ŽŮREK, M. Problematika návrhu mobilních sítí čtvrté generace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Student Martin Žůrek ve své práci řešil problematiku mobilních sítí čtvrté generace. Zvládnutí tohoto námětu se z důvodu dosavadní neexistence sítě tohoto typu a její komplexnosti problému ukázalo jako tvrdý oříšek. Student řešil zadání práce víceméně samostatně, na konzultaci se bohužel dostavil v době, kdy již měly být na programu pouze menší úpravy téměř dokončené práce. Práce dává ucelený přehled o současných technologiích mobilních sítí, avšak obsahuje také řadu nepřesností a chyb jako jsou výrazy „LTE protokol“ či „LTE-Advance“. Formální stránka práce má průměrnou úroveň, kvalita některých obrázků je však problematická. Laboratorní úloha není bohužel navržena, obsahuje pouze úvodní část, kde je několik vztahů, které navíc nejsou v pořádku. Práce je tedy vykazuje řadu nedostatků. Nicméně student prokázal určité schopnosti zpracovat zadaný úkol, a tedy práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení E/52
Předložená bakalářská práce pana Martina Žůrka je dle mého názoru v podstatě kompilační prací, a proto za hlavní přínos autora je možno považovat shromáždění velkého počtu literatury a shrnutí poznatků v nich uvedených. V Zadání požadovaný návrh laboratorní úlohy není dle mého názoru splněn a je na průběhu obhajoby, zda tento podstatný nedostatek student uspokojivě vysvětlí. Práce shrnuje dosavadní poznatky o nejmodernější technologii v mobilních komunikacích, obsahuje mnoho údajů získaných z různých zdrojů, bohužel také z nedoporučované Wikipedie a lze snad konstatovat, že student udržel jednotící linku, takže práce působí jako sjednocená studie. Cenný je Seznam zkratek a symbolů, protože moderní vyjadřování pomocí velkého počtu zkratek obvykle snižuje srozumitelnost textu. Polemických údajů by se našlo jistě více, ale nemohu souhlasit např. s tvrzením v Úvodu, že „Doba prvních analogových telefonních přístrojů, používajících pevné připojení, je minulostí“, protože první přístroje vyrobené koncem 19 století se již jistě nepoužívají, ale analogové přístroje s pevným připojením se zatím běžně používají a jejich zánik není zatím plánován, i když patrně přijde. Údajů je v práci mnoho, její čtivost je malá, ale to snad ani není u tak obtížné tématiky jinak možné. Předpokládám však, že student shromažďoval informace, kterým velmi často bohužel nerozumí, což se projevilo např. v rovnicích (8.3), (8.4), které jsou napsány formálně tak špatně, že je není možno interpretovat. V rovnici (8.1) bude asi stěží maximální přenosová rychlost v b/s, když C je v MHz, jednotky dB a dBm jsou patrně stejné, ale není důvod, proč je udávat jinak, apod. Interpretace výsledků a jejich diskuse odpovídá pojetí práce, to je správně uvádí skutečnosti získané z použité literatury a seznamuje čtenáře s moderní tématikou. V práci obdobného ražení jsou důležité referenční odkazy. Ty se mi zdají být v pořádku, i když v jejich množství by se mohl chybějící odkaz vyskytnout. Formální zpracování práce je slabé. V originálu výše uvedené věty z Úvodu jsou např. dvě gramatické chyby. Za diskutabilní považuji výraz „Vydání“ pro anglické „Release“, které bude dle mého mínění v budoucnu zaměněno (ve slovníku je přes 60 českých významů slova release). Z hlediska českého jazyka mnohdy není rozumět, co měl autor na mysli, např. v popisu k obr. 1.1 je „Vývoj mobilní technologie v závislosti na přenosové rychlosti zpoždění“, přičemž se zřejmě jedná o přenosovou rychlost a zpoždění. Není uvedeno, co je na ose y tohoto obrázku. Obrázky jsou většinou nekvalitně okopírovány z použité literatury, přičemž dle pokynů měly být nakresleny autorem. Za hlavní nedostatek této práce povazuji absenci v zadání požadované laboratorní úlohy, krátká kapitola 8 bez dalšího rozvinutí nelze za návrh úlohy považovat.
eVSKP id 54786