JARÝ, M. Výpočtové modelování mechanických zkoušek kompozitů pryž - ocelové vlákno [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2008.
Diplomant zvládl obtížnou tvorbu výpočtových modelů těles z nelineárních kompozitů na různých úrovních rozlišení a provedl rozsáhlé verifikace modelů obou úrovní. Tento způsob modelování není dosud v technické praxi běžný, takže shoda globálních výstupních parametrů mezi oběma úrovněmi modelů je pro jejich praktické použitívání významnýmn přínosem.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | C |
Předkládaná diplomová práce se zabývá výpočtovým modelováním deformačně napěťových stavů vznikajících při mechanických zkouškách kompozitů. Jedná se o kompozity, které jsou složeny z hyperelastické pryžové matrice a z ocelových výztužných vláken. Výpočtové modelování je uskutečněno jak s modelovanými vlákny v matrici, tak s využitím konstitutivních modelů popisujících vlastnostmi kompozitu jako celku. Práce je logicky rozčleněna do tří částí. V první části je formulován řešený problém, ve druhé části je uveden seznam použitých vztahů z nelineární mechaniky kontinua a v poslední části je popsána samotná realizace řešení problému, včetně dosažených výsledků. Práce se zabývá aktuálním a velmi zajímavým problémem modelování kompozitů složených z materiálů s velmi rozdílnými mechanickými vlastnosmi. U práce je třeba zdůraznit komplexnost předkládané práce, která v sobě zahrnuje jak experiment a numerický model, tak i nabízí možné zjednodušení řešení formou vhodného konstitutivního modelu kompozitu. Na druhou stranu, rozsáhlost a komplikovanost problému způsobila, že nejspíš snaha o stručnost textu vede k jeho nesrozumitelnosti, zejména v první teoretické části. Práce řeší a nabízí zajímavé výsledky aktuálního problému modelování kompozitních materiálů. Hodnota předkládaného řešení spočívá také v jeho konfrontaci s experimentem. Bohužel, předkládaná práce má nedostatky ve formálních náležitostech. K práci jsou následující připomínky: - není vhodné psát text v první osobě jednotného čísla, ale dávat přednost první osobě množného čísla, příp. trpnému rodu, - při psaní matematických vztahů, zejména, když se jedná jen o stručný výtah vzorců, je nutné důsledně dbát na používanou symboliku, např. při užívání Einsteinovy sčitací symboliky, je nutné zdůrazňovat kdy a jaké indexy jsou sčítací, je přehlednější psát za každým vztahem význam jednotlivých symbolů a konečně kontrolvat, jestli jsou dané vztahy alespoň formálně v pořádku, - práci dále znepřehledňuje velké množství podkapitol.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | C |
eVSKP id 9770