PLOTĚNÁ, M. Optimalizace přípravy aminojílů a jejich charakterizace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2015.
Úkolem bakalářské práce bylo nastudovat v literatuře popsané metody přípravy aminojílů, zreprodukovat je v laboratořích ústavu, případně prozkoumat jejich modifikace. Studentka se zadaného úkolu zhostila s vysokou samostatností, iniciativním přístupem, a to nejen co se týče vlastní přípravy, ale i hledání a organizování charakterizace připravených materiálů. Využila i konzultací se zahraničním expertem na přípravu aminojílů, momentálně pobývajícím v České republice. Práce splnila svůj účel - ozkoušela a zavedla metody přípravy aminojílů na naší fakultě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Michaela Plotěná se ve své bakalářské práci věnuje syntéze a charakterizaci zajímavých, přírodou inspirovaných materiálů – aminojílů. Motivace práce je jasná –jak studentka uvádí v úvodní části práce, hybridní syntetické analogy jílových minerálů představují zajímavé moderní materiály s velkým aplikačním potenciálem. Hlavním cílem dle zadání práce bylo optimalizovat proces přípravy – ověřit vliv reakčního prostředí – a provést fyzikálně-chemickou charakterizaci připravených materiálů. Práce je členěna do několika částí. V Teoretické části je čtenář seznámen s jílovými minerály a se současným stavem vývoje jejich syntetických analogů. Studentka v této části prokazuje dobrou orientaci v dané problematice a schopnost pracovat s aktuálními literárními zdroji (citace 40 literárních zdrojů). Dle mého názoru poněkud nadbytečně v této části působí podkapitola, která zbytečně zevrubně představuje instrumentální techniky, které byly využity v experimentální části práce a které v současnosti představují základní portfolio technik materiálové analýzy. Jinak je teoretická část práce poměrně čtivá, psaná většinou srozumitelně s akceptovatelným množstvím překlepů (viz např. „Boltzamona konstanta“, str. 16), typografických nesrovnalostí (nevhodný font u matematických výrazů a fyzikálních veličin, použití písmene „x“ namísto symbolu „ד) a formulačních neobratností (např. „in vivo pozorování zjistilo…“). Co se týče využití literárních zdrojů v rešeršní části práce, jak už bylo uvedeno výše, celkový počet citovaných prací je bohatý, nicméně pro další práce bych autorce doporučil vyřadit citace internetových/webových zdrojů (v předložené práci celkem 12). Nevhodně také působí umístění citací až na samotný konec kapitoly (např. kap. 2.4.1-2.4.4). Orientaci v seznamu literatury navíc dosti znesnadňuje fakt, že uvedené bibliografické údaje o citovaných zdrojích nesplňují typografická pravidla na ně kladená. V experimentální části práce se studentka věnuje především otestování publikovaného postupu přípravy AMP jílu a návrh vlastního, modifikovaného postupu. V této části bohužel postrádám srozumitelnější vysvětlení motivace a účelu modifikace publikovaného postupu (viz otázka oponenta 1). Oběma postupy (s dalšími drobnými úpravami, např. použití alternativního rozpouštědla k ethanolu) byl dále syntetizován AMP jíl, který byl podrobně analyzován metodami fyzikálně-chemické analýzy (měření vodivosti, Zeta potenciálu, velikosti částic metodou DLS, termická a krystalografické analýza a SEM analýza). Tím byl získán soubor cenných experimentálních dat o takovém objemu, který dle mého názoru splňuje požadavky kladené na tento typ absolventské práce. Škoda jen, že se studentka u většiny experimentů spokojila víceméně s konstatováním experimentálních výstupů a neodvážila se pustit do vlastních úvah nad tím, co o daném materiálu vypovídají (viz otázka oponenta 3, 4). V některých případech bych také doporučil volit přehlednější formu prezentace výsledků – např. distribuční křivky velikostí částic (grafy 16 – 18) by pro vzájemné porovnání bylo lepší vynést v jednom grafu, nebo alespoň se stejným rozsahem osy velikostí. Závěrem lze konstatovat, že předložená bakalářská práce přes výše uvedené drobné nedostatky představuje cenný přínos k materiálovému výzkumu na FCH VUT a položila velmi dobré základ pro navazující experimentální práci. Michaela Plotěná v této práci naplnila požadavky definované v zadání práce, prokázala schopnost samostatné tvůrčí činnosti, a proto předloženou práci doporučuji k obhajobě s hodnocením „Velmi dobře (B)“.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Logické členění práce | B | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | C | ||
| Kvalita zpracování výsledků | C | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
| Splnění požadavků zadání | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 77238