KROLOP, F. Interaktivní webové aplikace pro podporu výuky zpracování obrazu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.

Posudky

Posudek vedoucího

Rajmic, Pavel

Pan Filip Krolop zpracovával téma, které měl přidělené již pro akademický rok 2018/19. Tehdy bakalářskou práci odevzdal, ale nakonec ji neobhajoval. Za uplynulý rok neproběhla žádná konzultace, pokud mi paměť slouží a dívám se správně do historie emailů. Proto není překvapením, že se práce o mnoho nezlepšila oproti původnímu špatnému stavu z předchozího roku. Vznikly sice všecky čtyři aplety, jak požadovalo zadání, nicméně použitelné jsou jen dva. Současně se na základě odevzdaného textu obávám, že student příliš nerozumí tomu, co programuje. Domnívám se, že následující citace z práce p. Krolopa to dobře ilustruje: „Bohužel se mi ani v rámci této bakalářské práce nepodařilo dohledat přesný význam jednotlivých užitých konstant ve vzorcích ani dostatečně jednoduše vysvětlený popis převodu, proto jsem v této části práce vycházel především ze zdrojového kódu appletu mého předchůdce...“ Vzhledem k popsaným okolnostem nebylo v mých možnostech do podoby práce více zasáhnout. Proto práce obsahuje jazykové vazby nehodící se do odborného textu, typografické chyby, ale také odkazy na neexistující části, dále části a obrázky, které jsou zbytečné nebo redundantní. Popis implementace jednoho apletu úplně chybí. Práci hodnotím 50 body na nejspodnější hranici přijatelnosti, a to pouze z důvodu, že dva aplety ze čtyř jsou do výuky skutečně použitelné.

Navrhovaná známka
E
Body
50

Posudek oponenta

Záviška, Pavel

Student Filip Krolop zpracoval bakalářskou práci na téma Interaktivní webové aplikace pro podporu výuky ve zpracování obrazu. Práce od úvodu po závěr čítá 31 stran, což splňuje formální požadavky na rozsah práce, avšak po obsahové stránce je práce nedostatečná. Jazykově práce někdy připomíná spíše populárně naučnou literaturu než bakalářskou práci. Objevují se nevhodné výrazy, chyby, odkazy na neexistující části (např. odkaz na ukázku kódu na straně 10), typografické prohřešky, nesmyslné věty, autor často chaoticky skáče mezi teoretickým úvodem a vlastní implementací a z textu je několikrát patrné, že student vlastně moc nerozumí, co programuje, což je dokonce v textu i zmíněno samotným studentem. Abstrakt práce netvoří souvislý text a napsaný úvod je charakterem spíše abstrakt. Členění samotné práce je provedeno na 3 kapitoly – Teoretický úvod, Rozbor práce a Závěr. Teoretický úvod tvoří většinu práce, avšak části na sebe dobře nenavazují, místy obsahují irelevantní informace, velká část je tvořena výtahem z Wikipedie a některé části nejsou citovány, i když je zřejmé, že nejsou autorovým dílem. Obrázky jsou často převzaté a v nízké kvalitě. Obrázek 1.6 je převzat z Wikipedie, avšak není uveden zdroj. Rovnice pro převod z RGB do XYZ a následně do LAB jsou vykopírovány z webové stránky a vloženy jako vektorový obrázek. Autor si ani nedal práci s přepsáním těchto rovnic do TeXu. Metody umělého obarvení obrazu jsou popsány stručně a dosti nejasně. Druhou kapitolu tvoří necelých 8 stran věnovaných samotné implementaci aplikací v JavaScriptu. Velkou část však tvoří výpisy zdrojového kódu, který je navíc nevhodně vložen jako rastrový obrázek. Navíc zde autor zbytečně opakuje některé informace uvedené už v teoretické části. Cílem bylo vytvořit 4 applety, avšak plně zmíněny jsou v textu jen dva. Třetí pouze velmi stručně a popis čtvrtého zcela chybí. Závěr je pak naprosto nedostatečný, tvořený pouze dvěma větami. Seznam zkratek v práci chybí. Z typografických chyb se objevují jednopísmenné předložky na konci řádku, mezery za desetinnou čárkou, chybějící mezery před referencemi, spojovník místo pomlčky nebo znaménka mínus. Práce s citacemi je nedostatečná. I když práce obsahuje 37 citací, 9 referencí není v textu nikde citovaných (konkrétně [2, 4, 6, 7, 9, 14, 24, 31, 32]), reference [2] je dokonce v doporučené literatuře k bakalářské práci. Autor cituje především Wikipedii (11 referencí), starší závěrečné práce jiných studentů a různé webové odkazy. Literatura navíc není nijak řazená. V praktické části autor sice odevzdal 4 applety, avšak jejich funkcionalita je omezená, applety nejsou moc názorné pro výuku a postrádají jakýkoliv popis ovládacích prvků. Některé části kódů jsou převzaté z různých webových stránek (jak autor sám přiznává v textové části). Co se samotné implementace týče, nepřijde mi vhodné vkládat zdrojové kódy JavaScriptu do samotného html souboru. Použitý tabulkový layout je možná nejjednodušší, nikoli však nejvhodnější. U appletu pro míchání barev nejdou hodnoty Lab a YCbCr nastavit v plném rozsahu a tento jev není v textu nijak komentován. Jednotlivé nastavení jde provést pouze slidery, nikoliv napsáním konkrétní hodnoty. U paletové reprezentace nejsou ošetřeny uživatelské vstupy (jde bez problému nastavit větší číslo, než je počet barev, záporné číslo, desetinné číslo atd.). Z výše uvedených důvodů jsem nucen hodnotit práci jako nedostatečnou stupněm 43/F.

Navrhovaná známka
F
Body
43

Otázky

eVSKP id 127825