BUREŠ, M. Použití keramik v kladné aktivní hmotě olověných akumulátorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student Michal Bureš se ve své práci zabývá vlivem vodivých keramik na kladnou elektrodu olověného akumulátoru pracujícího v různých režimech provozu. Ačkoliv vodivost keramik na bázi oxidů titanu je nižší než vodivost kladné aktivní hmoty, může ve stavech blízkých úplnému vybití hrát důležitou roli, zvyšovat vodivost a být podpůrným prostředkem pro proudotvornou síť aktivní hmoty. Student provedl veškeré experimentální práce na pracovišti elektrochemických zdrojů ústavu elektrotechnologie FEKT, zařízení a podmínky měření přizpůsobil přístrojovému vybavení a možnostem pracoviště. Na základě výsledků experimentů zpracoval diplomovou práci v rozsahu 72 stran včetně všech příloh. Práci rozčlenil do šesti základních kapitol. Teoretická část zahrnuje základní rozdělení elektrochemických zdrojů proudu a podrobný rozbor problematiky olověných akumulátorů. Je zde také pojednáno o možných režimech provozu a průmyslových i experimentálních aditivech aktivních hmot. Praktická část popisuje výrobu experimentální elektrody s nespojitým systémem rovnoběžných žeber, měřící pracoviště a přípravu experimentů. V závěrečné části se student věnuje detailnímu vyhodnocení provedených experimentů. Požadavky zadání student splnil v plném rozsahu, v práci postupoval se zájmem o zpracovávanou problematiku, k řešení problémů přistupoval samostatně a s potřebnou iniciativou. Práce je sepsána pečlivě a přehledně, její vnější úprava a grafické zpracování jsou na dobré úrovni. Odborná úroveň odpovídá znalostem získaným v daném oboru. Předložená práce a její zpracování splňují všechny požadavky kladené na diplomovou práci. Práci doporučuji k obhajobě.
Student se ve své diplomové práci zabýval použitím keramik v kladné aktivní hmotě olověného akumulátoru. Jeho úkolem bylo nastudovat problematiku vodivých a nevodivých titanátových keramik a zaměřit se na jejich použití v olověných akumulátorech. Dále měl sestavit experimentální články s nespojitým systémem rovnoběžných žeber, podrobit je různým režimům provozu a výsledky vyhodnotit. Práce je vypracována v celkovém rozsahu 72 stran, včetně příloh, rozdělena do 6 kapitol. V jednotlivých kapitolách jsou popsány zdroje elektrického proudu, olověné akumulátory a aditiva v podobě titanu. Experimentální část se věnuje výrobě experimentálních elektrod a vyhodnocení provedených experimentů. Celá práce je po formální i odborné stránce zpracována velice dobře. Vyskytuje se v ní však velké množství pravopisných chyb např. „grafy by vypadali, odpory se snížili, rozdíly však nebyli “ a jiné. V grafech číslo 7 a 10 jsou nevhodně umístěny popisky osy x. Kapitoly 6.1.1. a 6.1.2, zabývající se technologických procesem formace a funkcí H2SO4 během smáčení a formace, by bylo vhodnější uvést spíše v teoretické části práce. Všechny požadavky kladené na zpracování diplomové práce jsou splněny. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem doporučuji práci k obhajobě a navrhuji klasifikaci velmi dobře – 85 bodů.
eVSKP id 85722