MIKULKA, Z. Generátory náhodných čísel [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2008.
Student pracoval zcela samostatně, konzultací nevyužíval. I přes určité odchýlení studenta od předpokládaného směru práce, považuji zadání za splněné.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění zadání | D | 34/50 | |
| Formální zpracování práce | A | 18/20 | |
| Využití literatury | A | 9/10 | |
| Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | E | 10/20 |
První dvě kapitoly bakalářské práce popisují algoritmy generátorů pseudonáhodných čísel a metody jejich testování. Jedná se pouze o výtah informací z literatury uvedené v seznamu literatury, z textu není patrné, že by student v této části vnesl do problematiky vlastní invenci. Jádro práce proto spočívá v kap. 3, která se zabývá vlastním testováním a prezentuje získané výsledky. Student neimplementoval žádný z algoritmů generování pseudonáhodných čísel ani žádnou z metod jejich testování, ale využil testovací baterii NIST. Z tohoto hlediska si dle mého názoru zasloužily výsledky testů širší diskuzi, seřazení algortimů podle výsledků testů a zobrazení pomocí grafu. V zadání je ale specifikováno, že student měl vybrané algoritmy testování generátorů pseudonáhodných čísel aplikovat, což neučinil, a místo toho použil volně dostupné aplikace. Z formálního hlediska je práce zpracována velmi dobře, lze ji vytknout ojedinělé překlepy a scházející čárky ve větách či za některými rovnicemi, psaní bakalářské práce v 1. osobě množného čísla mi připadá nezvyklé. V textu je sice citována literatura, místy ale nedostatečně, např. u vět typu "lze dokázat..." (např. str. 21) je nutné buďto uvést důkaz takového tvrzení či odkaz na literaturu, kde je tento důkaz podán.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | E | 10/20 | V zadání je specifikováno, že student měl vybrané algoritmy testování generátorů pseudonáhodných čísel aplikovat, což neučinil, a místo toho použil volně dostupné aplikace. |
| Odborná úroveň práce | A | 50/50 | První dvě kapitoly bakalářské práce popisují algoritmy generátorů pseudonáhodných čísel a metody jejich testování. Jedná se pouze o výtah informací z literatury uvedené v seznamu literatury, z textu není patrné, že by student v této části vnesl do problematiky vlastní invenci. Jádro práce proto spočívá v kap. 3, která se zabývá vlastním testováním a prezentuje získané výsledky. |
| Formální zpracování práce | B | 8/10 | Z formálního hlediska je práce zpracována velmi dobře, lze ji vytknout ojedinělé překlepy a scházející čárky ve větách či za některými rovnicemi, psaní bakalářské práce v 1. osobě množného čísla mi připadá nezvyklé. V textu je sice citována literatura, místy ale nedostatečně, např. u vět typu "lze dokázat..." (např. str. 21) je nutné buďto uvést důkaz takového tvrzení či odkaz na literaturu, kde je tento důkaz podán. |
| Interpretace výsledků a jejich diskuse | E | 10/20 | Student neimplementoval žádný z algoritmů generování pseudonáhodných čísel ani žádnou z metod jejich testování, ale využil testovací baterii NIST. Z tohoto hlediska si dle mého názoru zasloužily výsledky testů širší diskuzi, seřazení algortimů podle výsledků testů a zobrazení pomocí grafu. |
eVSKP id 14377