ZEMAN, F. Studium selektivní hydrogenace pomocí KPFM [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Bartošík, Miroslav

Filip Zeman se naučil při své bakalářské práci jednodušší typ elektronové litografie, lokální katodickou hydrogenaci, měření KPFM a Ramanovu spektroskopii. Byla prokázána úspěšná hydrogenace iontovým svazkem a lokální katodickou hydrogenací. Pomocí KPFM a Ramanovy spektroskopie se podařilo prokázat hydrogenaci při použití iontového zdroje a lokální katodické oxidace. Naproti tomu nebyla v jediném provedeném experimentu pozorována hydrogenace atomárním zdrojem. Celkově se domnívám, že bylo možno provést větší množství ověřujících experimentů a i lépe analyzovat data, pokud by práce započala dříve a byla směřována proaktivněji. Analýza a diskuze výsledků je na průměrné úrovni. Psaný text práce zaznamenal v průběhu vícenásobného čtení od prvotních verzí určité zlepšení a to jak z hlediska stylistiky, tak i z hlediska fyzikálních nepřesností, což je pozitivní. Celkově práci hodnotím jako dobrou C.

Posudek oponenta

Konečný, Martin

Student Filip Zeman se ve své bakalářské práci zabývá možností hydrogenace grafenu, HOPG a diamantu a následnou charakterizací hydrogenovaných vzorků pomocí Kelvinovy silové mikroskopie (KPFM) a Ramanovy spektroskopie. Cílem práce bylo provedení selektivní hydrogenace s využitím metody lokální katodické hydrogenace (LCH), kdy k hydrogenaci dochází v místě styku AFM hrotu s povrchem vzorku. Jako alternativní a srovnávací způsob hydrogenace byla vybrána metoda hydrogenace pomocí atomárního zdroje nebo iontového zdroje vodíku. Selektivní hydrogenace je v tomto případě dosaženo hydrogenací přes PMMA masku vytvořenou elektronovou litografií.V první části práce student pojednává o základních vlastnostech a struktuře diamantu, HOPG a grafenu, popřípadě hydrogenovaného grafenu. Dále je zde vysvětlen princip fungování mikroskopie atomárních sil, Kelvinovy silové mikroskopie a Ramanovy spektroskopie. I když se zde student přímo zabývá tématy, která jsou důležitá pro čtenářovo uvedení do problematiky práce, vyskytuje se zde celá řada zavádějících či nepřesných až chybných formulací, a to v některých případech i po fyzikální stránce. V tomto ohledu působí tato část práce tak, že se student nedokázal v dané problematice plně zorientovat a důkladně popisovaným tématům neporozuměl. Místy zde také chybí odkazy na relevantní literaturu a některá tvrzení tak není možné dohledat a ověřit. V rešeršní části jsou shrnuty dosavadní poznatky týkající se lokální katodické hydrogenace a charakterizace hydrogenovaného grafenu pomocí Ramanovy spektroskopie a Kelvinovy silové mikroskopie. Rešerše je ale až příliš stručná a rozdělená do několika nesourodých bloků. V rámci experimentální části práce byla provedena hydrogenace metodou LCH a pro srovnání také pomocí vodíkového iontového zdroje a PMMA masky. Úspěšnost hydrogenace byla potvrzena jak Kelvinovou silovou mikroskopií, tak i Ramanovou spektroskopií. Jako velmi pozitivní lze hodnotit úspěšné ověření hydrogenace grafenu Ramanovou spektroskopií v případě metody LCH, které doposud nebylo v rámci experimentálních prací na ÚFI VUT uspokojivě provedeno. Přesto by však šlo vytknout absenci dalších navazujících experimentů, které by například objasnily vliv relativní vlhkosti na proveditelnost LCH nebo vliv délky expozice grafenu iontům vodíku v případě hydrogenace pomocí iontového zdroje. Dále by šlo vytknout poněkud neobratnou interpretaci dosažených výsledků. I přes tyto nedostatky je zřejmé, že Filip Zeman po praktické stránce zvládl práci s mikroskopem atomárních sil a osvojil si i základy elektronové litografie. Celkově lze považovat práci jako za méně zdařilou. Hlavní nedostatky práce tkví v menším rozsahu provedených experimentů a v textu práce často se opakujících neobratných až nepřesných formulacích. Samotný text práce obsahuje i řadu stylistických chyb a překlepů. I přes tyto nedostatky navrhuji práci k obhajobě a hodnotím ji výslednou známkou D.

eVSKP id 149966