HOLUBČÍK, J. Řízení výkonové LED pomocí ATtiny [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2008.
Student pravidelně konzultoval svůj postup práce, využíval měřící techniky fy. Honeywell při vývoji. K aktivitě studenta a využití literatury nemám připomínek, drobné připomínky mám ke slohovému stylu práce. Přes všechnu snahu a aktivitu studenta se nepodařilo obvod LTC3453 uvést do 100% pracovního režimu, pravděpodobnou příčinu vidím v navržené desce, která musí respektovat konstrukční požadavky na spínané zdroje pracující na frekvenci 1MHz a použití QFN pouzdra. Ing. Ondřej Pavelka Honeywell externí vedoucí práce
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění zadání | E | 25/50 | |
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | A | 20/20 | |
Formální zpracování práce | C | 15/20 | |
Využití literatury | A | 10/10 |
Student Jiří Holubčík měl za úkol navrhnout číslicově řízený zdroj pro ovládání jasu výkonové LED a vyrobit funkční vzorek. Tento projekt student řešil ve spolupráci s firmou Honeywell. I když při řešení zvolil správnou koncepci, nebyl schopen po odborné stránce úkol úspěšně dokončit. Vyrobil celkem tři různé verze vzorků, z nichž však žádná nebyla plně funkční. Na celé záležitosti je nejsmutnější to, že student během práce mnohdy úspěšně identifikoval příčinu špatné funkce, avšak v další verzi vzorku tyto chyby zopakoval. Konkrétně bych jmenoval naprosto nevhodný návrh plošných spojů, kdy student pouští proudy o velikosti 0,5 či dokonce 1,8 A spoji o šířce cca 0,4 mm (viz obr. 5.9 a 5.13). Stejný problém se týká i rozvedení zemních vodičů, na kterých student sice naměřil velké úbytky napětí (obr. 5.20), ale pro jejich odstranění nic neudělal. Na straně 54 student problémy se zemními vodiči svaluje na nemožnost vyrobit oboustranný plošný spoj. Vzhledem k tomu, že v dílně ÚTKO i ve firmě Honeywell se oboustranné plošné spoje vyrábějí zcela běžně, působí tato výmluva až komicky. Nicméně oceňuji, že se student nesnažil při popisu špatné funkce vzorků mlžit a v práci uvedl velké množství naměřených údajů. Velmi pěkně je též zpracována kapitola 2, která pojednává o akumulátorech. Po formální stránce je práce přijatelná, obsahuje jen málo pravopisných a typografických chyb, citace použité literatury je v pořádku. Vlastní text je místy jen obtížně srozumitelný (např. strany 41, 45 až 47), protože student v textu neuvádí názvy součástek nebo se snaží slovy popsat věci, které by bylo daleko efektivnější ukázat na obrázku. Výtku mám také ke slohové stránce práce, protože student přeskakajuje mezi časy, často několikrát v jednom odstavci.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | D | 12/20 | |
Odborná úroveň práce | E | 25/50 | |
Interpretace výsledků a jejich diskuse | B | 17/20 | |
Formální zpracování práce | C | 7/10 |
eVSKP id 14216