Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Himr, Daniel

Student se věnoval poměrně obtížné problematice. Proudění nenewtonských kapalin je, zejména v turbulentní oblasti, stále nedostatečně popsané. Nemluvě o nestacionárním proudění. Student se tématu zhostil zodpovědně, popsal rozdělení kapalin podle jejich reologických vlastností, které doplnil příslušnými běžně používanými matematickými popisy. Velkou část práce věnoval popisu proudění laminárnímu, turbulentnímu a krátkou část i nestacionárnímu. Obecný popis doplnil konkrétními příklady. Bakalářská práce je na dobré úrovni, přestože se v ní občas vyskytují drobné chyby. Je zřejmé, že se student v problematice dobře orientuje. Po celou dobu pracoval zcela samostatně, dokázal vyhledat potřebné zdroje a získat z nich požadované informace. Jako drobný nedostatek vidím, velmi stručný popis nestacionárního proudění. Práci doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	A
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry	A
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	A
Grafická, stylistická úprava a pravopis	A
Práce s literaturou včetně citací
Samostatnost studenta při zpracování tématu	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Klas, Roman

Autor se v bakalářské práci zabýval základními aspekty proudění nenewtonských kapalin. Rozčlenil a popsal hlavní typy kapalin vykazující nenewtonské chování a srovnal jejich vlastnosti s kapalinami newtonskými. Definoval také základní vztahy pro stanovení rychlostních profilů a další parametry nezbytné k popisu proudění kapaliny trubicí. Po věcné stránce představuje práce souhrnný a dostatečně široký rešeršní zdroj vhodný k dalšímu poznání a studiu těchto kapalin. Na překážku jsou však některé nepřesnosti, které celkový dojem kazí a které jsou uvedené ve výběru připomínek nebo zmíněny v přiložených otázkách. Bylo by rovněž přínosné získané rovnice a vztahy dále prověřit. Z formálního hlediska jsou určité části textu pro čtenáře obtížněji přístupné kvůli příliš rozvitým souvětím s řadou přívlastků, u kterých se objevují nedostatky v interpunkci a v gramatické správnosti. Smysl některých souvětí se zcela vytrácí. Občasně schází i konkrétní odkaz na příslušný obrázek či rovnici a objevují se i zřídkavé problémy s formátováním textu. Přes uvedené nedostatky se ale podařilo cíle bakalářské práce splnit. Předložený text si nepochybně vyžádal studium potřebných literárních zdrojů a nabízí i praktickou aplikaci základního matematického a fyzikálního poznání. Bakalářskou práci proto doporučuji k obhajobě. Výběr připomínek a nedostatků: 1. Str. 12: „Pokiaľ je objem elementu tekutiny nezávislý na teplote a tlaku, tak sa tekutina nazýva nestlačiteľnou a v opačnom prípade, kedy je závislí na teplote a tlaku a objem elementu sa mení, tak sa takáto tekutina sa nazýva stlačitelnou.“ Skloňování přídavného jména závislí by se mělo řídit vzorem pekný, podobná chyba se opakuje v případě tohoto slova i na dalších místech. V poslední větě je rovněž překlep. Překlepy se rovněž objevují i na dalších stranách textu. 2. Str. 17, 18 a 19: V textu chybí odkaz na obrázek 7. Obrázek je umístěn na str. 18. 3. Str. 18: „Tento efekt je viditeľný a rázne ovplyvňuje tok tejto kvapaliny, keďže táto zmena môže byť v radoch 1000 až 10000 [4].“ Není úplně jasné, jaká změna je přesně myšlena. 4. Str. 26: zahrkání. Jde o hovorový výraz. 5. Na str. 34 jsou obecně popsány délkové ztráty v potrubním systému. Konečná podoba rovnice 10.4.1 je platná pouze pro laminární proudění. 6. Str. 42: „Z toho dôvodu je región, v ktorom je disipovaná energia menší, čo ma za následok menšie energetické a tlakové straty.“ Věta nedává dobrý smysl. Podobné formulace lze nalézt i v dalších částech textu. 7. Na str. 48 je zmíněno, že maximální rychlost se nachází na proudnici, která je totožná s osou trubky. Tuto rychlost pak získáme substitucí r = 1. Správně by mělo být dosazením r = 0. 8. Na str. 50 je chybně definován interval, na kterém je smykové napětí větší než jeho počáteční hodnota. 9. Po správném a úplném dosazení do rovnice 12.4.5 na str. 51 je chybně zapsaná rovnice 12.4.6. Ve vztahu 12.4.11 je již uveden správný tvar.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání	A
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod	A
Vlastní přínos a originalita	A
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry	B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii	A
Logické uspořádání práce a formální náležitosti	B
Grafická, stylistická úprava a pravopis	B
Práce s literaturou včetně citací	B

Navrhovaná známka: A

Otázky

1. Na str.12 se uvádí, že z důvodu podobného chování kapalin a plynů na makroskopické úrovni je možné obě tyto skupiny popsat stejnou formou rovnic pro pohyb a energetickou rovnováhu. Je rovnice vyjadřující zákon zachování energie v případě plynů stejná jako u kapalin?
2. Na str. 36 je zmíněno, že v míchané kapalině vznikají prostřednictvím molekulových řetězců tahová napětí v obvodové směru a že se jedná o důsledek smykových napětí v kapalině. Vzniklá tahová napětí mají působit proti směru odstředivé síly a tlačit kapalinu směrem ke středu otáčení. Podobná formulace ohledně tangenciálních tahových napětí působících proti směru odstředivé síly se nachází i na str. 37. Mohl byste význam těchto vět upřesnit?
3. Jaká je správná definice částečného a totálního hydraulického rázu ve srovnání s tím, co je napsáno na str. 41?
4. Na str.55 je zmíněno použití Leibnizova kritéria v případě členu v rovnici 12.5.1. Mohl byste objasnit, jakým způsobem bylo Leibnizovo kritérium použito? Jedná se skutečně o kritérium?
5. Na str. 61 se uvádí, že v případě uvažování newtonské kapaliny (n´=1) se rovnice zredukuje na von Kármánovu rovnici, tj. rovnici 14.2.5. Schází odkaz na příslušnou rovnici, do které by bylo možné dosadit. Z kontextu vyplývá, že by se mohlo jednat o rovnici 14.2.4. Ta však vede na jiný výsledek. V literatuře je dostupný vztah dle Dodge a Metznera, který by uvedené řešení nabízel, ale v textu práce uveden není. Mohl byste celou záležitost objasnit?