DVOŘÁK, P. Distribuované optimalizační programy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2016.

Posudek vedoucího

Roupec, Jan

Práce je součástí softwarového produktu DOP, který je vyvíjen na ÚAI ve spolupráci s některými pracovníky ÚM. Úkolem autora bylo připravit vzorový řešič (ev. řešiče) tak, aby bylo možné ověřit navržené principy a vytvořit předběžnou testovací verzi systému. Autor měl práci značně ztíženou tím, že nadřazená úloha (jejíž realizace nebyla v žádném případě tématem této práce) ještě není dokončená a že i samotný komunikační protokol mezi úlohami existuje pouze ve stádiu návrhu. Diplomant se tak nezaviněně dostal do časové tísně a nakonec musel okolí simulovat, aby vůbec mohl práci dokončit. S nastalou situací se ale dokázal vyrovnat zcela profesionálně. Práce využívá i poměrně komplikovaný teoretický základ, nejde tedy zdaleka pouze o popsané lineární optimalizační problémy. Bohužel v již zmíněné nastalé nezaviněné časové tísni a nutnosti hledat náhradní řešení je v textové části práce několik drobných nedokonalostí, které však rozhodně nesnižují přínos a kvalitu odvedené práce. Vzniklá práce je první realizovanou částí DOP, na její výsledky budou navazovat další autoři tohoto systému, využitelnost práce a splnění zadání jsou tedy více než zřejmé. Předloženou práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Popela, Pavel

Předložená diplomová práce se zabývá problematikou distribuovaných optimalizačních výpočtů a jejich programovou podporou. Diplomant splnil požadavky zadání práce. Předloženou diplomovou práci doporučuji k obhajobě. Autor nejprve ve vysoce úsporně pojatém abstraktu naznačuje téma práce, které potom jasně vysvětluje v krátkém úvodu (kapitola 1). Kapitola 2 zahrnuje vybrané a značně subjektivně a úzce pojaté poznámky autora k širokému tématu optimalizace. Zejména pojetí odstavce 2.1 je pro mne značně neortodoxní. I v kapitole 3 se autor zprvu podle mne zbytečně vyhýbá matematické symbolice. S ohledem na pojetí jádrové části práce toto pojetí úvodních kapitol považuji za vedoucí ke zbytečně rozvláčnému a nedostatečně kompaktnímu textu. Částečnou nápravu pak konečně přináší formálněji a matematicky pojatý výklad algoritmu simplexové metody na stranách 22-25, kde autor zúročil poznatky získané během předchozího studia svého oboru. Uvedení duality v 3.4 a síťových úloh v 3.5 je zajímavé (zejména obr. 3.1), ale není adekvátně využito v autorské části práce. U kapitoly 4 hodnotím kladně, jak autor kvalifikovaně použil a zprostředkoval poznatky z českých i cizojazyčných zdrojů. Kapitola 4 svojí srozumitelností může sloužit jako vhodný zdroj dalším zájemcům o tuto problematiku. Kapitola 5 obsahuje zasvěcené komentáře k implementaci a dokládá autorovy programátorské kvality. Rušivý moment je použití konkrétních koeficientů v implementovaném příkladu a nepříjemným překlepem je neopravení neostrých nerovnic v příkladu na straně 34 a 35 v návaznosti na předchozí správně zavedenou symboliku. Následuje pak ukázka řešení pro uvedené příklady a přínos práce pak shrnuje závěr. Klady práce vidím ve nastudování odborné problematiky autorem tak, že následně realizoval první stavební kameny pro DOP a jejich základní funkční propojení ověřil na konkrétních příkladech. Zřejmě z důvodu časových omezení už autor nezužitkoval některé uvedené poznatky z přehledové části a to zřejmě rovněž ovlivnilo dotažení práce ve více částech. Za základní slabinu pak považuji nevyvážený přístup autora ke standardní matematické symbolice v problematice. Nepříliš překvapivě nejlépe zvládl části vztažené k implementaci (kapitola 3.3 a 4). V jiných částech buď volil pouze verbální popisy nebo naopak zcela konkrétní číselné případy, i když jeho software je jistě připraven pro řešení obecných úloh lineární optimalizace včetně DOP pojetí. Přes uvedené více či méně podstatné nedostatky oceňuji nadšený a úspěšný přístup autora k implementaci nové problematiky a předloženou diplomovou práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 95096