CHALOUPKOVÁ, P. Residua sulfonamidů v sedimentech a kalech z čistíren odpadních vod [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2011.
Předložená bakalářská práce byla experimentální prací, studentka se zabývala stanovením reziduí sulfonamidů obsažených v sedimentech a kalech z ČOV. Pro splnění cílů byla nejprve zpracována literární rešerše, ze které bylo následně čerpáno při plánování vlastních experimentů. Pro splnění cílů musela studentka zvládnout několik separačních metod, použitelných pro izolaci analytů z matrice a vlastní metodu vysokoúčinné kapalinové chromatografie s DAD a MS detekcí pro identifikaci a kvantifikaci analytů. Uvedenou metodu ověřenou na modelových vzorcích potom použila i pro stanovení sulfonamidů v reálných vzorcích sedimentů a kalů. Studentka přistupovala k řešení své bakalářské práce velmi zodpovědně, využívala v dostatečné míře konzultací a výsledkem je velmi zdařilá práce, kterou hodnotím stupněm „A“.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Předložená bakalářská práce řeší aktuální problematiku přítomnosti léčiv v různých složkách životního prostředí. Konkrétně se zabývá stanovením sulfonamidových antibiotik v čistírenských kalech a sedimentech povrchových vod. Práci považuji za velmi zdařilou, zcela splňující požadavky kladené na tento typ prací. Práce také zcela splňuje požadavky zadání a z obsahového hlediska k ní proto nemám žádné připomínky. Práce je logicky členěna do jednotlivých hlavních kapitol a podkapitol a všechny údaje jsou doloženy celkem 31 odkazy na literární zdroje včetně odborných článků v anglickém jazyce. Velice kladně hodnotím vlastní experimentální část zaměřenou na optimalizaci a výběr extrakční metody pro extrakci stanovovaných analytů z pevné matrice a její následnou aplikaci na reálných vzorcích. K práci mám jen pár menších připomínek: • V teoretické části práce nejsou některé obrázky a tabulky zmíněny v textu (napomáhá to snažší orientaci a porozumění). • V experimentální části práce: tabulky č. 4 – 17 obsahují výtěžnosti jednotlivých extrakčních metod; průměr je však proveden z výtěžností, které jsou uvedeny v %, tedy směrodatná odchylka (S), vztahující se k tomuto průměru, by neměla být v jednotkách ug/l, ale měla by znázorňovat odchylku od průměrné hodnoty také v „jednotkách“ %. • Pro větší přehlednost a orientaci bych výsledky z tabulek, obsahujících shrnuté výtěžnosti, příště znázornil ještě graficky, nejlépe pomocí sloupcových grafů. • Nejsem si jist, zda „hloubkový vzorkovač“, který uvádíte v kapitole 3.5.1., je vhodný (a byl vhodný) pro odběr dnového sedimentu… • Formulace některých vět a odstavců je občas ne zcela pochopitelná.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 36727