PERNICA, D. Nekontaktní indikátory poruchových stavů na VN vedení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.
Ing. Drahomír Pernica započal s doktorským studiem v roce 2007 v rámci tématu „Lokalizace zemního spojení v paprskové síti vn“. Po provedení rešerše a základního seznámení s tématem bylo téma v roce 2009 zúženo na problematiku nekontaktních indikátorů poruch pro vedení vn. Uchazeč složil v roce 2009 státní doktorskou zkoušku a v červnu 2011 odevzdal disertační práci. Předložená disertační práce se zabývá problematikou indikace zemních spojení v sítích vn. Téma spolehlivé indikace a lokalizace poruch je s ohledem na úspěšnost současně používaných metod a postupů velmi aktuální, neboť úspěšná a rychlá lokalizace poruchy významně zkracuje dobu nedodávky elektrické energie odběratelům a tím prakticky zvyšuje spolehlivost elektrické sítě. Doktorand se během studia seznámil s dostupnými metodami lokalizace zemních spojení ať už ve stadiu metod používaných v praxi, tak i ve stadiu patentů a užitných vzorů. Následně byl navržen bezkontaktní indikátor pracující na principu snímání a vyhodnocování elektrického a magnetického pole, přičemž vlastní návrh této technologie je chráněn patentem. Pro indikátor byl vytvořen software, který kromě vlastního měření provádí také korekce a vyhodnocení poruchových stavů. Následně byl indikátor doplněn o komunikaci s dispečinkem, což je podmínka nutná pro naplnění cíle zkrácení doby výpadku při poruše. Ing. Pernica je autorem nebo spoluautorem 11 článků ve sbornících mezinárodních a národních konferencí, přičemž dvě publikace jsou evidované v databázi ISI. Dále je spoluautorem patentu a užitného vzoru. Jsem přesvědčen, že uchazeč splňuje všechny předpoklady pro udělení ak. titulu doktor. Disertační práci doporučuji k obhajobě.
Posudek Dizertační práce „Nekontaktní indikátory poruchových stavů na VN vedení“ Author práce: Ing. Drahomír Pernica Vedoucí práce: doc. Ing. Petr Toman, Ph.D. Předložená doktorská práce je tématicky rozdělena do 6 kapitol a obsahuje všechny požadované formální součásti. Dále byly předloženy reprinty zásadních publikací uchazeče a výpis bodového hodnocení publikačních aktivit a ohlasů. Celá práce má 161 stran včetně příloh. Předložená práce je tedy obsáhlejší než je obvyklé. Úvodní část práce (kapitoly 1. - 4.) jsou věnovány především současnému stavu popisované problematiky. Zde se autor zabývá v dané oblasti všeobecně známými fakty a obvyklými metodami, které se v současnosti používají pro detekci zemních spojení a jejich historickým vývojem včetně vývoje ochran a indikátorů. Popis je přehledný a tato část má spíše kompilační charakter. Samostatnou kapitolou jsou cíle dizertační práce. Zde jsou stanoveny základní cíle práce, které si autor stanovil. Rozbor cílů mohl být proveden důkladněji, nicméně základní linie práce je zřetelná a cíle jsou v práci rozpracovány. Nosnou částí práce je kapitola 6., která je vlastní prací autora a zde spatřuji autorův přínos k problematice. Metodologicky autor postupuje logicky, od analýzy problému, přes návrh řešení k vlastní realizaci. Jednotlivé kroky analýzy jsou komentovány a následně i doloženy potřebným měřením. Pro vlastní analýzu jsou vytvořeny i vhodné modely a dílčí části jsou simulovány v obvodových simulátorech či jsou vytvořeny skripty v prostředí programu MATLAB. Matematický základ je v tomto případě poměrně jednoduchý a hlavní důraz je spíše položen na experimenty a provedená měření. V práci je prezenována spousta provedených měření, která jsou ve většině případů rozebrána a diskutována. Pro pochopení podstaty pak autor v příloze uvádí základní vztahy pro výpočet elektromagnetického pole. Dizertační práce je poněkud více zaměřena na experimentální práce a následně na návrh měřicího zařízení, realizované na bázi mikroprocesoru. Je uveden pouze ideový návrh indikátoru a jsou zmíněny základní výpočtové bloky realizovaného zařízení. Je třeba zdůraznit, že vytvořené programové vybavení je realizováno na základě teoretické analýzy. Zde však mohlo být lépe zpracováno, které konkrétní závěry teorie byly při realizaci využity. Případně, zda a jaké programové moduly jsou výrobcem dodávány a jaké mají výpočtové jádro. Vlastní programový produkt je popsán dostatečně. Bohužel, jak už to u odborníků z praxe často bývá, jsou dizertační práce mnohdy předkládány spíše jako inženýrské dílo. I zde se takové tendence objevují, ale je třeba vyzdvihnout, že poměr teorie, výzkum, analýza vs. inženýrské řešení je v rozumném a přijatelném poměru, což hodnotím jako pozitivní. V práci lze také nalézt řadu podnětných myšlenek a vlastní přínos autora k problematice je zřejmý. Vlastní přínos a nové řešení je evidentní i z uvedených dokumentů, kdy autor dizertační práce je spoluatorem užitného vzoru a chráněného patentu. Toto jistě jednoznačně dokládá vlastní přínos autora k rozvoji dané problematiky. Obecným přínosem je pak návrh pasivních snímačů elektrického a magnetického pole, způsob uspořádání těchto snímačů a vlastní vyhodnocovací jednotky v místě měření. Tento způsob je jistě využitelný i v jiných průmyslových oblastech, kde je zapotřebí sledovat uvedené veličiny. Předložené řešení má i značný ekonomický přínos, kdy je indikátor možné instalovat bez přerušení dodávky elektřiny. Přestože toto již není předmětem ani účelem dizertační práce, je dobré to zmínit. Po stránce formální je práce zpracována standardním způsobem. Hlavní nedostatek vidím v nejednoznačném značení konstant a proměnných. V práci není použito jednotné značení. Někde je proměnná kolmo, někde tatáž proměnná kurzívou, stejně tak různorodost psaní indexů. Místy se vyskytují technické nepřesnosti a netechnické výrazy (např. str. 22 … konstantní signál). Práce je jinak zpracována velmi pečlivě. K práci mám tyto dotazy: Na str. 36 autor uvažuje přenos dat z indikátoru přes SMS zprávu. Není jasné o jaká data, z pohledu významnosti, se jedná. SMS služba není garantovaná a nemusí k přenosu dojít. Na str. 55 autor uvažuje zjednodušení vztahů při poměru vzdálenosti vodičů ku vzdálenosti od roviny vedení 4:1 a pak předpokládá chybu 5%. Na základě čeho k tomuto poměru autor dospěl? Na str. 64 autor v rámci řešení firmware počítá FFT. Jaký je základní princip, podstata výpočtu FFT a jak je ideově tento výpočet implementován v mikroprocesoru? Předložená práce dle mého názoru splňuje podmínky kladené na dizertační práci a doktorand prokazuje dostatečné znalosti a předpoklady k udělení titulu Ph.D. a doporučuji jeho udělení V Brně 21.7.2011 Doc. Ing. Jiří Mišurec, CSc. VUT v Brně, FEKT, ústav telekomunikací
viz posudek ve formátu pdf
eVSKP id 41663