OPLETAL, P. Duplexer pro pásmo 5,6 GHz [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Šebesta, Jiří

Student se seznámil s principy mikrovlnných filtrů, vybral vhodné řešení a navrhnul výsledný duplexer. Při řešení využil i základní principy z teorie filtrů (při návrhu křížových vazeb). Dále provedl postupnou simulaci od jednotlivých součástí filtrů až po celkovou simulaci celého duplexeru. Dle výsledků simulace vytvořil výkresovou dokumentaci pro výrobu na CNC strojích. Z takto vyrobených dílů duplexer úspěšně sestavil a následně nastavil. Kvalitu provedené simulace dokládá již první měření – po pouhém mechanickém přednastavení rozměrů jednotlivých ladících prvků již filtry ladily na přibližně správných kmitočtech. Po naladění filtr splňuje požadavky zadání. Vytvořený filtr a dokumentace k němu jsou dostatečné podklady pro zahájení optimalizace před sériovou výrobou (hlavně mechanické zjednodušení), případně pro rozšíření o další rezonátory pro další vylepšení parametrů duplexeru. Kromě vlastního návrhu a simulace filtrů se seznámil s praktickým nastavováním filtrů s pomocí obvodových analyzátorů a se základy tvorby podkladů (technické dokumentace) pro CNC výrobu mechanických dílů. Posudek sestavil konzultant a zadavatel práce Ing. Tomáš Mádr (fy. DCOM, s.r.o.)

Posudek oponenta

Tkadlec,, Roman

Předložené diplomové práci zabývající se návrhem a realizací duplexeru v kmitočtovém pásmu 5,6 GHz by velmi prospělo vypuštění několika úvodních kapitol a naopak doplnění podrobnějších postupů a informací o návrhu filtrů a duplexerů. Osobně si myslím, že první kapitola obsahující rozdělění kmitočtového spektra a opis základních informací o koaxiálním, vlnovodném a mikropáskovém vedení je zcela zbytečná a snižuje úroveň předložené práce. Naproti tomu v kapitole Duplexery informace o duplexeru zabírají sotva jednu stránku. Stejně tak filtry a samotné koaxiální rezonátory ve třetí kapitole jsou popsány velmi stroze, bez kontextu a často se zavádějícími informacemi typu: „Výška dutiny nemá na rezonační frekvenci téměř žádný vliv“ apod. Čtvrtá a nejrozsáhlejší kapitola je věnována návrhu samotných koaxiálních filtrů. Diplomant zde názorně popisuje postup návrhu filtru krok po kroku za pomoci 3D EM simulátoru. Co však schází je, jakýkoliv komentář k volbě 5-ti stupňového filtru o šířce pásma 120 MHz s jednou sudou křížovou vazbou. Stejně tak postrádám komentář k postupu získání vazební matice. Ale ze všeho nejvíc jsem se podivil nad způsobem získání potřebného rezonančního kmitočtu koaxiální dutiny pomocí změny příčných rozměrů. To je totální nesmysl, který by se něměl v práci tohoto typu vůbec vyskytovat! Škoda, že následné modelování a optimalizace filtru jsou nedotažené a na první pohled daleko od ideálního průběhu získaného syntézou. Ano, zadání a očividně i parametry optimalizace jsou splněny, ale výsledkem měl být právě průběh velmi blízký, ne-li totožný s průběhem na obr. 4.7! Optimalizace kompletního duplexeru přímo v 3D EM simulátoru je vzhledek k výpočetní náročnosti v současné době prakticky nereálná a vhodnější by bylo zvolit např. metodu Space Mapping. Ze závěru diplomové práce, který je věnován popisu realizace a ladění duplexeru, je patrné, že finální nastavení není zcela optimální a nesplňuje požadovanou izolaci. Přičemž toho lze dosáhnout už při použití 4-stupňového filtru! Ale abych jen nevypichoval nepřesnosti a nedostatky. Zadání diplomové práce, ač se zdá být jednoduché a přímočaré, vyžaduje získání poměrně značného množství informací a především zkušeností z oblasti návrhu a ladění vf filtrů a duplexerů. Osobně si myslím, že diplomant se zhostil úkolu velmi dobře. Práce se mi líbila a je patrné, že na ní svědomitě pracoval a snažil se ji dotáhnout k co nejlepšímu výsledku. A na jeho obhajobu musím poznamenat, že by se mu to jistě i podařilo, kdyby postup a výsledky konzultoval s někým, kdo má znalosti a zkušenosti s návrhem filtrů tohoto typu. Udělal skutečně veliký kus práce a sám jsem byl překvapen výsledkem. A asi nejen já, když diplomant sám uvádí: „Zázrakem je, že se nám při takové citlivosti parametrů vůbec podařilo najít správné řešení,…“

eVSKP id 39354