VRBINČÍKOVÁ, R. Zahradní město [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Přiložené hodnocení obsahuje vyjádření tří pedagogů, kteří se podíleli na vedení práce. Prof. Ing. arch. Ivan Koleček: Město, místo: Území k zastavění má veliký potenciální náboj. Mezi viaduktem, jeho parkem a začínajícím bulvárem se shromažďují všechny podstatné prvky zahradního města. Autorka reaguje na toto výjimečné místo výjimečným zastavěním. Volné struktury bydlení „rostou“ z parku, který se rozestírá na celém území. Projekt navrhuje bydlení v bohatosti vztahů mezi orientací, identitou, prostorovým prodloužením do okolí a do sousedství. Stále víme, kde jsem a stále můžeme ukázat, kde bydlíme. Velká centrální plocha náměstí je artikulací zástavby a vztahů k městským prvkům, k viaduktu a parkem k bulváru. Bydlení: Měřítkem bydlení se stává obytná buňka obytného prostoru, pokoje, koupelny či haly. Byty jsou organizovány kolem centrálního prostoru ochozu a vertikálních komunikací. Tento princip dává možnost stavět do výšky. Tato jasná rozhodnutí byla nosnou strukturou ve vývoji projektu. Důslednost práce a nekompromisnost v postupných etapách a měřítkách projektu pomohly dovést tuto, na první pohled složitou, myšlenku bydlení do konečného reálného řešení, nejen v rámci architektonického projektu, ale i s výhledem k jeho realizaci. MgA. Ing. arch. Vojtěch Jemelka: Město: Oceňuji tvůj experiment postupu zevnitř ven, od nejužších vztahů, od „spoločného stola“. Východisko z úvah Aldo van Eycka a Pieta Blooma je chválihodné a analytická část se na brněnské škole hodně přeskakuje, nicméně měla bys ji aplikovat uvědoměleji, a především při vědomí celku místa a města. Nakonec ses sice nechala přesvědčit a podařilo se ti na městské měřítko navázat větší intenzitou, přeorganizováním systému, a především vnesením čtvercové struktury náměstí vyššího řádu, ale koncept bydlení jako „tonutí v zeleni“, a zároveň v centru města, bys pro mě mohla vyjádřit ještě jasněji. Místo: Vztah k místu samotnému byl v tvém vývoji gordickým uzlem, však nakonec jsi ho snad navázáním čtverců na viadukt a pásem parku k bulváru rozvázala. Náměstí bude sice mít problém s živoucím fungováním, ale přesvědčivě jsi jím odpověděla na Malou Ameriku a tím i kontext. Park se působivě vpíjí do obytných chomáčů a dává podnět k vnímání kontextu jiné dimenze. Bydlení: Kvalita bydlení v tvém návrhu spočívá především v nastavení vnitřních vztahů. Postup od stolu, přes pavlačový dvůr, k parku je inovativní a dobře odpovídá na téma zahradního města. V struktuře se bydlí především venku, i když se to my středoevropané zatím jen pomalu učíme. Hledíš tak do budoucna (a to včetně užitých materiálů), však na soudobé trendy bydlení uvnitř nejlépe neodpovídáš. Stále v dispozicích postrádám větší velkorysost a otevření archaických monofunkčních komůrek, což zvolený konstrukční systém bez problémů umožňuje. Byty určitý standard nakonec nabízí, ale příliš pro mě uvázly v tvrdohlavém lpění na prvotním systémů buněk, kterému chybí parametr volnosti. Prezentace: Bohužel jen dobře započatá, ale nedotažená. V paré nastavuješ vysokou laťku, nicméně chybí ti veškeré plakáty k obhajobě, a především jasné odprezentování architektonického názoru na prostor i materialitu. Typové detaily nepostihují všechny tvé technicky problematické situace i zvažované opláštění laminátem, který bohužel z prezentace nijak nevyniká. (Svou výtvarnou kvalitou evokuje přírodninu a tím ještě posiluje kýžené provázání s parkem.) Stejně tak potenciál navázání na Malou Ameriku zůstává v prezentaci skryt, a to je jedním z klíčových prvků tvého konečného konceptu. Chápu, že experimentální přístup je mnohem náročnější a předkládáš kvalitní projekt, ale z pohledu formálního jsi bohužel nedobře rozvrhla síly, za což ti i musím snížit hodnocení. Ing. arch. Radek Toman, Ph.D.: Rebeka Vrbinčíková při svém návrhu vycházela z analytické rešerše moderních teorií bydlení a bytových projektů. Na základě této analýzy přichází s konceptem bydlení založeném na stanovení ideální velikosti a tvaru modulární buňky pro jednotlivé místnosti a jejich následnému skládání do formy bytů. Proces návrhu probíhal tedy zevnitř ven. Výsledná forma vytváří skupinu bytových domů rozmístěných okolo centrálního náměstí. Dispoziční a provozní řešení domů je funkční a zdařile využívá možností daného konceptu. Konečný návrh předkládá originální odpověď na otázku bydlení v centru Brna díky zajímavému konceptu, ovšem především v architektonickém výrazu, architektonickém detailu a konstrukčním řešení zůstává stále množství otazníků. Bakalářskou prací Rebeka prokázala svoji připravenost pro výkon povolání architektky. Předloženou práci doporučuji k obhajobě a po společné diskuzi všech tří pedagogů navrhuji známku B85.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | Rebeka se ambiciózně vydala cestou experimentu a tuto odvahu po čas bakalářské práce velice oceňuji. Ovšem pro zdařilejší dokončení práce Rebece chybělo lepší časové rozvržení, takže v některých ohledech není práce přesvědčivě dotažená. |
Studentka zdařile zvolila strukturalistický typ zástavby, který podporuje principy zahradního města, zároveň dobře pracuje s výškovou hladinou. Architektura jednotlivých domů vychází z konceptu společného stolu, avšak zde poněkud chybí hlubší promyšlenost. Celému projektu pak chybí dopracovanost a vhodnější odprezentování. Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení C70.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | B | Studentka zvolila strukturalistickou formu zástavby, která dobře podporuje koncepci zahradního města. Stavby mají rozdílnou výškovou hladinu, čímž vyvážila městskost zástavby. Příjemným momentem je napojení pěší zóny viaduktu schodištěm – tribunou, která může sloužit kulturním akcím nejrůznějšího typu a prostorové napojení se na sociální život pod viaduktem. Vytvořená, prostorově příjemná náměstí budou mít spíš poloveřejný charakter, protože parter domů není komerční, ale určen komunitě a privátnímu bydlení. Především situování privátních prostor do „náměstí“ je nevhodné jak z hlediska veřejného prostoru tak z hlediska komfortu bydlení. | |
| Provozní řešení | D | Bytové domy mají hlavní komunikaci pavlač obklopující atrium, což má být společným „stolem“ všech obyvatel. Všechny hlavní obytné prostory bytů jsou otevřeny směrem do atria, avšak zároveň jsou i hlavním vstupem do bytu, což je, zvláště v našich podmínkách, velmi nevhodné řešení. Celkově jsou dispozice bytu tvořeny velmi formálně, bez většího důrazu na prostorovou kvalitu. Terasy by mohly obohatit spíše společenský prostor. U bytů 3+KK by mělo být dle normy další WC. Návrh rozložení zařizovacích předmětů působí dost nepřesvědčivě a nahodile. Společné prostory jsou předimenzované. Z ekonomického hlediska by velmi prodražily jednotlivé byty. Ty samotné by za zvýšenou cenu nedosahovaly kýženého komfortu. | |
| Technicko konstrukční řešení | D | Konstrukční systém NOVATOP by pro tak vysoké a rozsáhlé objekty neobstál kvůli dodržení požární bezpečnosti. Tu chce autorka vyřešit deskami Fermacell, ale v interiéru využívá masivní dřevěnou stěnu jako pohledovou a z exteriéru má navržen polykarbonát. Systémové detaily nejsou dokresleny pro daný objekt. Chybí popis střechy a teras. | |
| Architektonické řešení | B | Strukturalistická forma působí efektně. Architektonická koncepce založena na myšlence společného stolu, kdy společné má přednost před privátním je čitelná v návrhu pavlačového atria, které má dobré proporce k tomu, aby vybalancovalo kvalitu vnějších/společenských a vnitřních/privátních prostor. Oproti tomu vnitřní společenské prostory jsou prvoplánově vepsané do vyprázdněných buněk, kopírujících princip bytových jednotek. Vnitřní ani vnější prostory jsou nejsou odprezentovány. | |
| Formální úroveň | D | Grafická úprava je dobrá. Schémata jsou poměrně nepřehledná. Půdorysy jsou pouze v měřítku 1:500, ale vykresleny pro menší měřítko. Vhodné by bylo mít jeden referenční objekt, který by čitelně odprezentoval veškeré principy. Axonometrie jednotlivých pokojů je redundantní. Chybí perspektivy interiéru i exteriéru a pohledy. |
eVSKP id 126824