KRAMEROVÁ, N. Příprava kompozitů PP roubovaných monomerem naneseným na plnivu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2008.
Studentka řešila bakalářskou práci aktivně a s patřičným zaujetím. Úspěšně provedla literární rešerši soustředěnou na přípravu kompozitů PP s různýmí plnivy. S využitím poznatků z literatury navrhla podmínky experimentální části. V experimentální části zvládla přípravu vzorků kompozitů se současným roubováním monomerem naneseným na plnivech reakcí v tavenině PP, která byla prováděna v laboratorním mixéru Brabender. Pro analýzu vzorků využila v literatuře popsaných metod stanovení koncentrace naroubovaného anhydridu kyseliny itakonové pomocí FT-IR spektroskopie a pomocí alkalimetrické titrace. Experimentální část vypracovala studentka samostatně a celkový přístup k práci lze rovněž hodnotit velmi kladně. Získané výsledky byly pravidelně konzultovány a v práci jsou přehledně prezentovány a dostatečně komentovány. Navrhuji hodnocení "A-výborně".
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Studium literatury a její zpracování | A | ||
Využití poznatků z literatury | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
Závěry práce a jejich formulace | B | ||
Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | B |
Práce pojednává o roubování kyseliny itakonové na polypropylen. Kyselina itakonová je nanesena na povrchu kompozitu. Autorka prokázala přiměřený rozsah nastudované literatury a experimentální práce. Také projevila porozumění problematice. V práci je několik dílčích nedostatků. Studentka se snaží dostat do práce co nejvíce informací. To práci výrazně znepřehledňuje. V další práci bych autorce doporučil více se zabývat důslednějším výběrem informací, které jsou pro zkoumanou problematiku důležité. Ne všechno se musí objevit v závěrečné práci.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | 13 | Cíle práce byly splěny. Kladně hodnotím to, že pro analýzu výsledných směsí byly použity dvě metody: acidobazická titrace a infračervená spektroskopie. |
Logické členění práce | A | 12 | |
Kvalita zpracování výsledků | C | 9 | Zde pokládám za závažnou chybu nedostatečně zdůvodněné vyřazení dvou výsledků. Jak si může být autorka jistá, že některé další vzorky nejsou zatíženy stejnou chybou, jenom se u nich neprojevila konverze větši než 100%? |
Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | 12 | Interpretace výsledků je dobrá. Pokud u aciodobazické titrace je ekvivalentní bod nezřetelný, doporučil bych ověřit jej potenciometrickou titrací. U této metody lze ekvivalentní bod detekovat přesně. |
Využití literatury a její citace | B | 10 | Literární rešerše je příliš rozsáhlá. Jsou tam některé kapitoly zbytečné. Nemají žádnou souvislost s tématem práce a jejím využitím a jen ztěžují orientaci. Některé kapitoly jsou mechanicky převzaté z literatury, aniž by jim studentka hlouběji porozuměla. |
Úroveň jazykového zpracování | A | 12 | |
Formální úroveň práce – celkový dojem | B | 11 | Obrázky jsou pouze oskenované. Mají jiný formát ostatní text práce. |
Závěry práce a jejich formulace | A | 12 |
eVSKP id 10486