HRUŠKOVÁ, J. Echokardiografický interaktivní atlas základních kardiovaskulárních nemocí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Diplomová práce studentky Jany Hruškové se zabývá snímáním a interpretací echokardiografických dat pro interaktivní atlas a realizací tohoto atlasu v prostředí Matlab. Motivací pro vývoj této aplikace byla absence podobného média, které by bylo použitelné pro tréning a vzdělávání nejenom studentů lékařských fakult ale i studentů jiných fakult zaměřených na zpracování biomedicínských dat. V programové části této diplomové práce vzniklo uživatelské rozhraní, které se skládá ze dvou modulů - výukového atlasu a rozhraní pro úpravu obrazů. Atlas obsahuje 41 kapitol, které jsou doplněny doprovodným textem, obrazy a videi. Z důvodu anonymizace pacientských dat byl pro obrazy zvolen formát JPG a pro videa formát AVI, které na rozdíl od standardního medicínského formátu DICOM neobsahují informace o pacientech. Jednotlivé části tohoto atlasu vznikaly podle požadavků zadávajícího pracoviště. Ve druhém modulu jsou implementovány základní metody pro úpravu ultrazvukových snímků. Tento blok má uživatelům přiblížit nástroje pro úpravu snímků, se kterými se setkají v praxi. Kromě schopností studentky Jany Hruškové vložit získaná data do funkčního celku ve formě interaktivního atlasu byla naprosto zásadním momentem pro úspěšnou realizaci projektu její schopnost získat obrazovou dokumentaci, včetně správně interpretace a zařazení nálezů. K dosažení tohoto stádia se po dobu 2 let školila v problematice klinické echokardiografie, kromě studia literatury pod odborným dohledem vyšetřovala pacienty a interpretovala nálezy desítek nemocných. Jana Hrušková v procesu výuky a přípravy interaktivního atlasu pracovala samostatně, projevovala profesní zájem o danou problematiku a ke své práci přistupovala aktivně a iniciativně. Závěrem konstatuji, že zadání diplomové práce bylo splněno.
Diplomantka Jana Hrušková vypracovala diplomovou práci, ve které realizovala echokardiografický atlas základních kardiovaskulárních nemocí. Samotná práce je napsaná na sedmdesáti stranách a rozdělená do dvou hlavních kapitol a závěru. Struktura práce sleduje zadání a konstatuji, že zadání práce je splněno. K textu práce mám několik připomínek. První poznámka se týká srozumitelnosti textu. V práci se vyskytují pasáže, ze kterých není zcela zřejmý jejich význam. Například popis metody TSI (str. 42) či popis Dopplerovského měření High PRF (str. 39). Dále pak například popis vzniku speklí (str. 43), který je nesprávný. Další poznámka se týká kapitoly 1.13, kde autorka uvádí přehled kódování obrazového toku. To je vzhledem k zadání v pořádku, ale očekával bych diskuzi zaměřenou na zhodnocení vlivu kódování na kvalitu dat a případně i na ovlivnění metod pro zpracování ultrazvukových tomogramů či ovlivnění samotné diagnózy. Další poznámka, či spíše dotaz, je zaměřen na návrhu struktury atlasu. Na internetu lze nalézt několik podobných atlasů v anglickém jazyce, z nichž minimálně dva lze srovnat s touto prací (http://cardiologyimages.com a http://www.yale.edu/imaging/echo_atlas). Byl nějak v průběhu řešení této práce konfrontován navrhovaný atlas s již existujícími? Autorka realizovala také modul, který umožňuje demonstrovat vliv vybraných bodových operací na ultrazvukový snímek. Zde je k dispozici transformace jasu nazvaná jako „Po částech lineární funkce“. Z textu není zcela zřejmá konkrétní závislost. Z hlediska formální stránky mám také několik připomínek. V práci je řada překlepů, v textu chybí odkazy na obrázky, které jsou popisovány a v seznamu použité literatury je řada odkazů, které nejsou správně citovány či nejsou úplné (např. [15, 22 až 26]) a také řada odkazů na wikipedii. Práci přes uvedené připomínky, považuji za kvalitní. Oceňuji především, zřejmě časově náročný, sběr a snímání obrazových sekvencí, které bylo provedeno samotnou autorkou práce. A také oceňuji provedení atlasu v programu Matlab. Diplomantka zmiňuje, že byla vytvořena verze se spustitelným „exe“ souborem pro lékařské využití. Studentka Jana Hrušková prokázala, že je schopna samostatně a na inženýrské úrovni vyřešit zadaný problém. Přes uvedené připomínky hodnotím práci stupněm B/85bodů.
eVSKP id 65474