SMÍŠEK, R. Odstranění stimulačních hrotů ze signálu elektrokardiografu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student Radovan Smíšek se věnoval řešení zadaného problému zodpovědně, pravidelně docházel na konzultace do Fakultní nemocnice u sv. Anny i na pracoviště Ústavu přístrojové techniky AVČR a poskytoval průběžné výsledky své práce pro další analýzu vysokofrekvenčního elektrokardiografu. Student ukázal velmi dobrou schopnost orientace se v literatuře. Práce má kvalitní teoretický úvod v oblasti anatomie a fyziologie srdce. Součástí je i ucelený přehled parametrů stimulace srdce a základní pojmy z teorie zpracování signálů, které jsou dále v práci použity. Na práci oceňuji rozsah praktické části, kdy byla otestována řada metod pro detekci okrajů stimulačních hrotů a následně metod pro nahrazení oblastí hrotů křivkami. Vyčerpávajícím způsobem je zde vyhodnocena nejlepší z těchto metod s umožněním další vysokofrekvenční analýzy. Detekční algoritmy jsou u všech záznamů úspěšné. Přiložené funkce a skripty obsahují detailní komentáře. Bude možno na ně navázat v další klinické praxi při zpracování nových dat. Lze konstatovat, že cíle práce byly splněny dle zadání v plném rozsahu. Předložená práce je na velmi dobré úrovni a proto navrhuji hodnocení výborně.
Předložená diplomová práce se zabývá vývojem metodiky pro odstranění stimulačních hrotů z EKG signálu. V první části práce je proveden úvod do srdeční činnosti až na úroveň buněčných struktur, elektrokardiografie a úvod do problematiky stimulace srdce. Tato část také obsahuje rešerši studií, které se týkají výzkumu vysokofrekvenčních složek EKG, což je pro tuto práci podstatné. Jedná se o důsledně zpracovanou kapitolu. Nedostatky se týkají především jazykových chyb a v ojedinělých případech například nedostatečného popis obrázku (Obr. 18) nebo chybějícího vysvětlení pojmu "EKG-gated SPECT" na straně 52. Druhá kapitola je věnována teorii zpracování signálu a to především v oblasti filtrace a detekce vrcholů. Autor práce provedl rešerši existujících metod, které budou dále použity v navazující části práce. Blok je systematicky a přehledně zpracován a výtky se opět týkají použití jazyka, například použití slova "pík". Praktická část práce, která je obsahem třetí kapitoly, obsahuje popis metodiky detekce stimulačních vrcholů a několik způsobů detekce začátku a konce oblasti určené k opravě. Následuje výčet možných metod, kterými lze signál opravit a kapitola je zakončena zhodnocením různých posloupnosti metod. Zde se výhrady týkají jak použití jazyka, tak občasné neuvedení jednotek v textu (např. str. 73). Bylo vhodné, aby obrázky namísto dlouhého popisu obsahovaly legendu. Dále bylo vhodné použít v blokových schématech standardní prvky vývojových diagramů. Oceňuji autorovu píli v posuzování vlivu použitých metod a zvolených parametrů na výsledné akumulované vysokofrekvenční obálky. Zadání považuji za splněné a práci za obsahově pečlivě provedenou. S přihlédnutím k charakteru uvedených nedostatků navrhuji hodnocení A - 90 b.
eVSKP id 84446