MĚŘÍNSKÁ, Z. Odstranění vybraných složek z vodního prostředí koagulací [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2011.
Ing. Zuzana Měřínská, roz. Klímová, navázala v rámci řešení své disertační práce na diplomovou práci, která byla směrována spíše do oblasti technologické. V příslušné problematice pokračovala i při řešení své disertace, která má název Odstranění vybraných složek z vodního prostředí koagulací. Jmenovaná sama navrhla a následně provedla všechny technologie v laboratorních podmínkách, pro které si zajišťovala nejen modelovou vodu, ale také veškeré potřebné zařízení. Výsledky jednotlivých dílčích částí běžně vyhodnocovala a na jejich podkladě si plánovala další experimenty. V rámci svých experimentů hodnotila tři typy koagulantů, dva anorganického charakteru a jeden přírodní polymer chitosan. U všech použitých koagulantů porovnávala různé parametry, které jsou nezbytné pro vlastní průběh koagulace. Kromě zvládnutí celého technologického procesu aplikovala tyto koagulanty, kromě odstranění huminových látek, také pro odstranění zákalu, odstranění reziduí léčiv - antibiotik a pro odstranění fosforu. Navíc provedla mikrobiologické posouzení vody. Veškeré získané výsledky jsou v disertaci důkladně popsány a vysvětleny. Každá část je prezentována samostatně, protože je obtížné porovnávat všechny hodnocené aspekty spolu. V průběhu zpracování své disertace zvládla Ing. Zuzana Měřínská kromě používaných vodárenských technologií i veškerou laboratorní techniku, kterou pro svá měření potřebovala. Vzhledem k tomu, že patří k několika málo studentům zabývajícím se technologií vody, pomáhala v průběhu svého doktorského studia několika studentům bakalářského i magisterského studijního programu z Ústavu chemie a technologie ochrany životního prostředí při řešení jejich experimentů. Její schopnosti byly využity zejména při výuce, kde participovala především na výuce Praktik z hydrochemie, Praktik z analýzy vody a Praktik z technologie vody I a II. V posledních dvou letech přednášela předmět Analýza vody. Výsledky své práce prezentovala na mnoha konferencích, zejména v ČR, ale i v zahraničí. Rovněž byla spoluřešitelkou jednoho projektu FRVŠ a spoluřešitelkou projektu COST. Proto mohu konstatovat, že výsledky výzkumné i pedagogické činnosti Ing. Zuzany Měřínské jsou nejen přínosem pro obor Chemie a technologie ochrany životního prostředí, v rámci kterého obhajuje svoji disertační práci, ale rovněž pro výzkumnou a edukační činnost na celé FCH VUT v Brně. Brno, 18.1.2011 prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc.
Předložená disertační práce je zaměřena na vysoce aktuální studium možností efektivního, ekologického a současně ekonomicky výhodného čištění odpadních a povrchových vod. Cílem práce bylo testování postupů úpravy modelových vod s obsahem humnových látek, dále reziduí léčiv a zákalu s využitím koagulace. Jako koagulanty byly testovány některé anorganické soli a nově také přírodní biopolymer chitosan. Cílem bylo zejména srovnat podmínky aplikace chitosanu ve srovnání s anorganickými koagulanty. Součástí práce byl rovněž mikrobiologický rozbor vody a interakce vybraných léčiv s přítomnou mikroflórou. Disertační práce je sepsána na 150 stránkách, obsahuje 2 přílohy a životopis autorky. Práce je členěna méně obvyklým způsobem - obsahuje sice jako hlavní kapitoly teoretickou část, experimentální část, závěry a seznam zkratek, ale experimentální část má neobvyklé členění na 4 samostatné bloky obsahující vždy metody, výsledky a diskusi příslušné dílčí části práce. Práce je doplněna souborem 132 literárních zdrojů, většinu představují aktuální separáty odborných článků z posledních 10 let. Literární odkazy jsou citovány ve správném pořadí dle uvedení v textu a až na drobné výjimky jsou citovány v souladu s doporučenými pravidly. Abstrakt práce mohl být poněkud konkrétnější a mohl obsahovat kromě použitých metodických postupů i souhrn hlavních výsledků. V anglické verzi abstraktu se vyskytují drobné nepřesnosti. V teoretické části je na 50 stranách uveden výborně zpracovaný přehled koagulačních technik, složek odpadních vod které je třeba odstranit a příslušné technologické i metodické postupy. Teoretická část je zpracována přehledně a využívá aktuální poznatky a až na formální drobnosti (viz dále) je velmi kvalitní. Experimentální část obsahuje na cca 70 stranách podrobný přehled použitých metod, výsledků a diskusi, vše rozděleno do čtyř individuálních kapitol se samostatným uvedením příslušných metodických postupů a výsledků. Rozdělení výsledků do tematických bloků je vhodné, naprosto nevhodný je však popis metod u každého tematického bloku, zejména když se řada metod v jednotlivých blocích opakuje. Doporučovala bych zařadit samostatnou podkapitolu "Metody", kde by byly popsány veškeré použité postupy a na tuto kapitolu by se pak odkazovaly výsledky. Ve všech metodických popisech je zbytečně podrobně uváděn popis zcela běžných chemikálií a příprava jednoduchých roztoků, což je v disertační práci nadbytečné. Výsledky jsou zpracovány vcelku přehledně a vhodně doplněny tabulkami a grafy s příslušnými popisy a vysvětlivkami. Bylo realizování značné množství velmi cenných experimentů s přímým praktickým dopadem v technologii úpravy odpadních a povrchových vod. Za velmi cenné považuji zejména rozsáhlé koagulační testy různých typů modelových vzorků s chitosanem samotným a v kombinaci s dalšími koagulanty. Pozitivní je rovněž aplikace na různé typy modelových znečištění včetně reziduí léčiv, které mohou být východiskem pro další experimentální práci.Poněkud na škodu je, že žádný z experimentálních bloků neobsahuje skutečnou diskusi, ale jen komentáře k dosaženým výsledkům. Závěry jdou pak formulovány výstižně, i když poněkud obšírněji (obsahují i prvky diskuse) a odpovídají zjištěným experimentálním poznatkům. Poněkud zde však postrádám návrh praktického technologického využití. Autoreferát je zpracován podle příslušných předpisů a obsahuje kvalitně zpracovaný přehled studované problematiky a dosažených výsledků. Výsledky práce byly prezentovány formou jedné práce v mezinárodním časopise a dále formou 6 prezentací na konferencích s mezinárodní účastí a na zahraničních konferencích. Uvedené připomínky nesnižují podstatně úroveň předložené práce a mají sloužit spíše jako náměty do diskuse. Kandidátka Ing. Zuzana Měřínská (Klímová) prokázala předloženou disertační prací schopnost samostatné odborné práce v oblasti výzkumu a vyhovuje tak požadavkům platné legislativy. Na základě uvedených skutečností doporučuji práci k obhajobě a po úspěšném obhájení udělení titulu PhD.
Posudek existuje pouze v listinné podobě, je zařazen do spisu studenta.
Zaměření disertační práce Předložená disertační práce Ing. Zuzany Měřínské na 150 stranách podrobným popisem naplňuje zadání disertační práce. Zabývá se úpravou modelových vod s obsahem huminových látek, zbytků léčiv a zákalu s cílem nalezení optimálního uplatnění chitosanu v porovnání s anorganickými koagulanty. Této oblasti úpravy surové vody na vodu pitnou je v posledních letech věnována stále větší pozornost. Zpracování poznatků Literární poznatky jsou zpracovány rešeršní formou v teoretické části v členění dle zadání - huminové látky, léčiva a zákal. Obsažnější část je věnována huminovým látkám, které jsou přírodního původu a tvoří součást mnohých povrchových vod. Vhodně je zařazena část o léčivech, které stále více pronikají do životního prostředí, zejména do hydrosféry a mohou v budoucnu vést k potřebným změnám v technologii úpravy surové vody na vodu pitnou. Vhodně je zařazena kapitola o vodárenské technologii, používané pro odstraňování nečistot, resp. zákalu. Praktická část disertační práce dokládá systematický a pečlivý přístup autorky k zadanému tématu a velké množství provedených pokusů. Je rozdělena do 4 kapitol v jednotném členění. V praktické části je uvedeno 79 grafů a 19 tabulek shrnujících výsledky vlastních experimentů. V závěru každé kapitoly jsou uvedeny výsledky v přehledných grafech s upozorněním na zjištěné poznatky. Provedené pokusy jsou podrobně popsány vždy v úvodu kapitoly. V logickém členění je uvedena metodika experimentální práce, použité přístroje a zařízení, chemikálie a příprava modelového pokusu. Závěry pokusů a zaměření disertační práce jsou přehledně uvedeny v závěrečné kapitole disertační práce. Jsou cenným souhrnem informací pro další možné rozhodování při navrhování případné změny technologie úpravny vody. Disertační práce obsahuje 132 literárních odkazů k zadanému tématu a použité zdroje jsou uvedeny v seznamu použitých literárních zdrojů a jsou dokladem sledování i zahraniční literatury vymezeného tématu. Splnění zadání disertační práce Cíl předložené práce, uvedený v jejím názvu a zadání, považuji za splněný. Splnění je doloženo řadou grafů, tabulek, vlastních poznámek a úvah, které jsou promítnuty do diskuse výsledků na konci jednotlivých kapitol a přehledně v závěru práce. Přínos práce Vedle aktuálnosti zvoleného tématu lze spatřovat jako významný přínos práce v závěrech posouzení optimalizace procesu koagulace s hlavním zřetelem na snížení obsahu huminových látek obsažených v surové vodě z povrchového zdroje. Praktické poznatky jsou shrnuty na základě posouzení dávky vybraného koagulantu a pH na průběh koagulace za přítomnosti huminových látek, léčiv a zákalu. Téma práce je v současné době aktuální jak z pohledu uplatnění vhodného koagulantu při úpravě vody tak posouzení účinnosti jeho působení pro snížení obsahu huminových látek, reziduí léčiv a zákalu. Jak vyplývá z provedených pokusů, chitosan se může uplatnit při úpravě vody obsahující huminové látky v poměrně širokém rozsahu pH, s nízkou optimální dávkou a také s účinnou kombinací s anorganickými koagulanty. Předložená práce je členěna logicky a systematicky s vyváženými kapitolami. Autorka se velice dobře vyrovnala s terminologickou různorodostí oboru. V Úvodu práce (s. 8) doporučuji doplnit větu . . . na odstranění zákalu je koagulace s následnou sedimentací, resp. flotací. (Flotace se v posledních pěti letech začíná používat i na úpravnách vody v ČR. V tab. 1 (s. 10) je vhodné doplnit odkaz i na vyhlášku č. 428/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích, kde jsou uvedeny limity pro vodárenské toky. Na s. 32 pod chemickými rovnicemi opravit slovo na "hydroxidové" ionty. V důsledku čerpání informací od různých autorů vzniklo dvojí používání termínů - hmotnost molekulová (s. 36), molekulární (s. 40). Používá se relativní molekulová hmotnost Mr (správně na s. 12) a molární hmotnost (kg.mol-1) - Vohlídal J.: Chemické a analytické tabulky, Grada 1999. Přestože se v českých textech již vyskytuje pojem "ultrazvukové záření", je vhodnější (s. 53) zůstat u pojmu "ultrazvuk (sonolýza)", v odborné literatuře např. Hetflejš a kol.: Chemické listy 101, 1011-1019 (2007). V grafech na s. 66 a 67 (a některých dalších) je v jednotkách použito lomítko mg/l, což je asi způsobeno přepisem z jiného editoru. Obdobně mS/m (s. 74). V legendě tab. 10 na s. 77 by neměla být uvedena A360 a A387. Obdobně vynechat v tab. 11 (s. 85) A820. V obr. 76 (s. 119) by bylo vhodnější zdůraznit rozdíl vlivu světla a tmy při pokusu tak, aby sloupce grafu pro daný čas byly vedle sebe. Doplnit objem modelové vody experimentu, ke kterému byla přidána dávka GAU (s. 126).
eVSKP id 38841