PENTRÁK, M. Komunikace na větší vzdálenosti v pásmu 2.4GHz [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta informačních technologií. 2025.

Posudky

Posudek vedoucího

Vašíček, Zdeněk

Student prokázal schopnost zpracovat pod vedením zvolené téma. Jeho přístup k řešení byl celkově dobrý a oproti zimnímu semestru doznal významného zlepšení. V některých oblastech, např. při zpracování a prezentaci naměřených dat, by byla vhodnější vyšší míra proaktivity. S ohledem na výše uvedené navrhuji hodnocení stupněm C – dobře.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Informace k zadání Cílem zadání je experimentálně vyhodnotit dosah dvou komunikačních standardů pracujících v pásmu 2.4GHz. Práce je průměrně obtížná. Způsoby vyhodnocení je možné převzít z odborných publikací.
Práce s literaturou Student pracoval s literaturou doporučenou a další zdroje vyhledával samostatně.
Aktivita během řešení, konzultace, komunikace Student byl v průběhu opakovaného řešení zadání aktivní a plnil dohodnuté termíny. Dosažené výsledky průběžně konzultoval. Na konzultace byl připraven a reagoval na podněty vedoucího. Daný čas student využil k provedení dodatečných experimentů a k výraznému zlepšení kvality technické zprávy.
Aktivita při dokončování Technická zpráva byla laděna až do termínu odevzdání. Její obsah byl několikrát konzultován a oproti původní verzi doznal významných zlepšení. Ne všechny připomínky se však podařilo do stanoveného termínu zapracovat.
Publikační činnost, ocenění
Navrhovaná známka
C
Body
70

Posudek oponenta

Šimek, Václav

Hodnocení této bakalářské práce rozhodně není jednoduchou záležitostí, jak by se mohlo na první pohled zdát. Student jistě odvedl velké množství práce, nicméně potenciál tohoto zadání zůstal do značné míry nevyužitý. I s přihlédnutím k výše zmiňovaným skutečnostem navrhuji souhrnné hodnocení stupněm D - uspokojivě , 65 bodů .

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Náročnost zadání Zadání posuzované bakalářské práce se zabývá analýzou bezdrátové komunikace na větší vzdálenosti v pásmu 2.4GHz, což zahrnuje standardy jako Bluetooth či LoRa. Důraz je zde kladen na návrh vestavěného měřicího systému, podrobnou specifikaci experimentů a zejména jejich pečlivé vyhodnocení experimentálních dat s využitím statistických ukazatelů. Pro návrh a technickou realizaci potřebného měřicího vybavení se sice předpokládá využití existujících komponent, nicméně s přihlédnutím ke skutečnosti, že bezdrátové komunikace nepatří k hlavním vyučovaným předmětům na FIT VUT v Brně, považuji náročnost zadání za mírně obtížnější oproti zavedeným zvyklostem.
Rozsah splnění požadavků zadání Domnívám se, že ve formální rovině byly požadavky plynoucí ze zadání posuzované bakalářské práce splněny. Dané téma však nepochybně skýtá poměrně velký experimentální potenciál (např. zkoumání dopadu provedení antén na spolehlivost či dosah komunikace, podrobné statistické vyhodnocení  získaných dat), který nebyl v tomto případě zcela adekvátně využit. 
Rozsah technické zprávy Rozsah technické zprávy, která čítá přibližně 60 normostran, se pohybuje při spodní hranici obvyklého rozmezí. I tak ale došlo na veskrze adekvátní zdokumentování jednotlivých aspektů projektu.
Prezentační úroveň technické zprávy 60 Technická zpráva je členěna do celkem 7 hlavních kapitol, které na sebe dobře navazují. Přibližně 20 normostran je věnováno shrnutí nezbytným teoretickým základům a úvodní rešerši. Zbývající část práce, tedy zhruba 40 normostran, je věnováno popisu návrhu a realizace vlastního řešení včetně vyhodnocení provedených experimentů. Na konci úvodní kapitoly, viz str. 4, mohl být pro přehlednost stručně představen obsah následujících kapitol, což čtenáři často usnadní celkovou orientaci. Na vhodném místě v úvodu práce taktéž postrádám alespoň stručnou diskusi technických norem a legislativy související s komunikací v pásmu 2.4GHz. Sekci 5.4 popisující experimentální měření by bylo vhodnější zařadit až do 6. kapitoly popisující provedení scénářů a dosažené výsledky. Dále zde postrádám i popis obsahu externí přílohy (datového média) coby součásti odevzdaných podkladů. V případě technické realizace měřicího zařízení je sice v obecné rovině naznačeno, které signály se použijí pro vzájemné propojení jednotlivých částí. Bohužel toto už není vztaženo na konkrétní vývody použitých součástek a přehledně shrnuto např. formou tabulky či podrobnějšího blokového schématu. Výklad v části pojednávající o implementaci firmware je sice doprovázen vývojovými diagramy, nicméně bylo by vhodné zde uvést alespoň několik vhodně zvolených ukázek kódu, aby si čtenář mohl učinit bližší úsudek o vlastní implementaci. Je škoda, že se autor v rámci tohoto projektu nevěnuje i možnému vlivu provedení antén na spolehlivost či dosah zvolených komunikačních standardů. Domnívám se, že tento aspekt s řešenou problematikou velmi úzce souvisí. Určitě lze najít rozdíl v tom, zda se použije např. planární nebo tzv. čipová anténa, vyzařovací diagramy budou zcela nepochybně dosti odlišné. Stejně tak je zajímavou možností i případné použití součástek pro zvýšení dosahu, tzv. "range extenderů". Do výsledků experimentů by se tyto faktory mohly výrazněji promítnout.
Formální úprava technické zprávy 75 Jazykovou stránku technické zprávy si netroufám fundovaně zhodnotit, poněvadž se sepsána ve slovenském jazyce. Nicméně co se týče formálních náležitostí, hodnotím tuto stránku technické zprávy veskrze pozitivně. Mimo jiné lze narazit na následující drobné nedostatky: některé obrázky jsou rozmazané či neostré, což je zřejmě následek jejich vložení do textu v bitmapovém formátu v popisku obrázku 2.1 na str. 7 by měl být místo otazníku (..."(prevzaté z [?]") uveden odkaz na konkrétní zdroj a popisek zakončen tečkou pokud autor v rámci 5. kapitoly diskutuje implementaci firmware a z textu výkladu jsou některé funkce zmíněny, bylo by vhodné jejich názvy odlišit od okolního textu, s nímž jinak prakticky splývají
Práce s literaturou 70 Seznam použitých informačních pramenů obsahuje celkem 33 položek, které mají vztah k řešenému tématu projektu. Všechny tyto reference jsou pak v technické zprávě využity. Nicméně připomínky bych měl z pohledu práce s literaturou k následujícím aspektům: zdroj č. 2 obsahuje na pozici autora příliš mnoho písmen oddělených tečkou (autor určitě nemá třeba 7 křestních jmen) zdroj č. 23 má uvedeno velmi zvláštní jméno autora, tj. N., T. a C., P. u zdroje č. 27 bych se vyhnul označení autora jako Espressif, E., kterým je ve skutečnosti společnost Espressif Systems stejně tak jako u zdroje č. 29 působí dosti divně autor označený jako Team, P. v případě některých zdrojů, které jsou doplněny odkazem na jejich online umístění, chybí informace o posledním ověření dostupnosti
Realizační výstup 65 Realizační výstup zahrnuje několik souvisejících částí: obslužný firmware pro vývojové desky realizující měřicí systém pro zvolené bezdrátové komunikační standardy specifikaci sledovaných veličin, definici experimentálních scénářů a řídicí skripty k jejich provádění vyhodnocení dosažených výsledků pro různé situace dle definovaných experimentálních scénářů Technické řešení vestavěného systému pro měření či zkoumání vlastností zvolených bezdrátových komunikačních standardů má podobu běžných vývojových desek, které jsou v případě standardu LoRa doplněny o potřebný modul. Čili v tomto případě se jedná o propojení existujících komponent bez nějakého sofistikovaného vývoje (to v zásadě nebylo cílem tohoto projektu). Z pohledu implementační stránky je možno na odevzdaném datovém médiu najít několik adresářů, do nichž jsou strukturovány zdrojové kódy obslužného firmware a skripty řídící provádění definovaných experimentů. V tomto případě je implementace založena na modifikaci vzorových příkladů od společnosti Espressif, které jsou pouze velmi minimalisticky komentovány. Celkově tato část projektu působí lehce neuspořádaným dojmem. V rámci 6. kapitoly jsou prezentovány naměřené výsledky a jejich vyhodnocení. Je zde možno najít grafy a tabulky opatřené vysvětlujícími komentáři. Z pohledu statistického zpracování dat jsem zde našel pouze graf typu " boxplot " na obrázku 6.1, v ostatních případech se jedná o běžné grafy či tabulky, na nimiž by bylo potřeba ono statistické vyhodnocení teprve provést.
Využitelnost výsledků Student bezpochyby odvedl nezanedbatelné množství práce při implementaci firmware, provedení experimentů a do určité míry i při jejich vyhodnocení. Nicméně je otázkou, co by si z informací prezentovaných v technické zprávě měl čtenář vlastně odnést. Domnívám se, že pokud by do experimentů bylo zahrnuto hodnocení vlivu různých typů antén a např. i změření energetické náročnosti (proudový odběr) v různých komunikačních režimech, mohly by být tyto skutečnosti velmi přínosné. Aktuálně bych však prezentované skutečnosti označil přinejlepším jen na mírně informativní.
Navrhovaná známka
D
Body
65

eVSKP id 170538