KYLIÁN, J. Tvarová analýza obrazových dat [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Po formální stránce obsahuje bakalářská práce množství nedostatků, jako chybné nebo nedostatečně vysvětlené rovnice (rov. 2), seznam tabulek obsahuje chybové hlášky, některé obrázky obsahují nevhodné okolní pozadí, chybí dostatečné vysvětlení některých obrázků, v textu práce chybí odkazy na použité obrázky a tabulky, chybí stránka obsahující vlastní citaci. Práce také obsahuje drobné překlepy. Samotné vlastní řešení práce není příliš vypovídající o skutečně odvedené práci. Dosažené výsledky jsou nestandardně obsaženy v kapitole vlastního řešení, navíc postrádají jakoukoliv diskuzi. Postrádám srozumitelné vyhodnocení a porovnání dosažených výsledků. Závěr je nestandardně obsáhlý a členěný na podkapitoly. Student v práci citoval a využíval zahraničních zdrojů. Řazení použité literatury postrádá jakoukoliv logiku. Student nevyužíval konzultací během semestru, kromě posledních týdnů před odevzdáním, stejně jako během řešení semestrální práce. Tato skutečnost vedla k časovému presu vedoucího ke zhoršenému dojmu z celé práce a částečnému nesplnění bodu 6 zádání. Ostatní body zadání považuji za splněné. Práci i přes uvedené nedostatky doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm E (55 bodů).
Student se měl ve své práci zabývat problematikou tvarové analýzy obrazových dat. Předložená práce má rozsah 47 stran a je členěná do čtyř kapitol včetně úvodu. Bohužel celkové členění práce není příliš vhodné a text působí značně zmateně. Rovněž postrádá smysl dělení na jednu podkapitolu třetí úrovně (2.4.1), velice neobvyklé a matoucí je i dělení závěru na podkapitoly. Mnohé věty v textu nedávají příliš smysl. V teoretické části práce student popisuje způsoby předzpracování obrazů pro tvarovou analýzu. Zde se zaměřuje především na morfologické operace a odstranění šumu. Následuje popis tvarových deskriptorů a klasifikace obrazových dat. V praktické části práce student navrhl způsob detekce obrysu a získání deskriptorů, z pokročilých využívá Fourierův deskriptor a Zernikovy momenty. Pro stanovení Zernikových momentů využívá již existující algoritmus. Bohužel převážnou část kapitoly tvoří generování základních geometrických tvarů jako je trojúhelník nebo čtverec a uváděním deskriptorů pro jednotlivé tvary. Tohle mohlo být lépe uvedeno v jedné přehledové tabulce. Tyto generované tvary nejsou v práci již dále nikde použity. Předpokládal bych jejich využití při návrhu a testování klasifikačních postupů na základě tvarové analýzy, ale není tomu tak. Student dále využil tvarové deskriptory pro klasifikaci reálných dat (obratlů). Bohužel v této části práce postrádám hlubší rozebrání problematiky a dosažených výsledků. Zobrazení výsledků pomocí grafů (obr. 19 až obr. 21) je naprosto nevhodný a postrádá jakýkoliv smysl. Objekty na ose x budou nejspíše nespojité a jejich stupeň příslušnosti je popsán spojitou křivkou. Za touto klasifikací následuje kapitola generování 3D objektů, ale chybí jakákoliv návaznost na práci nebo význam tohoto generování. Závěr práce dělený do podkapitol není příliš přehledný a nepopisuje dosažené výsledky. Po formální stránce je práce na podprůměrné úrovni. Chybí odkazy, mnohé obrazy mají nízkou kvalitu s viditelnými jpeg artefakty a seznam literatury neodpovídá žádné známé citační normě. Minimálně textová část práce by si zasloužila přepracování. Vzhledem k uvedeným námitkám považuji zadání za splněné pouze částečně a navrhuji hodnocení 48/F.
eVSKP id 102321