NEVRLÁ, J. Koloběh chrómu a jeho specií v životním prostředí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2009.
Slečna Jana Nevrlá v rešeržní části bakalářské práce přehledně popsala vlastnosti, použití a vstup jednotlivých forem chromu do životního prostředí a hlavní metody jeho stanovení. Prokázala, že se umí orientovat v různých literárních zdrojích a z rozsáhlého množství informací vybrat ty podstatné. K práci přistupovala s velkým zaujetím a s časovým předstihem. V experimentální části práce pracovala samostatně a projevila velkou píli a zručnost při stanovení Cr(III), Cr(VI) spektrofotometricky a celkového chromu plamenovou atomovou absorpcí. Mohu tedy konstatovat, že splnila všechny požadavky na bakalářskou práci a hodnotím ji známkou A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Rešeršní část práce charakterizuje logické uspořádání. Stručná, ale výstižná charakteristika chromu, jeho využití, toxicity a znečištění objektů životního prostředí. Vzorkování a přehled metod pro jeho stanovení v Cr(III) a Cr(VI) včetně některých jméně běžných soudobých metod. Pro jejich kritické hodnocení by ovšem bylo třeba mnohdy více zkušeností a informací než je v uváděné literatuře připadně při charakteristice metody. Je třeba ocenit autorčino použití některých metod v experimentální části práce pro stanovení obou specií a celkového obsahu chromu s přihlédnutím k odpadním vodám Chemické fakulty VUT. Poznámky Existence Cr(IV)? Oxidace hydratovaných forem Cr(III) na Cr(VI) v kyselém prostředí vzdušným kyslíkem vyžaduje katalýzy. Co je přírodní pufr(str.17), izokinetický odběr vzorků(str.22). Nestabilní peroxochromany jsou málo vhodné pro oddělení chromu(str.24). Oddělení iontů od Cr(III) thioacetamidem není vhodný postup(str.24) Oddělení Cr od uvedených iontů na aktivovaném oxidu hlinitém je sporné(str.24). Při použití plamene acetylén -kyslík pro AES je třeba použít jen speciální hořák (nebezpečí výbuchu). Uváděné poznámky či připomínky se mnohdy týkají autorů citované literatury. Spektrofotometrické stanovení Cr(VI) difenylkarbazidem a CrIII) Eriochromazurolem S jsou málo selektivní a velmi ovlivněny podmínkami metody(str.27,28). Popsané adsorpční voltamperometrické stanovení chromu(str.30) je poněkud nejasné. U metody PIXE chybí část výkladu(Str.30). Dynamická reakční cela a její použití u ICP-MS by vyžadovali podrobnějšího výkladu (str.29) Poznámky k experimentální části Experimentální výsledky pro stanovení chromu Cr(VI) a Cr(III) v odpadní vodě chromazurolem S a difenylkarbazidem budou velmi ovlivněny přítomnými ionty těžkých kovů, Fe, Ca, Al aj. v použitých podmínkách(také pH roztoku). Co je zprůměrňování výsledků, chybí vztah pro směrodatnou odchylku jednoho stanovení a intervalu spolehlivosti výsledku. Uvedená odchylka kalibrační křivky je spíše chyba směrnice a úseku lineární kalibrační křivky(str.33). Není jasná tabulka 4 a 5 pro výpočet celkového obsahu chromu ze spektrofotometrického stanovení. Co je x = s (str.38). Pro jednoduché stanovení celkového chromu v odpadní vodě bude nejvhodnější metoda AAS.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 18899