CHOVANEC, P. Výskyt těžkých kovů v okolí pozemní komunikace Rudná [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2011.

Posudek vedoucího

Doležalová Weissmannová, Helena

Diplomová práce se zabývá zhodnocením výskytu těžkých kovů v půdní matrici v okolí pozemní komunikace Rudná, nacházející se v Ostravě a svým významem je to nejfrekventovanější dopravní trasa v Ostravě. Teoretická část se věnuje charakteristice Ostravy se zaměřením na zdroje znečištění, pak následuje část charakterizující vybrané kovy. Velmi pěkně je zpracována analytická část rešerše zabývající se atomovou absorpční spektrometrií. V experimentální části je velmi detailně popsán odběr vzorků půd, jejich zpracování pro následnou analýzu. V této části je velmi podrobně uvedena metodika měření pomocí ETA-AAS, F-AAS, AMA 254. K posouzení znečištění oblasti bylo proveden odběr v různých časových intervalech. Diplomant velmi svědomitě a cílevědomě pracoval v laboratoři a získal velké množství výsledků, které hodnotí v diskuzi výsledků. Pro hodnocení zátěže půd odebraných z okolí komunikace Rudná použil také srovnání s limitními hodnotami pro dané kovy v půdách nezemědělského charakteru a stanovuje faktory kontaminace pro dané prvky (Mn, Cu, Pb, Zn, Cd, Hg, V) a identifikuje stupeň znečištění pro městské obvody Ostravy v souvislosti s komunikaci Rudná, a podle zjištěného celkového faktoru znečištění a zařazuje komunikaci do příslušné kategorie. Práce je v rozsahu 76 stran a je použito celkem 51 literárních odkazů. Bc Petr Chovanec zcela prokázal samostatnost při řešení problematiky, osvojil si instrumentální techniky atomové absorpce, přípravu vzorků k analýze. Diplomová práce splňuje veškeré požadavky pro tento typ prací, a proto ji doporučuji k obhajobě s hodnocením výborně.

Posudek oponenta

Pavlovský, Jiří

Práce je věnována výskytu těžkých kovů v půdách v okolí pozemní komunikace Rudná na území města Ostravy. Komunikace Rudná, která vede přes několik ostravských obvodů, je silně zatížena jak průmyslem, tak i automobilovou dopravou, proto se diplomant věnoval této práci. Práci rozdělil celkem do 8 kapitol, včetně podrobné přílohy. Autor se zabývá znečištěním půd Cd, Mn, Cu, Pb, Hg, V a Zn. Práce má velmi vysokou kvalitu, hlavně praktická část, která je podrobná. Stanovení 7 kovů metodami AAS je poměrně rozsáhlé v tolika vzorcích (17 vzorků). Kapitoly na sebe dobře navazují. Nesmírně přehledně je napsána kapitola ohledně metody AAS, které se nedá nic vytknout, možná je až nezvykle podrobná na diplomovou práci, což nikterak neubírá na kvalitě a dala by se s přehledem využít jako učební materiál. Vynikající je grafická úroveň, obrázky jsou nesmírně pečlivě provedeny. Statistické vyhodnocení dat je správné. Závěry práce jsou napsány dobře a jsou logické. Žádoucí v rámci práce je i její legislativní stránka, včetně odkazů, přičemž všechny odkazy jsou citovány správně. Práce má minimum formálních nedostatků a překlepů. Navíc má diplomová práce také další praktické využití. K práci mám tyto připomínky: - V kap. 2.1.1., poslední odstavec, jsou uvedeny poněkud méně přesné názvy podniků. - V kap. 2.1.3.1. autor zmiňuje, že: „Vedení města proto přistoupilo i přes své legislativou omezené možnosti k několika zásadním krokům, jimiž chce přispět k nápravě situace a rovněž ovlivnit instituce, které mohou zamezit alarmujícímu překračování limitů polétavého prachu a na něj navázaných škodlivin [2].“ Citaci jsem našel, vyzkoušel, nic jsem se však nedozvěděl, jak chce město tento problém omezit, či dokonce řešit. Oceňuji proto snahu diplomanta o poukázání na „slib“ města ohledně nápravy ŽP, která bude asi nulová. Vřele doporučuji tuto práci ke konzultaci odborníkům věnujícím se stanovení kovů v půdách. Práce poskytuje cenné informace o výskytu těžkých kovů v urbanizovaných půdách, která dosud nebyla na Ostravsku příliš řešená oproti ovzduší. - Na str. 20-22 ohledně toxicity Pb bych doporučil rešerši o Pb, kvůli lepší přehlednosti, rozdělit jen do více odstavců, jinak je toxicita Pb vyčerpávající. - Na str. 33, tab. 7, odběrové místo č. 6, má být správně místo řeky Ostravice, řeka Odra. - Na str. 37, kap. 3.5.2. je málo bodů u kalibrace u V. - U kap. 3.9. na str. 42, jak je správně kontrolována funkce pH-metru? - Na str. 50 v odstavci pod grafem č. 14, 2. věta je místo zinku uvedeno nejmenší množství V. Jedná se pravděpodobně o překlep.

eVSKP id 33160