SEKERA, L. Myografický biofeedback [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2012.
Předkládáná práce popisuje využití myografické zpětné vazby pro vytvoření terapeutických her. V teoretické části práce jsou uvedeny informace o anatomii a fyziologii svalů, ovšem tyto informace nejsou zpracovány do ucelené podoby, a část práce se věnuje popisu druhů svalovin, které nejsou pro biofeedback využitelné, aniž by bylo zdůvodněno, proč jsou v práci uvedeny. Teoretická část práce končí obecným popisem záznamových zařízení pro myografický signál, a charakteristikou zaznamenávaného signálu. Praktická část práce začíná návrhem parametrů elektromyografického signálu, které autor využil pro ovládání navržených her. Parametry jsou sice zvoleny správně, ale ilustrativní obrázek ani slovní popis nijak nezhodnocuje, jak by se měly měnit při fyzické zátěži. Autor dále uvádí obecné možnosti předzpracování zaznamenávaného signálu, které pak použivá i v navrženém programu. Tyto možnosti jsou popsané velmi vágně, nicméně pro jednoduché zpracování signálu v programové realizace navržených her fungují. Jádro práce spočívá v návrhu terapetuckých her v reálném čase. Technické řešení je plně funkční a ověřené v reálném prostředí laboratoře, a dokumentace řešení v práci je rovněž vyhovující. Navrženým řešení student prokázal porozumění dané problematice a schopnost samostatné práce. Zadání bakalářské práce je tedy v plném rozsahu splněno, ovšem bodové hodnocení významně snížila kvalita odevzdané práce, která v některých svých částech působí neuceleným dojmem, necituje některé převzaté obrázky a obsahuje řadu gramatických a slohových nepřesností, které by byly snadno odstranitelné svědomitějším přístupem k sepsání práce.
Student Lukáš Sekera vypracoval bakalářskou práci na téma myografický biofeedback. Po velmi obecném úvodu student popisuje na 8 stranách fyziologii svalů. V některých pasážích (str. 13 - 15) je teorie příliš detailní a pro zpracovávané téma redundantní. V kapitole 3 je popsán elektromyograf a jeho části. Popisy jsou velmi vágní a nejasné. Např. stimulační kanál je popsán jako kanál, který vede elektrický impuls do svalu, u reproduktoru je nesprávně uvedeno, že se využívá převodu frekvenčního rozsahu záznamu do slyšitelného pásma frekvencí. Na straně 20 je uvedena kapitola Povrchové elektrody, která je z větší části doslovně převzata z [6] včetně nevhodného popisu šířícího se akčního potenciálu. Na straně 24 jsou zmíněny frekvenční vlastnosti EMG signálu. Tvrzení se neopírají o žádný literární zdroj ani není uvedeno např. výkonové spektrum EMG signálu, ze kterého by byl zřejmý frekvenční obsah. Ukázka filtrace signálu je na obrázku 14, ale jelikož se na něj autor neodkazuje a liší se mezní frekvence filtrů od popisu v textu, předpokládám, že se jedná o převzatý obrázek nesouvisející s konkrétní prací. Základem práce je biofeedback, který student definuje až na straně 26. Na začátku popisu píše o měření fyziologických veličin, dále zmiňuje snímání biologických signálů a pak v textu používá pojem biopsychofyziologický proces. Definice biofeedbacku je dlouhá a značně matoucí díky měnícím se pojmům. Na konci strany 27 se student zmiňuje o trendech v oblasti biofeedbacku („v nejnovějších a v nejmodernějších přístrojích“). Bohužel zde opět chybí jakýkoliv literární zdroj. Prvním bodem zadání bylo nastudování možností využití biologické zpětné vazby pro myografické signály. Student se zde spokojil s informacemi získanými ze dvou diplomových prací, které byly na fakultě publikovány dříve. Na straně 28 převzal velmi nevhodnou definici elektromyografie. V kapitole 5 je uveden popis počítačového systému Biopac, který je použit pro snímání EMG signálu. Snímaná data jsou uložena do souboru, který je použit jako vstup pro demonstrační aplikaci navrženou v LabView. Na stranách 31 – 39 je uveden popis 3 aplikací, které demonstrují různé typy biofeedbacku. V práci postrádám popis snímání EMG signálu (nastavení vzorkovací frekvence, nastavení filtrů, délky záznamu aj.). Chybí také popis zpracování signálu s vykreslením příkladů. V neposlední řadě postrádám popis realizace terapeutických her v reálném čase. Popisu praktické části se měl student věnovat podrobněji. Po formální stránce je práce na velmi nízké úrovni. Nevěnoval dostatečnou pozornost výběru vhodné literatury a chybí popis důležitých postupů v praktické části. Obsahově je práce přijatelná s výhradami.
eVSKP id 52599