ŠPATENKA, J. Palubní počítač s testovací jednotkou pro osobní automobily [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Student se ve své práci zabývá návrhem palubního počítače, po rozboru všech možností získávání provozních parametrů využívá data získaná z řídící jednotky automobilu. K této komunikaci je využit IO STN1110 s několika pomocnými převodníky, které jsou na samostatném modulu tak, aby byla v případě potřeby možná výměna za modul analogový, který ovšem není součástí práce. Vlastní jádro je řízeno procesorem s jádrem ARM7TDMI a data jsou vykreslována na grafickém zobrazovači. Ovládací prostředí je přehledně uspořádáno a umožňuje zobrazovat všechna dostupná data. Jednotka navíc umožňuje získávání čísel chyb z řídící jednotky a jejich mazání, což velmi rozšiřuje její využitelnost. Dalším kladem je režim, ve kterém se mikrokontrolér chová pouze jako most sériové komunikace mezi STN1110 a virtuálním sériovým portem na PC. Díky tomu lze jednotku připojit ke komerčnímu programu pro diagnostiku, anebo k aplikaci vytvořené studentem, která čte základní provozní parametry a obsahuje také terminál např. pro mazání chyb. Jednotka má také softwarově ošetřeno, že do řídící jednotky neposílá nepodporované příkazy a tudíž nedochází k možným komplikacím, např. nechtěnému restartu jednotky. Formální stránka práce je na dobré úrovni a je vidět, že student na této práci strávil mnoho času.
Diplomová práce pana Špatenky si klade za cíl postavit palubní počítač pro měření jízdních veličin a diagnostikování chyb ve voze. Celá práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole jsou teoreticky popsány metody měření jízdních parametrů, jako je měření rychlosti či měření spotřeby paliva. V této části je zmíněn i přehled standardů a protokolů pro diagnostiku vozu, ze kterého použil autor protokol OBD2. Tyto metody jsou použity v praktickém návrhu. V další kapitole je podrobně rozebrána obvodová koncepce. Autor začíná od základního blokového schématu, kde názorně seznamuje s jednotlivými funkčními částmi. Začíná od návrhu obvodu napájení, přes volbu mikrokontroléru, displeje, paměti až po rozšiřující konektory pro ovládání, diagnostiku a měření. Třetí část je věnována softwarovému návrhu. V této části předvedl autor svou všestrannost, kdy musel zvládnout programování MCU, aplikace pro PC a dále i protokol diagnostického modulu. Stav vozu může uživatel kontrolovat na přehledném displeji či má možnost se spojit přes PC a jednotlivé parametry a stavy vyčítat přes aplikaci „Palubní počítač“. Nedílnou součástí každého návrhu by mělo být i praktické ověření. To autor shrnul ve čtvrté části své práce. Na reprezentativním vzorku vozů provedl otestování a verifikaci svého návrhu. Zjistil jistá omezení a nepřesnosti, které se snažil vysvětlit. Zde bych uvítal detailnější přehled výsledků. Celou práci hodnotím jako nadprůměrnou, především svým rozsahem a praktickým zpracováním. Samozřejmě, že nelze srovnávat s profesionálními měřícími a diagnostickými zařízeními, nicméně i takto postavený palubní a diagnostický počítač lze v mnoha případech použít a z pohledu ekonomického je to jednoznačná volba. Autor hodnotí občas své výsledky velmi skepticky, že s takovou chybou jsou nepoužitelné. Z praktického hlediska však chyba okolo 5% je v automobilovém průmyslu požadována jako stále dobrý výsledek. Nutno zmínit jeden malý nedostatek a to jsou občas chybné znaky ve vzorcích, nejspíš způsobené konverzí do pdf formátu.
eVSKP id 52368