HŰBL, F. Nástroje pro monitorování rádiových sítí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Bakalářská práce na téma „Nástroje pro monitorování rádiových sítí“ se zabývá monitorováním, analýzou a zobrazením počtu zařízení WiFi sítě v blízkém okolí včetně monitorování průchodu mezi jednotlivými stanovišti. Práce po odborné stránce patří k méně náročným, kdy vyžaduje studium standardů a specifik výrobců WiFi zařízení a v neposlední řadě značné množství časově náročných experimentů se sběrem a zpracováním dat. Pro sledování zařízení je třeba vybrat vhodné hardwarové a softwarové komponenty. Především se jedná o výběr antén pro RF pásma 2,4 a 5 GHz nebo jejich kombinaci, vhodný výpočetní systém, software analyzující přijatá data a systém skriptů pro požadované zobrazení získaných dat z databáze. Bakalářská práce je logicky dělena do kapitol reflektující z větší části klíčové body zadání. Student pracoval aktivně, pravidelně konzultoval postup řešení, práci věnoval dostatek času, provedl tři měřicí experimenty a vyhodnotil a prezentoval získaná data grafickou formou. Během řešení se potýkal s obtížemi technickými charakteru, kdy bylo nutné provést výměnu napájecího zdroje u jednoho měřicího uzlu a také logistickými problémy při zpoždění dodávky WiFi modulů. I přes výše uvedené komplikace byl schopen dokončit práci v čas. Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení 78 bodů - C
Zadání práce pro studenta Filipa Hübla odpovídá svojí náročností požadavkům kladeným na vysokoškolskou bakalářskou práci. Cílem práce bylo navrhnout a vytvořit aplikaci pro monitorování provozu bezdrátových sítí WiFi a Bluetooth za účelem získávání informací o přítomnosti, poloze a pohybu klientských zařízení využívající tyto bezdrátové sítě. Funkčnost takovéto aplikace ověřit, následně navrhnout experimentální pracoviště s několika detektory provozu na bezdrátových sítích vhodně rozmístěnými tak, aby bylo možné získat a vizualizovat data o přítomnosti a pohybu klientských zařízení na daném experimentálním pracovišti. V závěru měl student analyzovat spolehlivost a funkčnost celého řešení. Požadovaných cílů zadání bylo dosaženo na minimální akceptovatelné úrovni, navíc pravděpodobně s použitím již existujících nástrojů a postupů prezentovaných v pracích, které vedoucí zadával na velmi podobná témata v předchozích akademických létech. ZELENÝ, Miroslav. Monitoring a analýza provozu v pásmu 2.4GHz. Online, Bakalářská práce, vedoucí Soběslav Valach. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. Ústav automatizace a měřicí techniky, 2019. Dostupné z: http://hdl.handle.net/11012/173718. [cit. 2024-06-03]. PETRÁŠ, Samuel. Monitoring a analýza provozu sítí Wi-Fi a Bluetooth. Online, Bakalářská práce, vedoucí Soběslav Valach. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. Ústav automatizace a měřicí techniky, 2020. Dostupné z: http://hdl.handle.net/11012/190627. [cit. 2024-06-03]. Formální úroveň předložené práce splňuje rozsahem 54 normostran textu požadavek na rozsah bak. práce. Z formálního hlediska lze však studentovi vytknout v celé práci neakceptovatelné množství překlepů a gramatických chyb, což svědčí o podcenění časových nároků na závěrečné korektury textu. Práce dále není tvořena v logickém sledu, neboť student v textu používá pojmy a vlastnosti, které jsou popsány až v následujících kapitolách. V první části práce (30 stran) student popisuje existující protokoly a vlastnosti bezdrátových sítí WiFi a Bluetooth, kde student uvádí i informace, které nejsou nutné pro jeho vlastní řešení práce a to např. kapitola 1.4 – „Vybrané modulační technologie“. Odborná úroveň textu této části (kap. 1 – kap. 4) je na akceptovatelné prezentační úrovni, ovšem tato část práce má čistě kompilační charakter, kde student přejímá znalosti z ostatních literárních zdrojů. Proč však v seznamu použité literatury nejsou uvedeny i výše uvedené práce na podobná témata, navíc zadané stejným vedoucím, je minimálně zarážející případně i podezřelá (viz dále). V kapitolách 5 – 6 však úroveň technického textu upadá a mění se spíše v mluvu hovorovou, viz str. 31 – 32 (…se Kismet zeptá, zda chcete nainstalovat…, … naše zdroje pro zachytávání…, …frekvence přeskakování…, atd.) Je tedy zřejmé, že se již jedná a původní text studenta. Jedním z hlavních problémů této práce jsou však studentem navržená, provedená a vyhodnocená měření. Student bez předchozí úvahy navrhl a zrealizoval tři experimentální měření na třech různých stanovištích (bytová zástavba, univerzita a dopravní prostředek). Student měl ovšem, dle mého názoru, nejprve ověřit funkčnost jeho řešení, v kontrolovaném prostředí s předem známými a identifikovatelným klientskými zařízeními a teprve na základě vyhodnocení výsledků takovéto úlohy navrhnout uvedená komplexnější měření s charakterem: „In-the-field“, kde se již budou vyskytovat neznámá klientská zařízení o neznámém počtu. Zadání dále požadovalo v bodě 2 vytvoření aplikace pro monitorování provozu (student však v rámci řešení práce žádnou aplikaci nevytvořil). Dále, dle bodu 4 zadaní, měl student navrhnout vhodný komunikační protokol pro předávání dat do nadřazeného systému. Student žádný takový protokol nenavrhl, jen zmínil v kap. 5.5.1 nutnost využití protokolu nástroje Kismet s označením „Remote Capture“. Ale ani vlastnosti tohoto protokolu v textu práce nikde neprezentuje. Smysluplnost provedených experimentů je pochybná, neboť student naměřil při experimentech evidentně nesmyslné údaje. Například při měření č. 2, provedeném na půdě univerzity v budově VUT FEKT Technická 12, uvádí na str. 46 v tabulce 6.4 celkový počet detekovaných WiFi AP o hodnotě 1425. Tento údaj je evidentně nesmyslný, neboť takové množství unikátních WiFi AP se v radiové blízkosti experimentu nemohlo nacházet. Validní údaj uvedený správci síťové infrastruktury jsou maximálně desítky AP a to vždy s neměnnou MAC adresou. Student v závěru práce zhodnocuje tyto výsledky jako reálně možné, ale jako oponent jsem zcela opačného názoru. Závěrem však musím uvést, nejdůležitější pochybení studenta. Student nepřiložil k práci, žádné paměťové médium obsahující studentem realizované skripty, navrženou aplikaci, naměřená data nebo nástroje pro prostředí Matlab, o kterých v textu hovoří. Jako oponent tak bohužel nemohu zodpovědně konstatovat, že vůbec nějaké nástroje, aplikaci či naměřená data student vytvořil. Nabízí se totiž možnost, že ve své práci jen použil nástroje studentů: M. Zeleného a S. Petráše, jejichž existenci v textu své práce navíc zamlčel. Studenta, proto jako oponent, nemohu hodnotit lepším stupněm než je: E – 50 bodů a to ještě pod podmínkou, že komisi při obhajobě své práce prezentuje existenci jím realizovaných skriptů, získaných dat a nástrojů pro vizualizaci měření v prostředí Matlab.
eVSKP id 160019