jisté připomínky k náplni jednotlivých kapitol teoretické části práce. Zejména úvodní obecný popis, dělení biopolymerů a následné detailní přiblížení několika vybraných zástupců biopolymerů je dle mého názoru pro účely práce nadbytečné a naopak bych očekával vzhledem k tématu práce a vzhledem k cílům definovaným v jejím zadání, se více zaměřit na transportní procesy v hydrogelech a jejich bližšímu teoretickému popisu. Student v práci citoval 57 jednotlivých zdrojů literatury, které až na drobné detaily správně sumarizoval dle ČSN ISO 690 v seznamu literatury. Předložená bakalářská práce je psaná poměrně dobrou čtivou formou bez výrazných překlepů či chyb. Z hlediska typografie, po formální a věcné stránce až na občasné výjimky (nesprávné používání symbolu spojovníku a pomlčky; zkratka DEAE není při prvním použití v textu vysvětlena; nejednotnost při zápisu stejných jednotek např. „mmol/dm3“ vs. „mM“; nejednotnost při používání symbolů veličin – difúzní tok „m“ vs. „j“; závorky musí být rovným řezem písma; občasné nedodržování norem pro tvorbu technických grafů) je práce rovněž na poměrně dobré úrovni. Experimentální část práce poskytuje poměrně detailní popis jednotlivých experimentů. Je zřejmé, že podstatná část experimentální činnosti byla zaměřena na optimalizační kroky předcházející samotnému studiu transportních jevů v uvedených hydrogelech (viz problémy s gely sráženými pomocí STS respektive studium difúze do gelu z tzv. plošného zdroje). Dle mého názoru se student s tímto úkolem přesto popasoval poměrně dobře. Celkový rozsah provedených experimentálních prací je bezesporu dostačující na běžnou úroveň prací tohoto typu. Prezentované výsledky jsou poměrně dobře zpracovány a posléze i diskutovány. Na tomto místě ovšem musím upozornit na jistou nejednotnost při prezentování závislosti časového vývoje naměřených difúzních toků (např. Obr. 15, 18, 21, 26, 29 a 32), kdy v textu popisujícím naměřené výsledky se jako veličina na ose x uvádí odmocnina z času (rovněž v matematickém aparátu viz rovnice 3), ale v grafech odmocnina chybí. Závěrem musím konstatovat, že výše uvedené nedostatky nijak výrazně nesnižují úroveň předložené bakalářské práce Davida Vyroubala. Věřím, že prezentována experimentální data jistě poslouží jako dobrý základ navazujícího výzkumu v oblasti studia nosičových systému pro využití v medicíně. Předloženou bakalářskou práci tedy doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm „velmi dobře“ (B).

eVSKP id 105996