SPILKA, B. Elektrické housle s MIDI výstupem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Student se po úspěšné obhajobě semestrálního projektu rozhodl ke změně tématu na diplomovou práci, pro její realizaci tedy měl pouze jeden semestr. K řešení přistupoval aktivně, svoje výsledky ale začal prezentovat až zhruba od půlky semestru a nestihl zařízení dodělat do takového stavu, kdy by bylo možné jej nazvat prototypem. Funkčnost jednotlivých hardwarových částí zařízení, tj. snímačů se zesilovačem a kodeku, byla studentem předvedena, celé zařízení ale až do termínu odevzdání práce předvedeno nebylo. Pokud bude funkčnost zařízení demonstrována, považuji zadání za splněné. K převodu zvukového signálu na události protokolu MIDI student sice použil existující řešení s PureData, tato možnost byla ale v zadání záměrně umožněna vzhledem k omezenému času, který student na realizaci celé diplomové práce měl. Po formální stránce je práce pouze na dostatečné úrovni. Větší část vlastního textu práce je teoretický úvod, v němž jsou některé kapitoly, např. Operační zesilovač, zbytečné. Samotné realizaci je věnován menší prostor. Výsledky převodu na MIDI zprávy měly být přímo v textu, nikoliv v příloze. Toto testování mělo být extenzivnější, postrádám také závislost přesnosti převodu na rozladění. V kapitole 7 scházejí odkazy na grafy s výsledky měření v přílohách. V textu je řada scházejících větných čárek a několik závažných překlepů, např. „korekční“ místo „korelační“ nebo „extender“ místo „expander“.
Práce diplomanta Bc. Spilky je až na jednu hrubou chybu v kap.1.6.1 sepsána velmi pečlivě. Bohužel jsem v práci nalezl několik nedostatků, které zhoršují kvalitu práce. Není jasné, co znázorňuje obrázek na Obr.1.1. Na obrázku jsou totiž znázorněny dva krystaly s elektrodami, kdy na první krystal se náboj přivádí a z druhého krystalu se náboj snímá. Pouze druhý krystal pracuje jako snímač, kdežto první zřejmě představuje krystal v oscilátoru. Diplomant pomocí Obr.1.3 vysvětluje rozdíl mezi snímáním kytarové a houslové struny. Jako vhodnější doporučuje pro housle umístění snímací cívky mezi struny (obrázek vpravo), ale přitom uvažuje kytarovou strunu, která kmitá v rovině. Výhoda tohoto snímání houslové struny není tedy dostatečně osvětlena. Popis USB audiokodeku výrobce Texas Instruments je příliš vágní a nekoresponduje se zapojením na obr.1.11. Např. je uvedeno, že na vstupu A/D převodníku je antialisingový filtr, ale na obr.1.11 takovýto blok postrádám, není objasněna funkce bloků FIFO a dalších bloků. Podobně popis USB audiokodeku Cmedia je zmateční. Diplomant uvádí, že obsahuje dva A/D a D/A převodníky, když ve schématu na obr.1.12 je jeden převodník A/D a jeden převodník D/A. Diplomant se v řadě případů vyjadřuje nepřesně. Např. v kap.1.7 na str.27 uvádí, že hudební signál může mít několik forem. Hudební signál však může mít jen jednu formu a to akustickou. Elektrické či optické signály jsou jen nepřímou reprezentací hudebního signálu. Nerozumím tomu, proč diplomant typické zapojení přístrojového zesilovače INA163 se 3 OZ označuje jako nástrojový zesilovač. Není také jasné proč horní propusti ve vstupech předzesilovače na obr.4.2 mají odlišné mezní kmitočty, když hodnoty součástek jsou shodné. Navíc tyto kmitočty se volí 10x nižší než je nejnižší zpracovávaných kmitů, tj. kolem 0,2 Hz a ne tedy 300 Hz či 150 Hz, jak diplomant zvolil. Diplomant podle mne nepochopil princip získávání záporného napětí z kladného napětí pomocí přepínaných kapacitorů. Je sice pravdou, že ho mohlo zmást uvedení teorie SC kapacitoru v aplikačním listu LT1054, ale to není princip vytvoření záporného napětí, kdy musí být oba konce kapacitoru opatřeny přepínači, aby mohlo dojít k přepólování nabitého kapacitoru.
eVSKP id 110974