KOVAŘÍK, M. Vytvoření knihovny v Matlab/Simulink k senzorům pro Lego Mindstorm [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2024.

Posudek vedoucího

Křivánek, Václav

Zadaná bakalářská práce se zabývala vytvořením knihovny pro prostředí Matlab/Simulink pro neoriginální senzory stavebnice Lego Mindstorms. K tématu je dostatek zdrojů, proto lze považovat celé téma jako průměrně obtížné. Práce má logickou strukturu, kdy se postupně od uvedení do problematiky, přes popis dodaných senzorů dostáváme až k ovladačům v Matlabu a Simulinku. Student pracuje dobře s dostupnými on-line zdroji a získané poznatky je schopen aplikovat. Podařilo se mu tak sestavit funkce a knihovnu pro práci s alternativními senzory. Provedená měření se senzory vykazují malou zkušenost autora. Kvalita senzorů není srovnávána s etalonem, ale pouze mezi sebou navzájem. V práci mi chybí řešení posledního bodu zadání, tedy realizace nejméně tří demonstračních úloh. Autor pracoval velmi samostatně. Kromě první schůzky a později několika krátkých e-mailů jsem se studentem neměl kontakt, i když jsem mu tuto možnost neodpíral. Nebylo tedy možné jej korigovat. Softwarové řešení mi odevzdal až týden po termínu pro odevzdání BP. Přínos práce spatřuji především v realizaci funkcí pro ovládání senzorů. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou D.

Posudek oponenta

Doskočil,, Radek

Bakalářská práce byla zaměřena na analýzu a komunikaci určitých neoriginálních senzorů (a zdrojů záření) od firmy HITechnic se stavebnicí Lego Mindstorm EV3 a vytvoření ovladačů pro prostředí Matlab/Simulink. Funkčnost řešení měla být ověřena demonstračními úlohami. Zadání lze proto hodnotit spíše jako podprůměrně obtížné na VŠ. Slovní hodnocení práce: Autor bakalářskou práci (BP) rozčlenil mimo úvod a závěr do tří hlavních částí. V první části (kapitola 2) nejdříve popisuje tři verze řídicích jednotek, tzv. LEGO kostek, ke kterým se připojují např. senzory. Dále pak v první části (kapitola 3) spíš než analyzuje, tak čistě popisuje parametry, vlastnosti a použití 10 senzorů a jednoho zdroje záření („IR paprsek“). Text obsahuje velké množství nejen jazykových nepřesností, ale hlavně významových. Autor BP střídavě používá a nerozlišuje mezi pojmy: senzor, detektor, snímač, přijímač, sledovač. Např. v kapitole 3 (senzor x snímač), kapitola 3.7 (senzor x detektor) aj. Za digitální senzor vydává „IR paprsek“ (str. 18). V kapitole 3 uvádí: „Mezi zkoumané senzory patří: … natočení, …, sledovač a paprsek“. V kapitole 3.1 uvádí nesmyslné tvrzení: „Jelikož senzor měří zrychlení, můžeme ho použít ke zjištění náklonu….“ V celé kapitole 3 nesouhlasí označení tabulek s označením tabulky v textu. Vyjádření autora jako např. (str. 12): „Gyroskop není dokonale přesný“, „kalibrace není však věčná“, „Výstupem je geografický úhel“, „První hodnota se násobí dvěma přičtením druhé hodnoty obdržíme výsledný úhel“, a další, svědčí o neznalostech, nepřesném používání technických pojmů a malé pečlivosti autora BP. U některých senzorů postrádám pro úplnost jejich obrázek. Navíc text v kapitole 3 ve mně vyvolává dojem, že vzniknul strojovým překladem z AJ, bez dodatečné jazykové korekce. Tato část BP sice naplňuje 1. definovaný cíl, ale pouze na minimální, spíše formální úrovni. V druhé části (kapitola 4) autor určitým způsobem popisuje komunikaci s řídicí jednotkou – kostkou EV3. Nejdříve popisuje strukturu systémového a přímého příkazu. Na to navazuje ukázka příkazu ke čtení dat ze senzorů, podpora komponent LEGA v Matlabu se stručnou ukázkou algoritmu a bloku pro čtení dat při komunikaci v Simulinku. Obsah i rozsah kapitoly 4 (celkem 4 strany) dle mého názoru nenaplňuje obsahově ani kvalitativně 2. a 3. definovaný cíl BP (Vytvoření knihovny/driverů bloků/funkcí v prostředí Matlab/Simulink; Ověření funkčnosti a provedení kalibrace senzorů). V hodnoceném textu není uvedena žádná informace, že součástí práce, jako praktický výstup, jsou samotné vytvořené ovladače, což zadání BP požadovalo. Pokud je autor vytvořil, doporučuji jejich ukázku při obhajobě. Já to hodnotím tak, že tyto úkoly nejsou splněny. V třetí části (kapitola 5) jsou uvedena tři měření. První měření s kalibrovaným/nekalibrovaným kompasem v kombinaci se senzorem natočení, druhé měření se senzorem síly a třetí s PIR detektorem. U všech tří měření chybí alespoň základní nákres rozmístění daných senzorů, příp. snímek měřicího pracoviště. V textu se opět vyskytují podivná vyjádření typu: „Jelikož se jedná o enkodér, považuji data z tohoto senzoru za pravdivé“, … kompas neukazuje ideální průběh a otočení o 360 ° zaznamená o 35 °dříve než senzor natočení“, „Pomocí PIR senzoru budu monitorovat počet osob v prostoru“, „Podle znaménka při detekci změny senzoru lze zjistit, z jaké strany osoba přišla“. Závěry z měření jsou často špatně interpretována prostřednictvím uvedených grafů. Např. obrázek 5.1 i 5.2 je pospán jako „Rozdíl natočení měřené kompasem ….“, přitom v grafu jsou průběhy úhlů v závislosti na čase z kompasu a senzoru natočení. Obrázek 5.3 je pospán jako „Závislost velikosti síly na 1023 – čtené hodnotě“. Přitom graf vyjadřuje závislost výstupu ze senzoru – čtené hodnoty na síle. Měření s PIR senzorem je popsáno na čtyřech řádcích a jedním grafem velmi nedostatečně a navíc nesrozumitelně. Celkem hodnotím 4. cíl BP opět splněný pouze velmi formálně a nedostatečně. Z výše popsaných důvodů, a také že dva cíle byly splněny jen formálně a dva spíš nesplněny, a dále s uvážením, že nemám žádný důkaz existence praktického výstupu BP, hodnotím zadání bakalářské práce za nesplněné, práci nedoporučuji k obhajobě a hodnotím známkou F.

eVSKP id 157502