CHAJDA, Š. Využití metod umělé inteligence pro klasifikaci vlaků na základě měření vibrací [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2025.

Posudek vedoucího

Kšica, Filip

Předkládaná práce se zabývá problematikou klasifikace vlaků na základě zpracování měření vibrací pomocí metod umělé inteligence. Tato práce navazuje na dlouhodobý výzkum a projektovou činnost na pracovišti a představuje velmi aktuální téma v oblasti prediktivní údržby v železniční dopravě. Cílem práce bylo seznámení se s aktuálně dostupnými metodami a využívanými přístupy ke klasifikaci vlaků pomocí dat získaných měřením vibrací v kolejišti, zhodnocení a výběr těchto metod a jejich aplikace na data změřená během skutečného provozu na železniční trati. Bohužel přístup studenta k práci byl od samého začátku velmi problematický, i před vytvoření rámcového harmonogramu postupu práce a domluvě na způsobu konzultací se práce vyvíjela velmi pomalu, student prakticky vůbec nekonzultoval a konstruktivní konzultace proběhly v podstatě až bezprostředně před odevzdáním práce a v průběhu semestru postup často havaroval na opakovaném vracení se k úplným základům problematiky a motivaci studenta. Nezodpovědný přístup považuji za hlavní příčinu nízké kvality práce, ať už z hlediska použitých metod, interpretace výsledků a schopnosti formulovat myšlenky v logicky navazující a strukturované práci. I přestože byl poskytnutý dataset reálných měření relativně malý, bylo možné klasifikaci spolehlivě provést na základě vhodně zvolených metrik, které však v důsledku špatného rozvržení času a pomalého postupu práce nebylo možné implementovat (např. analýza ve frekvenční oblasti, metriky založené na tvaru signálu, aj.). Například počet náprav soupravy, který může být považovaný za jednu ze základních metrik, která nakonec hrála v klasifikaci nejvýznamnější roli, student až téměř do samého konce vůbec neuvažoval. Požadovaná provozní metadata, která měla na základě této práce vzniknout, představovala v podstatě jen nahrubo odhadnutá rychlost a počet náprav vlaku. Přestože byly vymezené cíle formálně splněny, dosažené výsledky nepovažuji za prakticky využitelné. Po formální a grafické stránce je práce na průměrné úrovni. Z tohoto důvodu připouštím studenta k obhajobě s hodnocením E – dostatečně.

Posudek oponenta

Hadraba, Petr

Předložená bakalářská práce na téma klasifikace vlaků na základě měřených vibrací se věnuje aktuálnímu a technicky zajímavému tématu. První, rešeršní část působí jako nejlépe zpracovaná – pokrývá široké spektrum metod, i když jejich prezentace není vždy dostatečně kvalitní a hluboká. Přesto tato část představuje silnější stránku práce. Druhá část, označená jako „vlastní řešení“, popisuje návrh sedmi metrik pro reprezentaci jednotlivých píků ve vibračním signálu. Následuje normalizace těchto metrik a jejich využití ve třech klasifikačních modelech. Zvolená kategorizace vlaků do čtyř tříd (osobní, rychlík, nákladní, ostatní) je poměrně jednoduchá a málo ambiciózní. Výsledky ukazují, že hlavním rozlišovacím faktorem je počet náprav, což výrazně snižuje přínos sofistikovanější analýzy. Validační data nejsou dostatečně popsána, jednotlivé klasifikační metody nejsou mezi sebou systematicky porovnány a dosažená úspěšnost klasifikace blížící se 100 % vzbuzuje pochybnosti o reálné robustnosti modelu. Celkově práce působí neuceleně a chaoticky, orientace v textu je obtížná. Kombinace českých a anglických výrazů, často i v rámci jednoho obrázku, působí rušivě a zbytečně snižuje čitelnost.

eVSKP id 165773