PROCHÁZKA, P. Výroba čepu s přírubou [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.

Posudek vedoucího

Podaný, Kamil

Práce předkládá návrh výroby čepu tažného zařízení zápustkovým kováním na bucharu. Student se na první konzultaci dostavil až 1. dubna. Přes značné úsilí vynaložené v posledních týdnech před odevzdáním se mu nepodařilo vybrané téma dostatečně kvalitně zpracovat. Práce je chudá jak po obsahové, tak i po formální stránce. Výkresová dokumentace a některé pasáže v návrhu nebyly konzultovány a vykazují řadu nedostatků.

Posudek oponenta

Řiháček, Jan

Bakalářská práce se zabývá návrhem výroby čepu tažného zařízení traktoru. Vyráběná součást je zhotovena z oceli 13 242. Autor po úvodní rozvaze vybral jako výrobní technologii zápustkové kování na bucharu. Na zmíněnou technologii je rovněž zaměřena i rešeršní část. Práce svým rozsahem splňuje požadavky zadání, i když je nutné poznamenat, že mnohdy jen náznakově. Celkově působí dosti neuspořádaným dojmem s četnými překlepy, rozdílným fontem písma, chybně označenými veličinami a větnou stavbou, která občas nedává smysl. Na práci je vidět, že ji autor nevěnoval čas, který by si zasloužila. To je ostatně vidět již v úvodu teoretické části práce. Z obr. 2 na str. 10 není příliš patrné, kde se na traktoru vyráběný dílec nachází. Z tohoto důvodu je obrázek zbytečný. Navíc se zde autor odkazuje na zdroj muzea traktorů. Díky tomu je už v úvodu diskutabilní vhodnost výroby této součásti. Práce dále obsahuje zbytečně rozsáhlé (myšleno velké) tabulky, které navozují dojem, že jimi chtěl autor uměle zvětšit rozsah práce a které v tomto provedení, dle mého, patří až do příloh (např. tab. 4, 6 apod.). Po obsahové stránce je třeba vytknout občasnou nesourodost mezi nadpisy kapitol a jejich obsahem. Kapitola 2.3 na str. 21 má název „Síla a práce“, ale o síle zde není řečeno v podstatě nic. Na str. 22 je konstatováno, že „nástroj během tváření za tepla mívá trvale teplotu 200 °C a vyšší“. Už ale není vysvětleno proč tomu tak je. V praktické části práce se autor nejdříve snaží o určení geometrie výkovku, na které navazuje volba nástroje a stroje. V případě nástroje se však jedná o pouhý náznak. Není zde detailněji vysvětleno, jak autor dospěl k daným rozměrům zápustek, jakým způsobem bude s výkovkem v nástroji manipulováno apod. Používat jako jednu z literatur pro návrh nástroje zadání cvičení technologického postupu při výrobě výkovku ČVUT svědčí o podcenění hledání literárních pramenů. Z hlediska výkresové dokumentace je třeba konstatovat, že není příliš co hodnotit, neboť neobsahuje téměř žádné relevantní údaje, snad jen výkres výkovku. Výkres vyráběné součásti chybí úplně. Výkres horního a spodního dílu zápustky působí jako jakýsi přechod mezi výkresem sestavy a výkresem součásti, kde kromě globálních rozměrových tolerancí nejsou víceméně předepsány žádné další. Dále poznámka nad razítkem: „dutina kovací zápustky zhotovena dle CAD modelu“ není příliš šťastná, už proto, že se jedná o poměrně jednoduchý tvar dutiny, který by bez větších problémů určitě šlo na výkrese lépe zakótovat. Autor zvolil jako průměr polotovaru pro kování v první operaci – předkování 60 mm. Vzhledem k rozměrům dutiny zápustky v první operaci je však otázka, jak bude polotovar v dutině centrován. Dále není z práce jasné, jak autor dospěl k výsledným rozměrům zmíněné dutiny zápustky. S přihlédnutím k jejím rozměrům bude zřejmě problém při kování ve druhé dokončovací dutině. U všech výkresů nevyhovuje razítko doporučeným standardům a není ani kompletně vyplněno. Celá práce se zasekává na str. 38, kdy je naznačeno stanovení úchylek rozměrů dokončovací dutiny a čtenář očekává, že práce bude dále pokračovat vlastním návrhem dutin zápustek. Na další straně, ale bez jakékoliv návaznosti pokračuje již technicko-ekonomickým hodnocením, které je samotné pojato dosti zjednodušeně. Neobsahuje ani stanovení bodu zvratu, natož popis určení některých položek, jako např. cenu nástroje. Zde je uvedeno pouze konstatování, že „cena jednoho nástroje byla odborným odhadem stanovena na 73 000 Kč“. Mezi další nedostatky práce lze zařadit následující: - kóty na obr. 3 jsou nečitelné a chybí zde jakýkoliv bližší popis, - obecně špatná kvalita obrázků (např. obr. 9, 12, 13, apod.), - obr. 10 je uveden bez upřesňujícího popisu (není řečeno, jaký graf je na obr. apod.), - chybná legenda u vztahu 2.1na str. 21 (veličina D s indexem D neodpovídá průměru výkovku), - zmatená legenda u vztahu 2.2 zahrnující i další přidané vztahy (např. naznačení dosazení za D s indexem D, přitom se tato veličina ve vztahu vůbec neobjevuje), - zavádějící popis obr. 15 na str. 24 jako „K. vedení“, - chybný odkaz na obr. 19 na str. 28 (správně patří obr. 21), - chaoticky určené poloměry zaoblení na str. 29, - obr. 24 na str. 30 uveden zbytečně i s výřezem programu Autodesk Inventor a dále je použit chybný odkaz na něj v textu, - str. 34, obr. 28 na str. 34 je chybně vyšrafován, - odkaz na literaturu v nadpisu kap. 3.6 (str. 37) je zcela scestný, - z nomogramu na obr. 31 na str. 37 není jasné, jakým způsobem z něj bylo odečítáno, - při řešení vedení zápustek na str. 38 není z práce ani výkresové dokumentace jasné umístění vodících kolíků, jejich materiál apod., - některé citace v seznamu použitých zdrojů neodpovídají správnému zápisu (např. zdroj 13, 18, 19 apod.).

eVSKP id 116660