ZIEGLER, J. Testování jednotek Merging Unit v sestavě s proudovými a napěťovými převodníky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Hodnocená diplomová práce je zaměřená na návrh testovací soustavy použitelné pro komplexní hodnocení sestavy proudových i napěťových převodníků spolu se slučovací jednotkou. V úvodu práce jsou detailně popsány a okomentovány jednotlivé části tohoto řetězce, které obsahují informace nezbytné pro pochopení dané problematiky. Úvodní část je rovněž zaměřena na rozbor parametrů klíčových pro hodnocení proudových a napěťových převodníků spolu s digitalizační a slučovací jednotkou vycházející z platných norem a publikovaných příspěvků, které jsou dále doplněny o popis již existující soustavy pro testování a hodnocení těchto komponent. Druhá část práce je pak zaměřena na návrh testovacího systému, který by měl mít potenciál pro realizaci testů vycházejících jak z platných norem, tak i norem do budoucna připravovaných. Právě univerzálnost a komplexnost navrženého měřícího systému má zajistit jeho využitelnost v rychle se vyvíjející oblasti testování převodníků s digitalizovaným výstupem. Poslední část práce je věnována návrhu jednotlivých testů, vyčíslení možné přesnosti testovacího řetězce a návrhu výstupního protokolu. Vlastní práce je po technické i věcné stránce na velmi dobré úrovni, členění jednotlivých kapitol je velmi dobře zvoleno a přispívá k dobré srozumitelnosti a přehlednosti práce. Velmi kladně hodnotím zejména příkladný přístup studenta, který si v rámci samostatného řešení zadaného úkolu prošel velké množství relevantních materiálů, což dokladuje i velký počet referencí. Díky této pečlivé práci byl diplomant schopen naplnit všechny body zadání přičemž popis jednotlivých částí je i přes mnohdy multi-oborový charakter popsán poměrně srozumitelně s korektně volenou technickou terminologií. Obtížnost tohoto úkolu podtrhuje i velká nejednoznačnost v dosud používané terminologii a postupech, které jsou v aktuálním stavu poznání zapříčiněny velmi rychlým vývojem a absencí aktuálních relevantních norem. Velmi kladně rovněž hodnotím připravenost studenta pro konzultace, které byly velmi věcné a jeho odhodlání splnit vytyčené cíle práce. Vlastní práce obsahuje malé množství chyb a překlepů, např.: obr 4. nezobrazuje transformátor LPCT, ale konvenční řešení PTP, vzorce (14) a (15) jsou ne zcela přesně popsány a definovány. Na základě výše uvedeného hodnotím jak vlastní práci diplomanta tak i předloženou diplomovou práci velmi kladně s bodovým hodnocením 95 bodů.
Diplomová práce je zaměřena na testování digitálních převodníků pro měření napětí a proudů s systému se slučovací jednotkou a cílem provést návrh zkušebního obvodu s definicí rozsahu testů a posouzením výkonnosti navrhovaného testovacího systému ve smyslu rozsahu zkušebních signálů a jeho přesnosti. Předložená práce odpovídá zadání v plném rozsahu, nicméně z hlediska obsahu, struktury a návaznosti jednotlivých částí, včetně jejího rozsahu mám následující kritické připomínky. Především v práci chybí jasně definované cíle práce a postup pro jejich dosažení. V kap. 4 pak postrádám mezi charakteristickými zkušebními parametry širší rozsah zkušební frekvence, či deformaci signálu harmonickými, když může jejich přítomnost, v závislosti na typu převodníku a systému pro následné zpracování signálu, značným způsobem ovlivnit přesnost v reprodukci výstupního signálu v analogové či digitální podobě. V kap. 5 mohl být uveden rozbor parametrů, na které se systémy při testování zaměřují. Stejně tak chybí shrnutí existujících testovacích systémů z dostupné literatury s porovnáním jejich vlastností a výkonnosti. V kap. 6 bych uvítal podrobnější rozbor a odůvodnění celkové topologie a nasazení jednotlivých komponent systému. To by mělo vycházet z dříve specifikovaných požadavků, nicméně by bylo dobré je pro lepší přehlednost uvést v souhrnné formě. To co však postrádám nejvíce je alespoň částečná/dílčí realizace pro ověření základních předpokladů návrhu a jeho vlastností. Návrh je pouze návrh, při realizaci teprve nastávají výzvy, které je nutné inženýrským přístupem řešit. Dalšími konkrétní připomínky řazené postupně jsou v následujícím, přičemž některé z nejasností jsou předloženy ve formě doplňujících dotazů. - Slovník, který je součástí kap. 2 neměl být v hlavním těle práce. Přece jen kvalifikační práce je jinou formou odlišnou např. od standardu, kde je úvodní definice nutná. Mělo být součástí přílohy. - Úvod kapitoly 3 mohl být doplněn o vysvětlující obrázek znázorňující základní rozdíl mezi konvenčními a digitálními převodníky, včetně jejich vazby na další systémy. - V kap. 3.1 další a neuvedenou fcí transformátoru je galvanické oddělení, s možností referencovat výstupní signál vůči potenciálu země. - Kap. 3.1.1 - vyjádření, že je sekundární vinutí transformátoru zkratováno přes přesný bočník je krajně nevhodné. Mimochodem zatížení tr. rezistorem je běžné i u klasických systémů. - Obr. 4 na str. 22 neodpovídá popisu. - Obr. 11 není úplný jelikož nevystihuje další myslitelné typy vazeb. - Obr. 12 - změna úhlu není rovna zpoždění. Obecně nelze souhlasit s tím, že zpoždění při zpracování signálu má jednoznačný vliv na chybu úhlu výstupního digitálního signálu oproti vstupnímu analogovému. - Symbolické označení tříd\ přesnosti v tab. 1 a 2 je zřejmě chybné. - Používání výrazu vyšší ve spojení s přesností může být zavádějící. - Popis veličin v rovnicích (14 a 15) je chybný, značení veličin zavádějící a zmatečné. - U popisu testovací soustavy na str. 44 obr. 18 chybí obvod pro generování silového signálu. - Na straně 51 mohlo být uvedeno více informací ke generátoru signálu. Především jakých úrovní zkušebních signálů, v jakém rozsahu, lze s použitím navrhovaného řetězce dosáhnout. A to i s ohledem na přesnost, stabilitu a další zásadní parametry. V této souvislosti nebyly uvedeny žádné konkrétní parametry k zesilujícímu proudovému transformátoru. - Na str. 58 opět není rozlišeno mezi chybou úhlu a datovým zpožděním po přiřazení časové značky. Stylistická úprava a kvalita obrázků je dobrá, a až na typické nedostatky v gramatice, interpunkci a množství překlepů je práce po formální stránce v pořádku. Dle mého názoru mohlo být více pracováno s publikovanými výsledky jiných výzkumných týmů. Práce samotná zcela nové poznatky nepřináší, je spíše aplikačního charakteru a celkově ji lze označit, se zřetelem na téma vs. zaměření oboru a její rozsah, za středně obtížnou. Využití pak nalezne u zadavatele při realizaci vlastního testovacího systému. S ohledem na všechna uvedená dílčí hodnocení doporučuji předloženou diplomovou práci k obhajobě a hodnotím ji stupněm B/85 b.
eVSKP id 94508