POBIECKY, M. Nízkopříkonový bezdrátový senzorový uzel [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student vypracoval bakalářskou práci zabývající se návrhem nízkopříkonového senzorového uzlu. Student v práci popsal dva možné návrhy. První využívající mikrokontroler ATmega328p (Arduino) s externí bezdrátovou částí a druhý návrh využívající mikrokontroler ATmega256FR2 s integrovaným RF modulem. Druhý návrh pak byl realizován. Pro samotnou komunikaci pak student využívá knihovny LightWeight Mesh. Práci lze vytknout textovou část, student měl více popsat výhody a nevýhody jednotlivých návrhů, zaměřit se na její porovnání a také více rozvést softwarovou část. Uvítal bych také dlouhodobá měření spotřeby. Zadání práce přesto považuji za splněné, celkově práci hodnotím 65b, D
Dle zadání se práce věnuje návrhu senzorového uzlu využívající linkovou vrstvu dle IEEE802.15.4 s důrazem na nízkou spotřebu. Práce v úvodu pojednává o možném vyžití mikrokotroleru ATmega328P, který je součástí Arduino UNO. Protože Arduino UNO má řadu dalších rozhraní, které student neplánuje využít, vnímám velmi pozitivně cestu vlastního návrhu s ATmega328P, kdy je diskutováno snížení spotřeby u jednoduchého zapojení s LED (kap. 5). Takto získané poznatky o nutném nastavení odpovídajících registrů jsou hodnotné, ale nejsou již dále v práci využívány. Po prezentaci modulů XBee a nRF24L01 pro bezdrátovou komunikaci (kap. 3) je uveden mikrokotrolér ATmega256RFR2 (kap. 6) s faktem, že rozhraní dle standardu IEEE802.15.4 má již implementováno. Kap. 3 práce tak ztrácí na svém významu. Text v kap. 7 pak již jen velmi krátce popisuje jeden senzor teploty (TMP102) a jeden senzor světla (ISL29020), kdy jsou jen vhodně převzaty informace z odpovídajících katalogových listů. Přílohy práce pak obsahují navržená schémata a desku plošných spojů (jen v případě řešení s ATmega256RFR), kdy však jakékoliv výsledky praktického ověření chybí. Zadání práce tak bylo splněno jen částečně, neboť z obsahu práce není možné usuzovat správnost návrhu a především funkčnost senzorového uzlu. Během obhajoby tak student nutně musí prokázat funkční řešení vlastního návrhu prezentací komunikace senzorového uzlu se svým okolím, či mnohem lépe, vlastní praktickou ukázkou.
eVSKP id 101872