KYNCLOVÁ, H. Studium interkalace a kovalentní vazby doxorubicinu do deoxyribonuklové kyseliny za využití voltametrie a impedanční spektroskopie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudek vedoucího

Hubálek, Jaromír

Studentka Hana Kynclová pracovala na své práci intenzivně po celý třetí ročník bakalářského studia. Svou práci konzultovala pravidelně a pracovala velmi samostatně. Její práce, svou formou a obsahem, byla oborově široká a obsáhlá, přesto se v ní studentka rychle zorientovala. Z mého pohledu jako zadavatele, bylo zadání splněno. Drobnou výtku mám pouze k poněkud krátké diskusi k výsledkům, protože bylo naměřené a vyhodnoceno velké množství dat, zasloužily by si poněkud širší diskusi a závěry hodnocení jejich možnosti využití. Celá práce je zpracována velmi přehledně dle běžných kritérií pro technickou bakalářskou práci a s její formou jsem spokojen. Pouze závěr bych očekával vzhledem ke dvěma použitým analytickým přístupům strukturovaný a obsáhlejší. Využití literatury je pro danou práci adekvátní a převážná část referencí je v anglickém jazyce, což dokládá schopnost studentky orientovat se v cizojazyčné literatuře. Práci Hany Kynclové hodnotím jako výbornou/A.

Posudek oponenta

Trnková, Libuše

Bakalářská práce se zabývá studiem interkalace doxorubicinu (DXR), v dnešní době jednoho z nejpoužívanějších cytostatik, s DNA (buněčné linie IMR-32,sensitivní a resistentní vůči DXR). Jedná se o téma velice aktuální a z hlediska biomedicínské techniky a bioinformatiky velmi užitečné. Zajisté se v těchto předběžných výsledcích počítá pokračovat, a proto bych ráda upozornila, jako chemik, že vzorce nukleobází, značení atomů v molekule purinové a pyrimidinové báze, počet vodíkových vazeb (obr. 5, pár GC, uvedený jako třetí) nejsou uvedeny správně. Velká pozornost musí být věnována též obrázkům (osa potenciálů katodického směru v CV je jednotně orientována do záporných hodnot, katodická křivka v obr. 36 není zobrazená celá, v obr. 43 malá rozdílnost barev neumožňuje jasné rozlišení EIS chování buněčných linií sensitivních a resistentních vůči DXR, obr. 45 -49 obsahuje pouze 3 až 4 body a to je znázornění průběhu velmi málo, navíc, pokud je kterýkoliv bod zatížen větší chybou). Doporučuji i kontrolu vztahu 38, více pozornosti věnovat části experimentální: Materiál a metody (pouze necelá stránka - str.30) a komparativnímu hodnocení výsledků v tabulkách 1 a 2. (str.42 a 45). Závěrečné hodnocení: bakalářská práce je bohatá na nové výsledky, splňuje požadavky na ní kladené a proto ji doporučuji k obhajobě. Práci hodnotím známkou velmi dobře/B.

eVSKP id 30672