KUKLOVÁ, Z. Vědeckotechnický park ve Zlíně [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2009.

Posudek vedoucího

Zemánková, Helena

Diplomantka zvolila jako lokalitu vědeckotechnického parku uvolněný blok areálu bývalé továrny T. Bati . Bývalý výrobní areál má předpoklady pro umístění laboratorních provozů a kanceláří - badatelen , v univerzálních "etážovkách", ale i situování těžších provozů. Této nabídky diplomová práce plně využívá konverzí objektu č.24 Objekt č.25, který vytváří s č.24 urbanistický blok je bohužel ve špatném technickém stavu a musí být zbourán. Jeho nahrazení objektem novým ve stopě objektu původního je přístupem zachovávajícím původní urbanistickou strukturu, která je památkově chráněna. Funkční členění nově vzniklého celku zajišťuje dobré provozní vazby. Konverze však neznamená jen utilitární nové využití. Měla by být i tvůrčím procesem a architektonickou proměnou, vkladem tvůrce, který pracuje s dědictvím a přidává vrstvu současné epochy. Otázky a náměty k obhajobě: Charakterizujte vědecko technické parky, v jakém kontextu vznikají , jejich uživatele. Proměna uvolněné továrny na vědeckotechnický park, podnikatelské pronajímatelné centrum z hlediska organizačního - kdo bude majitel? Jak bude celek fungovat? Rozprodán uživatelům , pronajat ? Diplomantka by měla vysvětlit svoji filosofii, ze které se odvinulo její architektonické a provozní řešení.

Posudek oponenta

Svoboda, Jiří

Hodnocení této diplomové práce začnu netradičně hodnocením formální úrovně předloženého projektu. Musím s politováním konstatovat, že předložená kopie, tedy kopie projektu pro oponenta, není na takové úrovni, aby se nad ní mohl oponent smysluplně zamyslet. Už při prvním nahlédnutí do předložených kopií výkresů je zřejmé, že pro tuto diplomantku není její diplomová práce prvořadou prioritou. Dají se přehlédnout nedokonalé kopie, kdy chybí část popisu vlivem nedůsledného zkopírování, lze přimhouřit oko nad lacinou černobílou kopií původně určitě barevných vizualizací, ale nelze nepřehlédnout cizojazyčnou textovou průvodní zprávu, která není ani v češtině, ani ve slovenštině ani v angličtině. Toto je místo k zamyšlení, protože každého z nás reprezentuje jeho vlastní, většinou rodný jazyk. V tomto případě se jím snažíme sdělit to, co v projektu není obsaženo, anebo to, co by nám mohlo uniknout. Tímto úvodem autorka odkázala svůj projekt mezi ty, jimž náleží stejná pozornost, s jakou nám jsou předkládány, proto bude i hodnocení této práce stejně černobílé a místy i částečné. Budu se však snažit psát česky a srozumitelně. Z předkládaného výkresu situace, který má poskytnout přehled o urbanistickém řešení se dozvídáme nejvíc o zasazených stromech a lze snad i vyčíst záměr nástupů a vjezdů, ale velmi těžce se v předložené grafice orientuje. Architektonické řešení je možná soudobé, jak se snažila autorka vysvětlit ve své málo čitelné průvodní zprávě, ale rozhodně patří někam úplně jinam, než do Zlína. Myslím si, že není nutné dál se rozepisovat o odkazu baťovy továrny, o jejím jasném rázu a členění, případně rytmizaci, či puristickém výrazu. Právě nejvyšší hodnotou baťovské architektury je její opravdovost a z toho vyplývající výraz, který si na nic nehraje, o čemž nejsem přesvědčen z předloženého návrhu. I když bych vzal v potaz, že autorka je žena a ty mívají větší sklon k ornamentalizaci a formálnímu dokrášlování třeba i jinak funkčních celků, tady se mi zjev, či lépe řečeno výraz předkládané architektury jeví jako zcela nevhodný. Z továrny by nakonec po její rekonstrukci neměl být zábavný park na úrovni někdejších postmodernistických konceptů pro oživení současné strnulé společnosti, ale naopak smysluplný celek, kdy se rozhodně nebráníme nové stavbě v novém kabátě, ale zde s ryzím výrazem, respektující vertikální konstrukční systém a okolní měřítko, o zaoblených hranách jako výrazovém prostředku současné módní architektury ani nemluvě. Provozní řešení snad plní zadané požadavky, ale pro hlubší analýzu, či snad potěšení z dobře odvedené práce je příliš nečitelné. Totéž platí o konstrukčním řešení. Formální úroveň práce je, jak jsem se zmínil na začátku, na nereprezentativní úrovni a chvíli jsem zvažoval, budu-li ji vůbec posuzovat. Ale protože diplomantka svůj úkol kvantem a únosnou grafickou úrovní formálně splnila, rozhodl jsem se práci hodnotit. A protože snad měla i dobrý úmysl oživit tovární strohost a obohatit zlínského genia loci vlastní kreativitou, třebaže vůbec nepochopila, kde se zrovna pohybuje, navrhuji hodnotit předloženou diplomovou práci známkou D - uspokojivě.

eVSKP id 22769