JAKUBEC, P. Použití exotermických nálitků u odlitků ze slitin hliníku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2017.

Posudek vedoucího

Kaňa, Václav

Student sice začal se zpracováním diplomové práce poněkud později, nicméně časový skluz vynahradil svým aktivním přístupem. Jen v literární rešerši mohlo být použito větší množství zdrojů. Při praktické části diplomové práce student po pomalejším počátečním zaučení nakonec zvládl pracovat samostatně jak při výrobě forem, přípravě měření, tak i při následném zpracování experimentálních odlitků. Tuto diplomovou práci hodnotím jak po odborné tak i po jazykové a stylistické stránce jako poměrně dobrou a doporučuji ji k obhajobě.

Posudek oponenta

Martinák, Rostislav

Již při čtení úvodu diplomové práce je zřejmé, že diplomant jejímu zpracování nevěnoval žádoucí pozornost. V první větě nesprávně definuje využití tekutého kovu při výrobě odlitku, dále se lze dočíst, že nálitek funguje jako tepelný rezervoár, intenzifikací nálitků se sníží rozměry přirozeného nálitku. Obsahu první kapitoly teoretické části práce s názvem Tuhnutí slévárenských slitin je pak nutno vytknout, že měla být spíše než na obsáhlý kvalitativní popis tuhnutí zaměřena na stanovení a matematický popis velikosti objemových změn, ke kterým dochází při ochlazování a tuhnutí taveniny ve formě. Druhé kapitole s názvem Nálitkování lze vytknout zejména chyby psaní. Na straně 20, čtvrtém řádku od spodního okraje místo uvedeného ,,Dosazením do vztahu (1), má být správně ,,Dosazením do vztahu (2). Na straně 22, řádku dvanáctém od spodního okraje místo tvaru ,,modul" má být správně ,,modulu". V podkapitole 4.3, rovnici (15) pro výpočet tepla uvolněného z exotermického obkladu je ve jmenovateli místo molární hmotnosti uváděna nesprávně bezrozměrná relativní atomová hmotnost hliníku. Na straně 33 je chyba psaní na řádku 8 od spodního okraje, kde je uveden výraz ,,izotermický" místo správného ,,exotermický". Ve svém celku obsáhlá teoretická část práce, zpracovaná na základě velkého množství literárních podkladů, místy odbíhající k nepodstatným detailům, zcela postrádá definici a vyjádření jasné souvztažnosti k základním fyzikálně tepelným veličinám ( jde například o tepelnou a teplotní vodivost, měrnou tepelnou kapacitu, tepelnou akumulaci formy atd.). Teoretická část práce nutně budí dojem povrchnosti. Z formálního hlediska bylo nevhodně zvoleno číslování matematických vzorců v každé kapitole začínající opakovaně od jedné. Praktická část práce, bez naznačených, jinak správných výpočtů, tak nutně ztratila na přehlednosti. K provedení experimentu popsaném v kapitole 5.1 je možno vyslovit drobnou výhradu. Důvodem je použití podnálitkových podložek u nálitků s obklady a jejich absence u nálitků přirozených. Je zcela zřejmé, že instalace podložek měla být provedena ve všech případech nebo vůbec.Experiment měl být navržen tak, aby vyloučil zbytečné vlivy snižující věrohodnost jeho výsledků. Nicméně pravdou je, že podložka výrazným způsobem teplotní pole ani dobu tuhnutí neovlivnila. Za nedostatek kapitoly 5.3 je nutno považovat skutečnost, že doby tuhnutí nálitků stanovené odečtením z derivací křivek ochlazování jsou uvedeny pouze v tabulce, přičemž derivační křivky až na jeden příklad nejsou součástí diplomové práce. Nelze tak ověřit správnost uvedených hodnot. Shrnutí práce postrádá jasně formulovanou odpověď na otázky vyplývající ze zadání.Jde například o informaci o kolik exotermické nástavce prodloužily dobu tuhnutí nálitku či porovnání tepelných modulů exotermických a izolačních obkladů zjištěných experimentem a udávaných výrobcem. K zodpovězení otázky je nutno pozorně prostudovat celou praktickou část diplomové práce.

eVSKP id 101148