HAJN, P. Analýza řídicí roviny mobilních sítí 4. generace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Pán Pavel Hajn vytvoril diplomovú prácu kde sa zaoberal riadiacou rovinou mobilných sietí, jej diagnostike a výkonnostnému meraniu. Štruktúra práce je zostavená logicky, v rámci textu ale autor často odbočuje. Odborná kvalita je priemerná, vyskytujú sa chyby a nepresnosti. Práca je spracovaná takmer kompletne len v teoretickej rovine, praktická časť nie je príliš rozpracovaná. Študent uvádza metodiku výkonnostného merania siete, táto je ale v podstate kompletne prebratá z metodiky ČTÚ. Časť o diagnostike riadiacej roviny je veľmi slabo spracovaná. Počas vypracovávania práce študent nevyužíval konzultácie, od semestrálneho projektu práca zaznamenala malý pokrok. Po formálnej stránke sa vyskytujú chyby ako používanie bodky za popisom obrázkov a tabuliek, tiež zoznam skratiek je nekompletný. Zadanie je možné považovať v najmenšej nutnej miere za splnené, prácu odporúčam k obhajobe a navrhujem hodnotenie E/51 bodov.
Cílem práce diplomanta bylo prostudovat problematiku mobilních sítí se zaměřením na hodnocení výkonnostních parametrů řídicích procedur v síti. Výsledkem mělo být kritické zhodnocení pro a proti různých přístupů k získávání údajů pro výpočet výkonnostních indikátorů sloužících operátorovi pro posouzení kvality jeho sítě. Diplomová práce sestává ze dvou částí, kde první je věnována popisu mobilní sítě EPS (mylně označovanou jako LTE) s podrobným popisem některých procedur, a druhá se pak zabývá měřením a hodnocením činnosti mobilních sítí. Práce svou úpravou na první pohled působí velmi dobře, avšak při podrobnějším studiu čtenář naráží na značný počet nepřesností a nesprávných odborných obratů jako „bezdrátový poskytovatel“, „živé koncové zařízení“, „vyzvednout zdroje rušení“, „uživatelské plánování“, „obrovské úspory v hodnotě hlavičky“, „síla signálu“, „postup načasování“, apod. Ve výsledku to působí dojmem, že diplomant nepronikl dostatečně do problematiky a že vycházel z cizojazyčných zdrojů, které si po svém přeložil do českého jazyka, aniž by si ověřil, zda jsou takové výrazy v české odborné literatuře používány či aniž by se nad výrazy zamyslel, zda vůbec mají smysl. Dále jsem nepochopil, proč diplomant vložil do práce relativně rozsáhlou kapitolu o NGN architektuře K práci mám i další poznámky: - zkratka LTE neoznačuje mobilní síť jako celek, ale pouze její rádiovou přístupovou část, obecněji označovanou jako e-UTRAN - OFDMA není modulační schéma, - část EPC neslouží k řízení celé mobilní sítě (str. 12), - obr. 1.2 není úplný, - protokol S1AP neslouží k připojování nového eNodeB - datové karty ani USB flash disky se k připojení do sítí nepoužívají (str. 18)! - účastník mobilních služeb sítě 4G nemůže být odpojen sítí pro neaktivitu (str. 35)! - pomocí měření datové propustnosti mobilní sítě se zjistí výkon MIMO antén? - protokol RRC neslouží jako transportní protokol pro NAS řídicí zprávy, - MCS znamená „Modulation and Coding Scheme“, a nikoli „Modulation Coding Scheme“, - přenos dat telekomunikační sítí je proces diskrétní v čase i v hodnotě, a nelze tedy definovat přenosovou rychlost jako derivaci objemu dat dle času, Úvod hlavní kapitoly věnované klíčovým výkonnostním indikátorům KPI je chaotický, a také nespecifikuje to podstatné, tedy co to jsou klíčové výkonnostní indikátory a k čemu slouží. V kapitole o měřeních parametrů sítě diplomant uvádí řadu konkrétních podmínek měření či parametrů pro úspěšnost měření, avšak neuvádí, odkud dané informace pocházejí. Nedostatkem je také skromný seznam zkratek, který zdaleka nepokrývá zkratky v textu práce použité. Diplomant se ve své práci dostal do oblastí, které přímo nesouvisely s body zadání, měl se co nejvíce zaměřit na body v zadání a nezabývat se ostatními částmi, respektive je nevkládat do práce, ale pouze odkázat na odbornou literaturu. Výsledkem je, že diplomant neposoudil přístupy k měření v mobilní síti, a ačkoli se v úvodní části své práce zmínil o minimalizaci měření pomocí techniky „měření v terénu“, všechny způsoby měření, které uvedl v závěrečné části, jsou založeny na této technice. Vlastní přínos diplomanta je kromě shromáždění určitého množství informací, diskutabilní. Závěrem lze konstatovat, že práce obsahuje mnoho nedostatků a zadání je splněno pouze z části. Navzdory tomu doporučuji práci k obhajobě, a navrhuji hodnocení E/56 bodů
eVSKP id 73889