KRYSTÝNOVÁ, H. Fotovoltaické elektrárny v Jihomoravském kraji, posouzení jejich vlivu na životní prostředí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2009.
Předkládaná bakalářská práce se zabývá analýzou stávajících fotovoltaických elektráren z hlediska účelnosti E.I.A. pro tento typ technologií a ekonomiky provozu. Cílem práce bylo dedukovat potencionální a reálné možnosti JmK a návaznost na územně energetickou koncepci rozvoje kraje. Formální úprava, logické členění a jazyková úroveň předkládané práce je velmi vysoká. Autorka prokázala velmi dobrou orientaci v multidisciplinární problematice, prováděla šetření na místě a výsledky dokázala samostatně zpracovat, účelně využila poskytnutý čas a osvojila si i některé teoretické znalosti z magisterského studijního programu daného oboru. V závěru své práce velmi správně poukázala na doposud vůbec a nebo nesprávně hodnocenou možnost ovlivnění biocenózy a biotopu z hlediska trvalého zastínění a zaplocení ekosystému. Jedná se o nový a významný negativní prvek spojený s koncepcí FVE systémů s výkonem nad 1MW. Celkově hodnotím práci - výborně - a doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Zadání práce je splněno pouze částečně. V práci je sice uvedeno obecné hodnocení vlivu fotovoltaických elektráren na životní prostředí (E.I.A. - kap. 9.5), ale konkretizace, resp. shrnutí těchto vlivů pro konkrétní elektrárny v tabulce č. 2 zcela postrádám. Domnívám se, že některá z kritérií budou pro jednotlivé lokality odlišná (např. zábor půdy, sluneční svit, odpady, využití zabraných ploch k jiným účelům, vliv na půdu, flóru a faunu, atd.). Kap. 5.2 mi připadá bez dalšího rozboru vhodnosti využití konkrétních rostiln jako irelevantní. Asi polovina informačních zdrojů je z internetu, tj. popularizujícího charakteru. Je třeba si uvědomit, že jejich věrohodnost může být nízká. V textu se objevují nepřesnosti a redundance (str. 9 - vodík a hélium jsou prvky periodické tabulky, některé údaje jsou i v rámci jedné kapitoly uvedeny několikrát - např. objem výroby elektřiny. str. 28 - slangové výrazy "kilowata"). Z typografického hlediska bych uvedl především nevhodně zvolený graf - Obr. č. 21, ze kterého není zřejmá změna instalovaného výkonu FV a nečíslované grafy např. na str. 38 a 39.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | C | ||
| Logické členění práce | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 16550