HOFEREK, J. Signálový analyzátor na bázi univerzálního USB DVB-T přijímače [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.

Posudky

Posudek vedoucího

Derbek, Vojtěch

Hlavním cílem práce byla implementace spektrálního analyzátoru a dekodéru signálu zvoleného komunikačního protokolu na bázi USB DVB-T přijímače, který je použitý jako univerzální RF přijímač. Student si pro práci vybral prostředí Matlab a Python. Pro implementaci dále zvolil RDS s cílem dekódovat informace o rozhlasových stanicích v pásmu FM. V textové části student nově popsal komunikaci na bázi RDS, vč. vlastní implementace RDS dekodéru. Z přijatého signálu se však demodulací v Simulinku nepodařilo získat data a jako důvod student uvádí potíže s obnovou nosné. Původní implementace skriptu pro širokopásmový přijímač, která spočívala v rozmítání frekvence tuneru a sběru IQ dat, byla rozšířena o detekci špiček spektra, průměrování a odečet šumového pozadí. Práce obsahuje řadu překlepů (např. chybějící diakritika). Student by měl při obhajobě jasně prezentovat, co je konkrétním výsledkem implementační části RDS přijímače, které části fungují zcela, částečně, či vůbec nebyly implementovány.

Navrhovaná známka
E
Body
50

Posudek oponenta

Maršálek, Roman

Oproti práci odevzdané v prvním termínu byla zejména nově vytvořena kapitola pojednávající o RDS, byl také inovován program pro spektrální analýzu v Pythonu. V zadání je přitom uveden požadavek na dekódování QPSK, nicméně autor uvádí, že změna byla konzultována s vedoucím práce. Práce obsahuje velké množství formálních a faktických chyb. Například v kapitole 1.2 o základních typech radiových přijímačů by měla být uvedena odpovídající bloková schémata. V kapitole 1.3.2 student hodnotí parametry SDR, ale tyto nejsou uvedeny. Obdobně hodnocení parametrů radiostanice Yaesu na str. 14 je velmi vágní. USRP podle mého musí obsahovat FPGA, ne jak autor píše na str. 12 „může“. V kapitole 2 by mělo být hned zpočátku uvedeno, jaký přijímač je popisován, viz nadpis. Proudová spotřeba SDR (kapitola 2.2.4) podle mne není pro práci podstatná. Nadpis kapitoly 6.2 je značně nadnesený, tato kapitola žádné zpracování signálů nepopisuje. U obrázků často chybí reference, viz např. obr. 2.1, 2.2. Namísto příkladu spektra FM/RDS signálu z Obr. 3.1 by bylo mnohem vhodnější uvést teoretické spektrum a to podrobně rozebrat. U jednotlivých bloků (dolní propusti apod.) by také měly být uvedeny jejich parametry, včetně volby těchto parametrů a jeho souvislosti se spektrem. I popis datových bloků je velmi povrchní. Ve schématu na Obr. 3.4 a jeho popisu není rozebrán princip činnosti FM demodulátoru ani princip dekódování RDS ! Důvod použití jednotlivých bloků (integrtate and dump, flip-flopy) není uveden. Není také jasné kam je připojen výstup RDS. Obdobně i schema na obr. 5.3 a 5.7 nemá dostatečně uvedeny parametry LPF a zdůvodněno použití decimátoru. V popisu obr. 5.7 není jasné jak blok „rational resampler“ přispíva k synchronizaci, jak tvrdí autor. Obr. 5.7 je navíc částí volně stažitelného příkladu. Použití Simulinku pro poměrně ambiciozní cíl jakým je dekódování RDS, výpočet CRC apod. podle mne není příliš vhodné a vyžaduje již zkušenosti s daným prostředím, podstatně jednodušší by bylo toto realizovat v MATLABu. V aplikaci spektrální analýzy zcela chybí popis parametrů SDR, které aplikace nastavuje. Informační hodnota práce je v tomto ohledu velmi chabá a práce není reprodukovatelná. Není mi jasné proč autor i v aplikaci v Pythonu nezařadil průměrování. Textová část práce podle mého splňuje požadavky na bakalářskou práci pouze na spodní hranici. Jako větší problém je možno vidět nefunkčnost dekódování RDS zpráv, student zřejmě této části nevěnoval dostatečnou pozornost. Tomu nasvědčuje i fakt, že princip FM demodulace a dekódování RDS nejsou v práci ani podrobně rozebrány. Zřejmě také zbytečně tříštil svoji snahu, když jednotlivé metody realizoval v různých prostředích (Python, Matlab, Simulink). V rámci obhajoby by student měl demonstrovat jím dosažené výsledky a to jak oblasti spektrální analýzy tak dekódování RDS a předvést funkčnost minimálně jednotlivých subsystémů. Pak by bylo možné považovat zadání za splněné.

Navrhovaná známka
F
Body
49

Otázky

eVSKP id 87356