MORAVČÍK, P. Analýza vibračního generátoru s přidaným nevázaným tělesem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.

Posudek vedoucího

Hadaš, Zdeněk

Předkládaná bakalářská práce je na dobré úrovni, cíle práce byly splněny. V práci bych očekával detailnější popis piezoelektrického zařízení a komplexnější zhodnocení efektu přídavné volné hmoty na chování mechanického rezonátoru a pak i celého piezoelektrického systému. Student pracoval samostatně a pravidelně konzultovat. Prokázal svoje nesporné znalosti a dovednosti při analýze této mechatronické soustavy, ale výtky mám k interpretaci výsledků a schopnosti vlastního vyhodnocení a stanovení závěrů, kdy tyto technické dovednosti si student ještě zcela neosvojil. Práce je logicky vhodně uspořádaná. Z formálního a stylistického hlediska je v práci několik prohřešků, např. chybí reference na přílohy, nevhodné a nejednotné formátování odstavců, atd. Celkově tuto práci hodnotím známkou C.

Posudek oponenta

Rubeš, Ondřej

Předkládaná bakalářská práce studenta Petra Moravčíka se má zabývat analýzou vibračního generátoru s přidaným nevázaným tělesem. Toto téma navazuje na vývoj energy harvesting systémů na domovském ústavu studenta a je výborným tématem pro aplikaci znalostí dynamiky a využití programů Matlab/Simulink, což jsou oblasti, kterým by student měl dobře rozumět. Z formálního hlediska je práce velice nezdařená. Kvalita obrázků a grafů je naprosto zoufalá. Chybí popisy členů v rovnicích a popisy obrázků. Když už se objeví popis členů v textu, má špatné formátování. Práce s literaturou je taktéž slabá. Pravopis a stylistiku nelze hodnotit, vhledem k jazyku práce. Prvním cílem práce je rešerše nelineárních vibračních generátorů. O tu se student pokusil v podkapitole 3.3 Rešerš. Tato podkapitola má 4 strany, na kterých student letmo popíše 3 používané koncepty nelineárních vibračních generátorů. Kromě velice nízké informační hodnoty bych zde vytknul i naprosto nevhodné formulace, jako například: „Vibračný systém s vnútorným nárazom energie“ Na čtvrté straně rešerše se nachází koncept nosníku s přidaným volným tělesem. Tento koncept nemá citován žádný zdroj a lze tedy odhadnou, že se už jedná o vlastní myšlenku stuenta. To lze usuzovat i z toho, že stejný obrázek používá i ve zbytku vlastní práce. Vzniká tak výtka k tomu, že vlastní návrh přece nepatří do rešerše. Podkapitole rešerš předchází Jakýsi dvoustránkový úvod do problematiky elektromechanické přeměny energie a stručný popis piezoelektrického vibračního generátoru. Tato část je poměrně zmatená a rozhodně není dobře členěna. Dalším cílem je analýza mechanického rezonátoru s přidaným nevázaným tělesem. Tento bod je řešen v kapitole 4, která nese stejný název. Student zde znovu přestavuje svůj koncept, který představil už v rešerši. Nejdříve se zabývá nosníkem bez přidaného tělesa. Zde uvádí základní rovnici (1), ve které je chyba. Dále student pokračuje s přidaným tělesem. Zde se objevuje problematika rázu. Student uvede, že se jedná o velice komplikovaný problém a vzápětí provede jeho rešerší na pouhých dvou stranách. Následně aplikuje tyto poznatky při tvorbě modelu v podkapitole 4.4. Zde bych znovu vytknul absenci popisu souřadnic. Není vůbec jasné, zda se jedná o souřadnice absolutní nebo relativní a pokud jsou relativní, není jasné vůči čemu. Uvedené rovnice (4)-(7) je tak velice obtížné kontrolovat, ale oponent nenalezl žádnou variantu volby souřadnic, při kterých by mohly být uvedené rovnice zcela správné. Zde je nutno požadovat objasnění, což bude zahrnuto v otázkách oponenta. Posledním krokem je šarlatánské určení parametrů k2 a b2, které modelují ráz těles. Zde student téměř nepopisuje, jak je volil a neuvádí ani jejich hodnoty. V textu navíc píše, že se nejedná o konstanty, ale „o čislach, ktoré vládáme do simulinkovského modelu, ktorý s nimi pracuje ako s grafom“. Při studiu odevzdaného modelu bylo zjištěno, že se opravdu nejedná o konstanty. Jedná se tedy o nelineární model kontaktu, který student vůbec nepopsal a který navíc neodpovídá uvedeným rovnicím (4)-(7). Následující cíl je analýza vlivu parametrů tuhosti a hmotnosti na odezvu rezonátoru na harmonické buzení. Tento cíl je realizován v kapitole 5. Student zde popisuje tvorbu modelu v simulinku. Zde bych znovu připomněl, že model v simulinku neodpovídá uvedeným rovnicím, jak student píše. Obsah této kapitoly nelze považovat za analýzu. Student volí 4 sady parametrů s následujícím zdůvodněním: „Kombinácii je tak veľa, že pridanie každej, by ďaleko presahovalo rozsah tejto práce, preto tento proces v publikácii preskočíme a vyberieme si rovno 4 najzaujímavejšie kombinácie.“ Co je na nich zajímavého? Proč zrovna tyto? To jsou otázky, které by si čtenář měl pokládat při čtení populárně naučného článku na internetu, a ne u bakalářské práce na VUT. Dále student provádí simulaci s těmito parametry. V práci student vůbec nepopisuje amplitudu buzení, která má naprosto zásadní vliv. Grafy bez jejího uvedení jsou tedy prakticky bezcenné. Nakonec student provede simulaci s buzením pulzy, kdy předvede jeden graf, u kterého opět napíše, že je to ten nejzajímavější. Poslední cíl je Integrace modelu piezoelektrické vrstvy do rezonátoru a simulace odezvy. To je provedeno v kapitole 6. Student zde vzal existující model piezoelektrického jevu z jiné práce, připojil ho do svého modelu a opět spustil 4 simulace s parametry z předešlé kapitoly se sinusovým buzením a jednu s pulzujícím buzením. Výsledky jsou pouze zobrazeny v časové oblasti, bez jakéhokoliv komentáře a bez vypočtení jakékoliv střední hodnoty, nebo jiného směrodatného ukazatele. Celkově je práce na nízké úrovni jako po stránce formální, tak po stránce obsahové. Nelze však říct, že by student nic neudělal. Práci tedy doporučuji k obhajobě s nutností zodpovědět dotazy ohledně nejasností v práci.

eVSKP id 116925