BEBČÁK, M. Energetické ztráty výkonových komponent elektromobilu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu energetických ztrát v elektrických komponentech elektromobilu, konkrétně vozidla Škoda Enyaq . V první části student systematicky popisuje jednotlivé komponenty energetického systému elektromobilu (měniče, motory, nabíječky), vysvětluje principy vzniku ztrát a uvádí jejich vliv na celkovou účinnost. Druhá část práce je zaměřena na návrh, realizaci a vyhodnocení měření ztrát přímo ve vozidle. Měření se zaměřuje na účinnost palubní nabíječky a DC/DC měniče, a to včetně výpočtu měřicích nejistot a ekonomického dopadu ztrát na provoz elektromobilu. Výsledky jsou podloženy jak praktickými měřeními (přístrojem HIOKI a pomocí sběrnice CAN), tak výpočty v prostředí MATLAB. Téma práce bylo zcela naplněno. Student nejenže teoreticky rozebral problematiku energetických ztrát v elektromobilech, ale zejména navrhl a provedl měření na konkrétním vozidle dle zadání ve spolupráci s firmou Škoda Auto. Výstupy měření byly podloženy výpočty chyb a nejistot a jejich ekonomickým zhodnocením, což značně zvyšuje praktický přínos práce. Zadaný cíl – identifikace a kvantifikace ztrát výkonových komponent elektromobilu – byl bezezbytku splněn. Práce je po jazykové stránce na dobré úrovni. Ojediněle se vyskytují drobné stylistické a gramatické nepřesnosti, které však nesnižují srozumitelnost textu. Student během zpracování práce prokázal vysokou míru samostatnosti, iniciativy a schopnosti řešit odborné problémy. Aktivně komunikoval s vedoucím práce i odborníky z praxe, a to jak v návrhu měření, tak v řešení technických omezení spojených s přístupem k datům ve vozidle. Schopnost formulovat technický problém, navrhnout vhodný metodický přístup a interpretovat výsledky svědčí o jeho dobré orientaci v problematice. Bakalářská práce je po odborné i praktické stránce velmi kvalitní, s vysokou přidanou hodnotou díky přímé vazbě na vozidla značky Škoda Auto. Student prokázal technické znalosti, samostatnost a schopnost analytického myšlení. Práci jednoznačně doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení 98b.
Student Martin Bebčák zpracoval svoji práci na téma měření účinnosti palubní nabíječky elektrického vozu. Konkrétně Škoda Enyaq. Práce má celkem 45 stran a je rozdělena do 3 kapitol včetně obsahu. Začnu tím, že v práci chybí zadání, tudíž nemohu posoudit, jestli je práce zpracována dle zadání nebo ne. První kapitola se věnuje obecnému popisu mechanických pohonů a celkové koncepce. Kvalita obrázků je na velmi špatné úrovni, popisy obrázků nejsou kompletní, např. (3- Rozdělení kvadrantů – 3 co, obrázek?). Některé obrázky jsou informačně vysloveně tristní (právě výše zmíněný). Křížové odkazy jsou nefunkční. Kapitola 1.2 je prakticky nesrozumitelná s chybějícími písmeny s hláškou o Chybě, nenalezen zdroj odkazů. Oddíl 1.2.1 o DC/DC měničích zde působí jako vsunutý. Vztah 8 není definován činný výkon, ale jedná se o střední výkon (energie za čas). Strana 26 – rád bych, aby student definoval pojem – běžná 2,3 kW zásuvka. Zapojení měřicích bodů je na diagramu 10, přičemž v textu je 9, dále odkazuje na měření dle přiložené fotografie, ze které nepoznáme nic. Ani nevím, jakým výkonem bylo vozidlo nabíjeno, jen že ztráty jsou 704,59 W s efektivitou 93,56 % -> z toho plyne, přibližný příkon 10,94 kW. I přes určení nejistot měření (pěkně zpracováno), tak vzápětí se vyjádří, že se jedná o průměrné ztráty. Proč se bude pohybovat rozmezí nabíjení od 9 % do 80 %? Jen podle „konstantnímu nabíjení?“ Student zaměňuje pojmy jako aproximace, interpolace a extrapolace. Má jiné fonty (tabulka použitých symbolů), jednotky psané kurzvívou. Celá práce má (skutečný) rozsah 19 stran (od strany 11 do 30) a poté 15 stran příloh (Matlab skripty + obrázky). V grafické části nejsou vyznačeny body, takže ani nevíme, jak přesná byla aproximace/interpolace. Celá práce je prakticky o nejistotách měření, ale graficky nic nevidíme. Ani tabelizované hodnoty. Závislost výkonu měniče na SOC baterie (obr. 11) nevím, co znamená. Tento výběr má nějaký hlubší význam? Výkon měniče je závislý na stupni nabití akumulátoru? Obr. 12 - odchylka napětí – jakého? Proč je účinnost AC/DC měniče vždy vyjádřena na SOC a to vždy do 50 % (do 80 % prý student odhadoval). Závěrem: Předložená práce je stylisticky na slabší úrovni, vyjadřovací úroveň je dostatečná. Grafické závislosti nedokonalé, celkově působí nehomogenním dojmem. Zadání práce chybí. Skript počítá nejistoty, ale nikde nejsou vyjádřeny (krom tabulky 2, ale co jsou nejistoty typu A, B a C ?). Plno překlepů a občas podivných větných obratů. Navrhuji práci za D a prosím studenta, aby zodpověděl otázky uvedené v textu.
eVSKP id 168103