VAŠEK, L. Přestavba mlýna na malou vodní elektrárnu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2010.

Posudek vedoucího

Hudec, Martin

Autor práce se zabýval popisem původního technologického vybavení mlýna, jeho postupnou přestavbou a modernizací na malou vodní elektrárnu. Lokalita, kterou si pan Vašek vybral, je rodinné dědictví v obci Liboš východně od Litovle na řece Oskavě, pravobřežní přítok Moravy. Bakalářská práce začíná zmínkou o historickém vývoji mlýna, jeho původním strojním vybavením a stručným popisem funkce. Následuje podrobný popis lokality od jezu, přes náhon, objekt MVE až po odpadní kanál zaústěný zpět do vodního toku. Autor se zaměřil na detailní výčet všech zařízení obsažených v historickém mlýnu a taktéž v postupně rekonstruované strojovně malé vodní elektrárny. Zvláště hodnotnou pasáží je detailní popis konstrukčních celků, jejich ovládání včetně údržby. Vzhledem ke skutečnosti, že autor práce byl od svých dětských let svědkem veškerých rekonstrukčních prací, zaznamenal tak více než 20 let přestavby a vtiskl své práci jedinečný obsah. Práce je logicky členěna a velmi pečlivě graficky zpracována. Závěr: Student ve své práci splnil všechny body zadání. Bakalářskou práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Žák, Radim

Student se ve své práci zabývá přestavbou mlýna na MVE. Dle zadání se zaměřil na celkový popis díla, význam jednotlivých zařízení, údržbu a rekonstrukci na konkrétní lokalitě Liboš na řece Oskava. Bakalářská práce je vypracována na aktuální téma přestavby stávajících vodních děl a modernizaci, aby splnily stále přísnější legislativu provozování MVE. Student rozdělil práci do několika hlavních kapitol. V úvodu se správně zabývá historií mlýna, provozem a následným zánikem mlýna. V další kapitole popisuje MVE Liboš, která je vybudována na původním mlýnském náhonu. Konkrétně definoval typ MVE, základní tech.části elektrárny a správně se zaměřil na hydrologické poměry lokality. Následně se zabýval prvotní přestavbou mlýna na MVE s kašnovou turbínou typu Francis, detailně rozebírá jednotlivé části elektrárny, funkci, význam, dále pak demontáž, opravu a instalaci nových částí soustrojí. Tuto kapitolu student popsal velice podrobně. U kapitoly Převody a generátory účelně rozdělil typy převodů, definoval jejich technické možnosti, výhody a nevýhody pro daný typ turbíny. Student výborně vystihuje aktuálnost, nutnost automatizace vodních děl v dnešní době, což popisuje na hladinové regulaci, resp. regulaci průtoků. Neopomíjí u ostatních technologických zařízení, jako jsou česle, jejich důležitost a především problémy spojené s provozem. Také popisuje provoz MVE, co je nutné zabezpečit pro správný chod elektrárny. Následně věnuje část práce neuskutečněné instalaci nového oběžného kola svařované Francisovy turbíny. V poslední kapitole píše o aktuální plánované přestavbě, kde bude použita Kaplanova turbína a bude nutná stavební úprava objektu. V závěru student hodnotí cíl bakalářské práce, kterého bylo dosaženo. Z popisu studenta je zřejmé, že problematika MVE je mu blízká, podařilo se mu udržet jednotnou koncepci a grafické zpracování je na velmi dobré úrovni. Na druhou stranu se student dopustil některých chyb při vypracování, na které si dovoluji upozornit: Jeden z cílů bylo vypracovat ucelený odborný text pro čtenáře neznalého, proto bych se vyvaroval některých použitých zkratek, ve kterých se čtenář může ztratit, s tím souvisí i příliš hluboké rozdělení úrovně kapitol. V příloze přidané výkresy by měly být správně natočeny. Také bych upozornil na některá použitá slova, která by mohla být volena více odborně – např. „na celkovém zbídačeném stavu“, dále pár nevhodných vět v závěru „…a už se na ni těším“ apod. Nicméně tyto koncepční nedostatky nikterak nesnižují kvalitu práce. Student L. Vašek vypracoval bakalářskou práci v souladu se zadáním a přes výše uvedené nedostatky lze o jeho práci říci, že je na velmi dobré úrovni. Z tohoto důvodu doporučuji bakalářskou práci Lubomíra Vaška k obhajobě.

eVSKP id 28727