HUBÍK, D. Návrh optických rezonátorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Úkolem studenta bylo analyzovat přerušené prstencové rezonátory v THz oblastech. Student přehledně teoreticky popsal problematiku plazmonů a provedl zadané simulace pomocí různých metod a simulačních programů, které vzájemně porovnal. Student pracoval samostatně, vyhledával a testoval různá řešení. Dokázal nastudovat řešenou problematiku a získané znalosti využít pro simulace pomocí dvou různých metod. Zadání bakalářské práce bylo splněno. Samotná práce je napsána stručně a výstižně. Z formálního hlediska je práce na dobré úrovni, i když je možno nalézt několik chyb a ne příliš vhodných výrazů.
Studen Daniel Hubík se v práci věnoval numerické analýze periodických rezonančních struktur v kmitočtové oblasti desítek GHz až stovek THz. Práce má 60 stran a je logicky členěna do odpovídajících celků. V teoretickém úvodu se student zabýval popisem metamateriálových struktur a plasmonických jevů vznikajících při interakci vhodného kovového materiálu a elektromagnetické vlny. Dále se student zabývá využitím numerické analýzy pro návrh periodických rezonančních struktur. Ve vlastní práci student navrhl a sestavil numerický model na základě doporučené literatury. Šlo o dvojitý prstencový elektricky vodivý rezonátor umístěný na dielektrické podložce a provedl analýzu jeho rozptylových parametrů. Dále pak analýzu rozložení intenzity elektrického a magnetického pole. Pro numerickou analýzu student použil dva programy Ansys HFSS, který využívá metody konečných prvků a Lumerical FDTD, který využívá metody konečných diferencí. Student provedl škálováním rozměrů kmitočtové ladění rezonanční struktury v oblasti kmitočtového spektra zmíněného výše. Analýza byla provedena s respektováním změny materiálových parametrů s rostoucím kmitočtem. Pro výsledky získané oběma rozdílnými metodami provedl student porovnání a zhodnocení, čímž bylo splněno zadání práce. I přes chyby formálního charakteru, např.: indexy rozptylových parametrů nejsou v grafech značeny jako dolní index atd., je práce zpracovaná na poměrně dobré technické úrovni. Jako největší nedostatek vnímám velice nepřehledný a zmatený závěr, ze kterého dle mého názoru není jasné, čím se student vlastně zabýval a jaké jsou získané výsledky jeho práce. I přes výše zmíněné nedostatky hodnotím práci jako poměrně zdařilou, uděluji 85 bodů a doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 93366