MELČ, J. Konstrukce testeru převodovky pro kosmické aplikace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2025.

Posudek vedoucího

Košťál, David

Student se ve své práci zabýval konstrukčním návrhem testeru cykloidní převodovky pro aerospace aplikace. Tester měl být konstruován jako přestavba vakuového testeru ložisek a měl umožňovat testování za podmínek vakua a širokého rozsahu teplot odpovídajícímu aerospace aplikaci. Student připravil celkem kvalitní přehled možností technických řešení v rámci konceptů, což oceňuji. Finální volba pak byla provedena pragmaticky, vzhledem k nákladům na pořízení. Co již bohužel musím kritizovat, tak je finální konstrukční řešení. Vzhledem k mohutnému podcenění časové náročnosti se student konstrukci samotné věnoval jen po velmi omezené množství času, a to navíc bez mé účasti. Výsledkem tak je sice konstrukce do extrémních podmínek, ale tyto extrémní podmínky vlastně nejsou do konstrukce vůbec promítnuty (tím myslím vliv teploty a vakua). Další důležitá část, která zde chybí zcela je technické řešení testování samotného. Student sice připravil zatížení převodovky pomocí setrvačníku, jakožto jednoduché řešení pro dané podmínky, nicméně nechal otevřené, jaký pracovní cyklus má převodovka konat. Očekával bych dopočítání rychlostního profilu pro servomotor tak, aby byla dosažena konkrétní zátěžová charakteristika převodovky. Motor se totiž musí pozvolna roztáčet tak, aby došlo ke konstantnímu zatížení převodovky a pak následně brzdit. Během tohoto cyklu bude převodovka nějak zatížena momentem, ten je ovšem neznámý. Konstrukce je tedy za mě nekompletní a bez další práce, která může být podstatná, je výsledek nepoužitelný.

Posudek oponenta

Omasta, Milan

Tato konstrukční práce řeší zajímavé téma, je poměrně obsáhlá (71 stran, 47 referencí) a hezky graficky zpracovaná. Největší slabinu však spatřuji ve srozumitelnosti toho, co a proč student navrhuje. Cílem práce je úprava stávajícího zařízení pro testování ložisek určených do vesmírných aplikací, nicméně toto zařízení není nikde v práci představeno ani popsáno. Teprve na základě návrhové sestavy čtenář získává představu o tom, jak celé zařízení vypadá. Rozbor zařízení a jeho technických parametrů by měl být součástí analýzy problému nebo rešeršní části. Také chybí informace o testované převodovce. Minimálně zástavbové rozměry, max. výkon/moment a frekvenci otáčení považuji za nezbytnou, už pro posouzení vhodnosti jednotlivých koncepčních variant. Některé informace se čtenář dozvídá postupně (např. to, že převodovka je ve skutečnosti zatěžována setrvačností kamerového systému); případně další informace. Tyto měly být součástí zadání nebo analýzy problému. Také je jen nejasně vyjádřeno, jak má testování převodovky probíhat. To výrazně znesnadňuje pochopení významu a validity koncepčního a konstrukčního řešení. Práce obsahuje některé analýzy, jejich význam není zřejmý (např. „utahování matice nad ručičkami“), jiné, významnější, naopak v práci chybí. Za zásadní považuji rozbor průběhu zatěžování převodovky (kvůli jejímuž testování je celé zařízení konstruováno), zejména v situaci, kdy zatížení momentem představuje setrvačník. K měření rozběhového momentu je nakonec využito zkrutných pružin. Vzhledem k velkému rozsahu teploty v komoře postrádám kvantifikaci vlivu teploty na tuhost pružiny v důsledku změny modulu pružnosti a tepelné roztažnosti materiálu; tyto změny považuji za významné. Dále postrádám popis měření rozběhového momentu. Domnívám se, že pakliže je převodovka zatížena setrvačníkem, bude značnou část tohoto momentu představovat samotný setrvačník, nikoli třecí moment v převodovce. To bude významně snižovat přesnost měření. Rešeršní část práce dle zadání měla přinést přehled problematiky převodů pro kosmické aplikace a jejich testování. Ačkoliv je tato problematika velmi zajímavá, zmíněn je pouze obecně jeden typ převodovky (cykloidní). Metody testování se týkají pouze obecných tribologických testů a nezaměřují se na testy převodovek. Nejrozsáhlejší část rešerše se týká charakteristiky stratosférického a kosmického prostředí, ale tyto poznatky nejsou prakticky nijak využívány v konstrukční části práce. Přínosnější by byl rozbor konkrétních experimentálních zařízení využívaných k podobnému účelu. Negativně hodnotím stylistickou úroveň textů, která snižuje jeho čitelnost. I přes uvedené výhrady považuji práci za poměrně kvalitní a z hlediska objemu provedené práce za nadprůměrnou. Velmi pozitivně hodnotím kvalitu návrhové sestavy. Cíle práce i ostatní náležitosti kladené na bakalářskou práci považuji za splněné. Předkládanou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji celkové hodnocení známkou velmi dobře / B.

eVSKP id 169623