BAĎURA, Z. Modelování lineárních snímačů polohy obráběcích strojů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudek vedoucího

Hermanský, Dominik

První část práce obsahuje rešerši v oblasti lineárních kodérů. Následuje kapitola, která se věnuje popisu teplotní roztažnosti a jejímu vlivu na přesnost obráběcích strojů. V této kapitole student také uvádí možné způsoby kompenzací nepřesností stroje, které jsou způsobeny právě tepelnými jevy. Chybí mi zde nějaké konkrétní příklady a řešení z praxe, které používají výrobci obráběcích strojů. Následuje praktická část, ve které se snaží student realizovat teplotně-deformační analýzu, aby ověřil, jaké je chování pravítka pod teplotním zatížením. Byl simulován stacionární a nestacionární stav. Výstupní veličiny z analýzy porovnává s reálným experimentem. Praktická část působí velmi odfláklým dojmem. Chybí mi hlubší znalosti a popis fyzikálních jevů, detailnější popis modelu, definice okrajových podmínek...atd. Například jaké jsou vazby v modelu při strukturální analýze? Dále mě zarazilo, že na stř. 50 student uvádí, že součinitel prostupu tepla byl definován experimentálně. Nemám informaci o tom, že by byl takový experiment realizován. V tabulce na stř. 55 není jasné o jakou analýzu se jedná, odchylky od naměřených hodnot jsou dost velké, student neuvádí důvod. Celkově je celá praktická část mimořádně chaotická. Je to typický příklad toho, kdy se student sice naučil pracovat se softwarem ANSYS v nějaké míře, ale také na základě konzultací je zřejmé, že student má značné mezery v oblasti mechaniky a fyziky. Přesto práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Marek, Tomáš

Předložená DP se zabývá Modelování lineárních snímačů polohy obráběcích strojů. Text působí dosti zmatečným dojme, kdy v některých částech autor napíše tvrzení, které je pak následně v další části znegováno (např. že není potřeba těsnění a poté píše o zapouzdřených snímačích). Obrzáky ze simulace není při přiblížení čitelná a čtenář je tak odkázán pouze na text. Je zde spousta překlepů a nedokončených vět. V praktické části je experimentálně zvolen součinitele přestupu tepla, ale není napsáno jak byl experiment proveden. Taktéž není nikde zmíněno jak byla získána data z měření s kterými autor porovnává svoji simulaci. V tab. 2 je z nevysvětlitelných důvodů použit rozsah pravítka pouze 151-501 mm kdežto v tab.3 již v plném rozsahu. Také v tab. 3 chybí procentuální rozdíl tak jak je tomu v tab. 2. Výsledky proč jsou rozdíly mezi cca 50-60 % jsou velice stručně vysvětleny v kapitole Diskuze.  I přes tyto nedostatky práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 162286