VÁVRA, A. Testování zařízení pro měření světelného znečištění [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Bakalářská práce Adama Vávry je zaměřena na téma testování zařízení pro měření světelného znečištění pomocí nového měřícího přístroje, vyvíjeného na našem pracovišti. Osnova páce byla upravena s ohledem na velký zájem o dané téma ze strany více studentů a pro tuto práci byl vybrán specifický postup, aby nebyl v plné kolizi s dalšími studenty. Každý student se s tématem vypořádal jiným způsobem a výsledek této konktérní bakalářské práce splňuje stanovené požadavky. Student během roku pracoval z velké části samostatně, systematicky a docházel na konzultace připravený. Efektivně zvládal práci s měřící technikou, orientoval se v dokumentaci s minimální dopomocí a věcně diskutoval relevantní otázky. Teoretická část práce je stručná na základě zadání, zaměřeného na praktickou část, přesto prokazuje schopnost studenta pracovat s literaturou. V experimentální části postupoval promyšleně a precizně, přičemž naměřená data odpovídají požadavkům. Výsledky jsou užitečné, přispívají k praktickému využití technologie a získávání dat pro systém informační systém ALANISI, čímž práce splnila svůj účel ověření technologie. Menší nedostatek spočívá v omezeném hlubším pochopení problematiky kvůli dosavadním znalostem studenta, což však cíl práce zásadně neovlivnilo. Velmi pozitivně hodnotím typografii a grafické zpracování práce, které je na velmi vysoké úrovni. Student se také aktivně zapojil do doprovodných aktivit měřicích týmů a tyto činnosti dále zvyšují hodnotu jeho práce při získávání zkušeností a praxe. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení výborně.
Student Adam Vávra se ve své práci na téma „Testování zařízení pro měření světelného znečištění“ zabývá problematikou světelného znečištění a jeho měření pomocí jasového analyzátoru a spektroradiometru. Teoretická část je věnována kapitole o světle samotném, světelnému znečištění a jeho dělení a fotometrické měřicí technice. V praktické části pak autor provádí měření na několika místech a jednotlivé naměřené body srovnává především z hlediska příspěvků osvětlenosti a melanopické ozářenosti, jakožto i některých spektrálních charakteristik. K práci mám následující připomínky. Svítidla na bázi LED nejsou nově nastupující, nyní jsou standardem. Autor srovnává LED svítidla a „vysokotlaké výbojky“, ale již nespecifikuje, jakou konkrétní technologii má na mysli – krom toho se ve VO užívaly i nízkotlaké výbojky. „Intenzivní světelný výkon“ a „oranžové spektrum“ nejsou zcela korektní formulace. Konzumace modrého světla je pak spíše úsměvný termín. Nelze zaměňovat teplotu chromatičnosti a náhradní teplotu chromatičnosti. Zajímavé je také označení parcelboxů za úložné prostory. Oceňuji tvorbu práce v LaTeXu a kapitolu o popsaných potížích při měření. I přes uvedené zejména jazykové nedostatky hodnotím práci velmi pozitivně a doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 168089