BIELENÝ, T. Reverse engineering dílu historického vozu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2025.
Bakalářská práce se zaměřuje na reverse engineering součásti historického automobilu, konkrétně posilovače řízení z vozu Mercedes-Benz W201 190D z roku 1985. Bylo patrné, že student zvolil téma, o které měl osobní zájem. V teoretické části zpracoval kvalitní rešerši různých typů 3D skenerů, přičemž jasně vysvětlil principy jejich fungování. Kladně hodnotím využití širokého spektra relevantních zdrojů informací, které byly řádně citovány. V praktické části student detailně popsal celý proces reverse engineeringu – od 3D skenování, které provedl po zaškolení obsluhy skenovacího zařízení samostatně, přes tvorbu CAD modelů a jejich zhodnocení rozměrové přesnosti vůči skenům, až po finální výrobu replik pomocí 3D tisku technologií FFF. Práce je po obsahové i formální stránce zpracovaná velmi dobře, taktéž grafická úprava odpovídá požadavkům kladeným na závěrečné práce. Pravopis nemohu hodnotit, protože je práce psána ve slovenském jazyce. Student pracoval samostatně, průběžně konzultoval a prokázal hlubší porozumění problematice. Cíle práce byly splněny a doporučuji ji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | A | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | |||
| Práce s literaturou včetně citací | A | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Bakalářská práce pana Bieleného se zabývá 3D scanováním a rekonstrukcí scanovaného objektu pomocí 3D modelování. V první části práce autor obecně popisuje používané technologie určené pro digitalizaci součástí včetně jejich historického vývoje. Kde krom optických metod jsou zahrnuty i metody MRI a CT. Jednotlivé metody jsou poté porovnány v tabulce Tab.1, která je okomentována velmi stručně. V rešeršní části bohužel nejsou často uvedeny konkrétní zařízení včetně jejich technických parametrů, která by čtenáři práce dala podrobnější představu o možnostech výběru vhodné technologie. V praktické části není blíže popsáno, proč byla zvolen optický skener ATOS, což by bylo vzhledem k předcházející rešerši očekávané. Samotný popis digitalizace součásti je poněkud chaotický bez jasné struktury, kde autor popisuje v úvodní části vybrané kroky pracovního postupu, aby se poté vrátil v kapitole 3.2 zpět k podrobnějšímu postupu samotné digitalizace. U postprocesingu dat není popsáno, jakým způsobem byly vybrány body pro proložení geometrickými prvky. Scanované součásti byly poté parametricky přemodelovány v Autodesk Inventor a vytištěny makety technologií FDM. V práci nejsou popsány další kroky, které by měli vést k výrobě zmíněných náhradních dílů, jak bylo zmíněno v úvodu práce. Práci doporučuji k obhajobě
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | C | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | D | ||
| Vlastní přínos a originalita | |||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | D | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | |||
| Práce s literaturou včetně citací | C |
eVSKP id 166722