KNÁPKOVÁ, D. Zpětný výpočet křivek svítivosti svítidel určených pro osvětlování komunikací [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Smyslem diplomové práce mělo být nalezení vhodných algoritmů pro zpětný výpočet křivek (čar) svítivosti svítidel určených k osvětlování komunikací. Zadání obsahovalo celkem tři části a všechny byly splněny, ale k některým mám pár výhrad. V první části práce se studentka snažila seznámit a popsat dostupné předpisy určené k návrhu veřejného osvětlení. Toto splnila a mimo jiné přehledně popsala způsoby zatřídění komunikace a získání potřebných vstupních limitních parametrů. Následovala další část ve které se studentka věnuje volbě a popisu použitého algoritmu. Zde bych uvítal např. minimálně blokové schéma, neboť se nezasvěcenému čtenáři může zdát textový popis obtížně pochopitelný. I přes to, že studentka uvedla ve své práci dva příklady (a splnila tak poslední bod zadání), chybí mi v práci dostatečná prezentace dosažených výsledků. Jako výsledek výpočtu studentka uvedla vyobrazení 3D křivky svítivosti. Bohužel tato křivka by si zasloužila doplnit např. o tabulku, nebo vyobrazení křivky svítivosti v polárních souřadnicích a ty například porovnat pro různé případy výšky a rozteče stožáru. Z uvedených dvou obrázků je velmi složité cokoliv porovnávat. Navíc vyobrazené křivky svítivosti neodpovídají zažitým zvyklostem, tj. vyobrazení pro celočíselné násobky C rovin. Bohužel při kontrole funkčnosti spustitelného souboru se jej nepodařilo i s pomocí návodu nainstalovat a oživit. Vzhledem k tomu, že se diplomová práce měla zabývat především nalezením "ideálních" křivek svítivosti, neuškodilo by názorné porovnání mezi jednotlivými případy návrhu. V práci se vyskytuje poměrně dost překlepů a drobných gramatických chyb. Co se týče aktivity studentky, tak tu musím ocenit. Na konzultace přicházela připravena a vždy s konkrétními otázkami. S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem práci hodnotím stupněm C (76 bodů) a doporučuji k obhajobě.
Studentka měla ve své práci za úkol vytvořit program na výpočet optimálních čar svítivosti pro osvětlování komunikací. V teoretické části popisuje základní pojmy a veličiny a uvádí normativní požadavky na jednotlivé třídy osvětlení. Výčet veličin na str. 15 obsahuje i ty, které dále nejsou použity a je pouze velmi stručný bez uvedení základních vztahů mezi veličinami. Rovnoměrnost označuje studentka symbolem R, přičemž dále používá normativní označení U. Použití pojmu “křivky svítivosti” i když byl zadán v názvu práce, není normativním označením pro průběh hodnot svítivosti v rovinách, nicméně je zaužíván. Přesto by bylo vhodné používat standardizované pojmy. V kapitole 2 rozebírá normy související s osvětlením pozemních komunikací. V tabulce 2.3. je chybně uvedena dvakrát stejná možnost “Pouze chodci a cyklisté” pro parametr Skladba dopravního prostoru. Pro tabulku 2.4. mi chybí vysvětlení rozdílu mezi Uo a Ul. Podobně v tab. 2.6. chybí vysvětlení veličin např. Esc,min. V praktické části dále rozebírá konstrukci počítačového programu, jednotlivých bodů zadání a výpočtu, resp. prezentace výsledků. Jedná se o významnou část demonstrující práci v prostředí MATLAB. Na obrázku 4.3 je vyobrazeno schéma pro zadání rozměrů sloupů a uchycení svítidla nad komunikací. Zde mi chybí uvedení vlivu zakřivení napojení výložníku na sloup, které definuje posuv výšky svítidla. Ve vztahu 7.6 na str. 58 toto zohledněno není. Délka výložníků je kótována až na vnější okraj svítidla, což v praxi nebývá, svítidlo má většinou montážní otvor pro výložník z opačné strany, tj. výložník je o délku svítidla kratší. Pokud se chtěla studentka vyhnout dalšímu kótování rozměrů svítidla, měla být kóta uvedena na optický střed svítidla. Na obr. 4.4. je uveden pojem “rozteč světel” - má být svítidel. Vztah 5.2 na str. 37 - není uvedeno, co je to činitel svítidla. Pro první příklad byla vybrána velmi zjednodušená sestava svítidla a stožáru, kde navíc světelný střed svítidla leží v ose stožáru, což také není obvyklé svítidlo pro VO. Výsledky výpočtů E a L uváděná pak na 5 a více platných míst nemá praktickou oporu v přesnosti měření těchto veličin, prakticky by stačily max. 3 platná místa (i s ohledem na přesnost umístění svítidel v terénu). Nenašel jsem v textu pojednání o tom, jak jsou provedeny aproximace hodnot do standardizovaných rovin a úhlů, která se používají pro vyjádření hodnot svítivosti u svítidel (eporty do ldt formátu). Z grafických výstupů toto patrné není. V práci se nachází větší množství gramatických chyb - zejména u popisu veličin ve vztazích - “Kde” je součástí věty, má být psáno malým písmenem a za poslední veličinou má být tečka - konec věty. Podobných gramatických chyb je v práci více. Přes uvedené nedostatky má práce velmi praktické využití a studentka úlohu splnila. Kladně hodnotím zejména plnou implementaci výpočtu v prostředí MATLAB, včetně vytvoření vstupního uživatelského rozhraní pro zadání parametrů. Chybí však možnost exportu vypočtených dat ve standardizovaných rovinách a úhlech, aby bylo možné navrženou čáru svítivosti dále používat. Přes uvedené nedostatky doporučuji práci k obhajobě u státní zkoušky.
eVSKP id 119186