KOPUNEC, K. Technická řešení přepojení hladiny VN z 35 kV na 22 kV [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Tématem předložené diplomové práce je realizace technického návrhu přepojení vedení z napěťové hladiny 35 kV na 22 kV, a to v oblasti nacházející se na přímém rozhraní dvou distribučních území provozovanými odlišnými PDS. Samotné zadání práce představuje téma práce zadané společností E.ON Distribuce, a.s., jakožto jednoho z PDS působící v dotčené oblasti. Jsem toho názoru, že z diplomové práce je zřejmá poměrně dobrá orientovanost v provázanosti mezi kladenými nároky hledaného technického řešení a aktuálně platnou legislativu a technickými normativními dokumenty. Na druhou stranu samotný návrh řešení zohledňuje pouze vybraná kritéria návrhu dotčené energetické infrastruktury, které je jinak nutné respektovat pro dosažení plnohodnotného technického řešení, tzn. student se ve svém návrhu omezuje více méně pouze na sledování napěťových poměrů v jednotlivých uzlech dotčené oblasti. Další kritéria návrhu (např. zkratové proudové poměry, křížení linek aj.) práce nezohledňuje, ale také si úplnost a komplexnost řešení nijak nepřivlastňuje a konstatuje, že by tyto kritéria bylo dále nutné při návrhu dále zohlednit. Návrh řešení přepojení na linku VN 144 navíc nevyhovuje ani právě hodnoceným napěťovým poměrům, a to ani po realizaci navýšení dimenzování vybraných úseků vedení. Závazné vyřešení této nevyhovující technické záležitosti diplomová práce přímo nepřináší. V souvislosti s tímto práce přímo nekonstatuje, že by tato technická varianta nepřicházela v úvahu, ale navrhuje alternativy možného řešení (tj. použití rekonfigurace, dalšího transformátoru a vysoko-výkonové baterie). Uvedené alternativy jsou pouze konstatovány a nejsou blíže komentovány či ověřovány konkrétním výpočtem. S respektováním obecně zaváděných zjednodušujících předpokladů, tzn. sledování výhradně napěťových poměrů, proto vnímám návrh přepojení na linku VN 144 jako technicky nevypořádaný. Součástí zadání diplomové práce, konkrétně část bodu 3, byl předpoklad také provedení verifikace vytvořeného matematického modelu v programu E-vlivy prostřednictvím reálného měření na vedení. Přestože tato část nemusela být nutně realizována na studentem změřenými hodnotami, ale mohla být realizována nad dlouhodobě měřenými daty provozovatelem DS, tak tato verifikace nebyla provedena. Na druhou stranu je to částečně obhajitelné, jelikož i ze strany PDS došlo k prioritizaci jejich činností během vyhlášeného mimořádného stavu v ČR, který se časově překrýval právě s dobou řešení diplomové práce. V samotné práci však student mohl poskytnout alespoň kritické komentáře, jak by verifikaci prováděl, resp. jaká konkrétní data by bylo nutné využít pro provedení relevantní verifikace, které veličiny by byly předmětem sledování či jak by byla verifikace ovlivněna v kontextu zaváděných zjednodušení při tvorbě modelu. Strukturu práce hodnotím jako přehlednou vč. logického řazení a návaznosti jednotlivých kapitol. Hodnotím také kladně práci a odkazování se v hlavním textu práce na jednotlivé reference. Samotné citace v textu se jeví jako správné, resp. jednotlivé zdroje uváděných informací jsou dle mého názoru jednoznačné a ze strany studenta se jeví, že dochází k jejich korektnímu přejímání. V textu práce poskytuje místy informace, které mají spíše obecně známý charakter a bylo možné na ně například pouze odkazovat. Práce také uvádí schémata či modely, které by byly v tištěné verzi hůře čitelné. Zmíněné nicméně jako nedostatek nevidím, jelikož v elektronické verzi práce je toto jednoznačně čitelné. V některých částech práce jsou chybně jednotky veličin uvedeny kurzívou. Student práci konzultoval více méně v rámci semestru v pravidelných intervalech a vyvstalé připomínky se snažil do práce vždy vhodně zapracovat a doplnit. Na druhou stranu i přesto některé doporučující komentáře nebyly zcela zakomponovány a vyjasněny. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji 70 body. Otázka: V části 3.3 uvádíte, že výpočet sítě v programu E-vlivy proběhne bez dodatečného nastavení parametrů výpočtu a že se nezadává ani žádná přesnost výpočtu, resp. že výpočet proběhne při standardním nastavení. Jste přesvědčen, že tomu tak skutečně je, tzn. že nejsou nastavovány žádné parametry vč. přesnosti výpočtu ustáleného chodu? Co je případně tedy dle Vašeho názoru ono standardní nastavení? V tab. B.4, tab. B.5 a tab. E6-E8 jsou definovány jednotlivé zátěže. Z jakého důvodu byly u všech uvažovány stejné účiníky 0,95? Můžete také demonstrovat, jak konkrétně bylo při definici jednotlivých parametrů zátěže postupováno, resp. z čeho se vycházelo? Na str. 40 uvádíte, že: Náklady na prenastavenie ochrán nebudú brané do úvahy, keďže túto činnosť vykonáva priamo technik spoločnosti E.ON Distribuce, a.s. Jaké druhy ochran z pohledu jejich principu chránění se v dotčené oblasti nacházejí? Je možné v kooperaci se zadavatelem práce E.ON Distribuce a.s. se pokusit o kvantifikace počtu těchto ochran v dané oblasti? Jsou opravdu všechny ochrany bez výjimky „přenastavovány“ technikem E.ON Distribuce, a.s.? Reference [34] (tj. Business klient P6.5. SAP), která byla využita pro stanovení investičních nákladů na jednotlivé síťové prvky, které jsou předmětem přepojení vedení, je ze stran E.ON Distribuce, a.s. standardně využíván pro vyčíslení nákladů? V závěru práce uvádíte informaci, že správné napěťové poměry u nevyhovujícího návrhu připojení na VN 144 by šel vyřešit baterií o výkonu 10 MW. Jak jste určil tento výkon baterie? V jaké části sítě by byla baterie konkrétně připojena? Jak si představujete její dlouhodobý provoz z pohledu právě „vylepšení“ napěťových poměrů?
Oponentní posudek viz přiložený dokument.
eVSKP id 124100