ŠMOTEK, J. Mikrokontrolérem řízený grafický ekvalizér [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
V úvodu práce jsou nejprve popsány základní filtry a funkce ekvalizéru. Následně je vybrána varianta s desetipásmovým ekvalizérem a jsou navrženy jednotlivé filtry, kde klasické potenciometry jsou nahrazeny elektronickými. Pro tuto variantu jsou vybrány vhodné OZ (určené přímo pro audio aplikace) a jsou navrženy desky jak pro vlastní ekvalizér, tak pro řízení a ovládání pomocí tlačítek i sériového rozhraní. K řízení byl vybrán mikrokotrolér ATmega16, pro který byl napsán firmware komunikující s jednotlivými obvody el. potenciomerů, umožňující zobrazení stavu na display a nastavení (pomocí několika podružených menu) veškeré funkce zařízení. Program pro ovládání z PC je vytvořen v programovacím jazyku C# a slouží pouze k nastavení „potenciometrů“ (pomocí sériového rozhraní). Vlastní firmware není zcela „čistý“, např. čekání na příchod dalších 21 znaků (pomocí loop smyčky) v obsluze přerušení sériové linky a využívání příkazu sprintf u statických textů menu namísto sprintf_P, kde by mikrokontrolér data vyčítal přímo z programové paměti. Student si však poradil jak s analogovou částí, což je vidět i na naměřených průbězích a frekvenčních charakteristikách, kde jsou výsledky simulací a měření realizovaného zařízení porovnatelné, tak i s programováním mikrokontroléru a aplikace pro PC, čímž prokázal svou všestrannost. Po formální stránce je práce na dobré úrovni, obsahuje drobné formální a stylistické chyby. Celkový dojem kazí podání některých obrázků a rozdílné styly tabulek na začátku a konci práce.
Cílem projektu byl návrh, simulace, realizace a měření digitálně řízeného ekvalizéru pro audiosignály. Stanovené cíle byly splněny. Student navrhl oktávový (desetipásmový) ekvalizér s pásmovými filtry 1. řádu a řízením pomocí digitálních potenciometrů, provedl podrobný rozbor včetně simulací v PSpice. Pro řídicí systém použil mikrokontrolér řady ATmega s dvouřádkovým znakovým displejem, tlačítky, rozhraním RS 232 pro ovládání z PC a rozhraním I2C pro nastavování digitálních potenciometrů. V práci je vše dobře dokumentováno včetně simulací a reálného měření. Otázkou zůstává, zda aplikace pásmových propustí 1. řádu, která se projevuje v oktávovém systému poklesy frekvenční charakteristiky mezi středními kmitočty pásmových propustí je nejvhodnějším řešení. Na druhou stranu tento přístup snižuje počet potřebných digitálních potenciometrů. Mimo komplexní realizace včetně firmware pro řídicí mikrokontrolér student sestavil i jednoduchou aplikaci pro ovládání ekvalizátoru z PC prostřednictvím sériového rozhraní RS232. Textová část práce je přehledná a dobře strukturovaná. Nedostatkem jsou často krkolomné formulace, které ztěžují čitelnost textu a stylistické chyby. Do kapitoly návrhu by bylo vhodné zařadit podrobnější blokové schéma především pak blok filtrů. Schéma na obr. 4.1 je příliš zjednodušené, vlastní obvodová schémata, např. na obr. 4.2, jsou zase naopak nepřehledná.
eVSKP id 65819